Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Samoskládací metamateriál

26.09.2018 | Phys.org | www.phys.org

Čím složitější předmět je, tím těžší je ho složit. Vesmírné satelity často využívají soustavu malých motorů ke skládání a rozkládání různých nástrojů – nakonec my sami máme mnohdy potíže s poskládáním obyčejné mapy. Fyzikové z nizozemského Institutu fyziky v Leidenu nyní navrhnuli strukturu, která je schopna samostatného složení v několika málo krocích. Výsledky jejich výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature.

Samotný proces je veskrze jednoduchý, vyžaduje však dodržení konkrétních kroků, které musí být provedeny ve správném pořadí. Papírová mapa je v porovnání se slunečními štíty a robotickými rameny, které satelit neustále skládá a rozkládá úplná drobnost. Každý krok vyžaduje malý motor, který provádí požadovaný pohyb v přesně stanoveném momentě.

Sebeskládací metamateriál

Výzkumníkům Institutu fyziky v Leidenu se ve spolupráci s inženýry Amsterdamské univerzity podařilo navrhnout strukturu, která se sama rozloží po pouhém zatlačení po stranách. K testování využili gumový vzorek o průměru 10 cm vyrobený z bloků, které se otáčejí díky flexibilním spojením.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Leiden Institute of Physics

-jk-