Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Samoskládací metamateriál

26.09.2018 | Phys.org | www.phys.org

Čím složitější předmět je, tím těžší je ho složit. Vesmírné satelity často využívají soustavu malých motorů ke skládání a rozkládání různých nástrojů – nakonec my sami máme mnohdy potíže s poskládáním obyčejné mapy. Fyzikové z nizozemského Institutu fyziky v Leidenu nyní navrhnuli strukturu, která je schopna samostatného složení v několika málo krocích. Výsledky jejich výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature.

Samotný proces je veskrze jednoduchý, vyžaduje však dodržení konkrétních kroků, které musí být provedeny ve správném pořadí. Papírová mapa je v porovnání se slunečními štíty a robotickými rameny, které satelit neustále skládá a rozkládá úplná drobnost. Každý krok vyžaduje malý motor, který provádí požadovaný pohyb v přesně stanoveném momentě.

Sebeskládací metamateriál

Výzkumníkům Institutu fyziky v Leidenu se ve spolupráci s inženýry Amsterdamské univerzity podařilo navrhnout strukturu, která se sama rozloží po pouhém zatlačení po stranách. K testování využili gumový vzorek o průměru 10 cm vyrobený z bloků, které se otáčejí díky flexibilním spojením.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Leiden Institute of Physics

-jk-