Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Robotická protéza udělala z bubeníka třírukého kyborga

11.03.2014 | |

Profesor Gil Weinberg, který v minulosti ve své laboratoři na Georgia Tech sestavil například kapelu z robotických muzikantů, nyní vytvořil robota, kterým lze nahradit končetiny po amputaci, čímž svou robo-muzikální technologii propojil s lidským organismem.

Robotická protéza pro bubnování má motory, které pohánějí dvě paličky. První palička je ovládána jak fyzicky hudebníkovýma rukama tak elektronicky za pomocí tzv. elektromyografických (EMG) svalových senzorů. Druhá palička „poslouchá“ hudbu či rytmus, který hraje první palička a improvizuje.
Protéza byla vytvořena pro Jasona Barnese, bubeníka, který před dvěma lety utrpěl úraz elektrickým proudem a ztratil pravou ruku nad loktem. Student hudby a medií na Atlanta Institute of Music and Media si krátce po úrazu vyrobil svou vlastní protézu, která však nebyla příliš šikovná. Na bicí mohl hrát pouze pomocí pohybů svého lokte nahoru a dolů, ale nebyl schopen kontrolovat rychlost a sílu úderů ruky, které chybělo zápěstí a prsty. Senzory ve Weinbergově zařízení jsou však schopny reagovat na impulsy v Barnesových svalech.

Více na stránkách Georgia Tech