Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Robotická protéza udělala z bubeníka třírukého kyborga

11.03.2014 | |

Profesor Gil Weinberg, který v minulosti ve své laboratoři na Georgia Tech sestavil například kapelu z robotických muzikantů, nyní vytvořil robota, kterým lze nahradit končetiny po amputaci, čímž svou robo-muzikální technologii propojil s lidským organismem.

Robotická protéza pro bubnování má motory, které pohánějí dvě paličky. První palička je ovládána jak fyzicky hudebníkovýma rukama tak elektronicky za pomocí tzv. elektromyografických (EMG) svalových senzorů. Druhá palička „poslouchá“ hudbu či rytmus, který hraje první palička a improvizuje.
Protéza byla vytvořena pro Jasona Barnese, bubeníka, který před dvěma lety utrpěl úraz elektrickým proudem a ztratil pravou ruku nad loktem. Student hudby a medií na Atlanta Institute of Music and Media si krátce po úrazu vyrobil svou vlastní protézu, která však nebyla příliš šikovná. Na bicí mohl hrát pouze pomocí pohybů svého lokte nahoru a dolů, ale nebyl schopen kontrolovat rychlost a sílu úderů ruky, které chybělo zápěstí a prsty. Senzory ve Weinbergově zařízení jsou však schopny reagovat na impulsy v Barnesových svalech.

Více na stránkách Georgia Tech