Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

První raketa s 3D tištěným motorem úspěšně odstartovala do vesmíru

31.05.2017 | The Conversation | theconversation.com

Raketa, která tento týden odstartovala do vesmíru z Nového Zélandu, byla neobyčejná. Nejen, že to byla první raketa, která vzlétla ze soukromé plošiny, ale výjimečné na ní bylo i to, že její motor byl zkonstruován z komponent vyrobených technikou 3D tisku.

Společnost RocketLab, která stojí za vývojem rakety Electron, uvedla, že kompletní motor byl vytištěn za 24 hodin. V porovnání s ostatními systémy navíc poskytuje lepší účinnost a výkon. Společnost prozatím neposkytla detailnější informace o složení jednotlivých 3D komponent. Je však velmi pravděpodobné, že většina komponent byla vyrobena pomocí 3D tiskárny kvůli snížení hmotnosti při zachování konstrukčního výkonu, zatímco jiné komponenty mohly být optimalizovány ke zvýšení účinnosti proudění tekutin.

Raketa s 3D tištěným motorem

Tyto výhody - nižší hmotnost a potenciál pro nové komplexnější návrhy - jsou velkým důvodem, proč 3D tisk nalézá využití právě při vesmírném výzkumu. Jednou z věcí, proč je 3D tisk tak výjimečný, je výroba složitých tvarů.  Otevírají se před námi možnosti k výrobě optimalizovaných a lehkých součástek, jejichž výroba s použitím tradičních metod by byla velmi neekonomická nebo neefektivní.

Celý článek na The Conversation

Image Credit: RocketLab

-jk-