Aktuální vydání

Číslo 3/2020 vyšlo tiskem 13. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Trendy v elektrotechnice a souvisejících oborech

Hlavní článek
Využití měniče frekvence pro experimentální zařízení

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Samoskládací metamateriál

26. 9. 2018 | Phys.org | www.phys.org

Čím složitější předmět je, tím těžší je ho složit. Vesmírné satelity často využívají soustavu malých motorů ke skládání a rozkládání různých nástrojů – nakonec my sami máme mnohdy potíže s poskládáním obyčejné mapy. Fyzikové z nizozemského Institutu fyziky v Leidenu nyní navrhnuli strukturu, která je schopna samostatného složení v několika málo krocích. Výsledky jejich výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature.

Samotný proces je veskrze jednoduchý, vyžaduje však dodržení konkrétních kroků, které musí být provedeny ve správném pořadí. Papírová mapa je v porovnání se slunečními štíty a robotickými rameny, které satelit neustále skládá a rozkládá úplná drobnost. Každý krok vyžaduje malý motor, který provádí požadovaný pohyb v přesně stanoveném momentě.

Sebeskládací metamateriál

Výzkumníkům Institutu fyziky v Leidenu se ve spolupráci s inženýry Amsterdamské univerzity podařilo navrhnout strukturu, která se sama rozloží po pouhém zatlačení po stranách. K testování využili gumový vzorek o průměru 10 cm vyrobený z bloků, které se otáčejí díky flexibilním spojením.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Leiden Institute of Physics

-jk-