Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

Robotická protéza udělala z bubeníka třírukého kyborga

11.03.2014 | |

Profesor Gil Weinberg, který v minulosti ve své laboratoři na Georgia Tech sestavil například kapelu z robotických muzikantů, nyní vytvořil robota, kterým lze nahradit končetiny po amputaci, čímž svou robo-muzikální technologii propojil s lidským organismem.

Robotická protéza pro bubnování má motory, které pohánějí dvě paličky. První palička je ovládána jak fyzicky hudebníkovýma rukama tak elektronicky za pomocí tzv. elektromyografických (EMG) svalových senzorů. Druhá palička „poslouchá“ hudbu či rytmus, který hraje první palička a improvizuje.
Protéza byla vytvořena pro Jasona Barnese, bubeníka, který před dvěma lety utrpěl úraz elektrickým proudem a ztratil pravou ruku nad loktem. Student hudby a medií na Atlanta Institute of Music and Media si krátce po úrazu vyrobil svou vlastní protézu, která však nebyla příliš šikovná. Na bicí mohl hrát pouze pomocí pohybů svého lokte nahoru a dolů, ale nebyl schopen kontrolovat rychlost a sílu úderů ruky, které chybělo zápěstí a prsty. Senzory ve Weinbergově zařízení jsou však schopny reagovat na impulsy v Barnesových svalech.

Více na stránkách Georgia Tech