Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Robotická protéza udělala z bubeníka třírukého kyborga

11.03.2014 | |

Profesor Gil Weinberg, který v minulosti ve své laboratoři na Georgia Tech sestavil například kapelu z robotických muzikantů, nyní vytvořil robota, kterým lze nahradit končetiny po amputaci, čímž svou robo-muzikální technologii propojil s lidským organismem.

Robotická protéza pro bubnování má motory, které pohánějí dvě paličky. První palička je ovládána jak fyzicky hudebníkovýma rukama tak elektronicky za pomocí tzv. elektromyografických (EMG) svalových senzorů. Druhá palička „poslouchá“ hudbu či rytmus, který hraje první palička a improvizuje.
Protéza byla vytvořena pro Jasona Barnese, bubeníka, který před dvěma lety utrpěl úraz elektrickým proudem a ztratil pravou ruku nad loktem. Student hudby a medií na Atlanta Institute of Music and Media si krátce po úrazu vyrobil svou vlastní protézu, která však nebyla příliš šikovná. Na bicí mohl hrát pouze pomocí pohybů svého lokte nahoru a dolů, ale nebyl schopen kontrolovat rychlost a sílu úderů ruky, které chybělo zápěstí a prsty. Senzory ve Weinbergově zařízení jsou však schopny reagovat na impulsy v Barnesových svalech.

Více na stránkách Georgia Tech