Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve…

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Více aktualit

Robotická protéza udělala z bubeníka třírukého kyborga

11.03.2014 | |

Profesor Gil Weinberg, který v minulosti ve své laboratoři na Georgia Tech sestavil například kapelu z robotických muzikantů, nyní vytvořil robota, kterým lze nahradit končetiny po amputaci, čímž svou robo-muzikální technologii propojil s lidským organismem.

Robotická protéza pro bubnování má motory, které pohánějí dvě paličky. První palička je ovládána jak fyzicky hudebníkovýma rukama tak elektronicky za pomocí tzv. elektromyografických (EMG) svalových senzorů. Druhá palička „poslouchá“ hudbu či rytmus, který hraje první palička a improvizuje.
Protéza byla vytvořena pro Jasona Barnese, bubeníka, který před dvěma lety utrpěl úraz elektrickým proudem a ztratil pravou ruku nad loktem. Student hudby a medií na Atlanta Institute of Music and Media si krátce po úrazu vyrobil svou vlastní protézu, která však nebyla příliš šikovná. Na bicí mohl hrát pouze pomocí pohybů svého lokte nahoru a dolů, ale nebyl schopen kontrolovat rychlost a sílu úderů ruky, které chybělo zápěstí a prsty. Senzory ve Weinbergově zařízení jsou však schopny reagovat na impulsy v Barnesových svalech.

Více na stránkách Georgia Tech