Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Samoskládací metamateriál

26.09.2018 | Phys.org | www.phys.org

Čím složitější předmět je, tím těžší je ho složit. Vesmírné satelity často využívají soustavu malých motorů ke skládání a rozkládání různých nástrojů – nakonec my sami máme mnohdy potíže s poskládáním obyčejné mapy. Fyzikové z nizozemského Institutu fyziky v Leidenu nyní navrhnuli strukturu, která je schopna samostatného složení v několika málo krocích. Výsledky jejich výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature.

Samotný proces je veskrze jednoduchý, vyžaduje však dodržení konkrétních kroků, které musí být provedeny ve správném pořadí. Papírová mapa je v porovnání se slunečními štíty a robotickými rameny, které satelit neustále skládá a rozkládá úplná drobnost. Každý krok vyžaduje malý motor, který provádí požadovaný pohyb v přesně stanoveném momentě.

Sebeskládací metamateriál

Výzkumníkům Institutu fyziky v Leidenu se ve spolupráci s inženýry Amsterdamské univerzity podařilo navrhnout strukturu, která se sama rozloží po pouhém zatlačení po stranách. K testování využili gumový vzorek o průměru 10 cm vyrobený z bloků, které se otáčejí díky flexibilním spojením.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Leiden Institute of Physics

-jk-