Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Více aktualit

První raketa s 3D tištěným motorem úspěšně odstartovala do vesmíru

31.05.2017 | The Conversation | theconversation.com

Raketa, která tento týden odstartovala do vesmíru z Nového Zélandu, byla neobyčejná. Nejen, že to byla první raketa, která vzlétla ze soukromé plošiny, ale výjimečné na ní bylo i to, že její motor byl zkonstruován z komponent vyrobených technikou 3D tisku.

Společnost RocketLab, která stojí za vývojem rakety Electron, uvedla, že kompletní motor byl vytištěn za 24 hodin. V porovnání s ostatními systémy navíc poskytuje lepší účinnost a výkon. Společnost prozatím neposkytla detailnější informace o složení jednotlivých 3D komponent. Je však velmi pravděpodobné, že většina komponent byla vyrobena pomocí 3D tiskárny kvůli snížení hmotnosti při zachování konstrukčního výkonu, zatímco jiné komponenty mohly být optimalizovány ke zvýšení účinnosti proudění tekutin.

Raketa s 3D tištěným motorem

Tyto výhody - nižší hmotnost a potenciál pro nové komplexnější návrhy - jsou velkým důvodem, proč 3D tisk nalézá využití právě při vesmírném výzkumu. Jednou z věcí, proč je 3D tisk tak výjimečný, je výroba složitých tvarů.  Otevírají se před námi možnosti k výrobě optimalizovaných a lehkých součástek, jejichž výroba s použitím tradičních metod by byla velmi neekonomická nebo neefektivní.

Celý článek na The Conversation

Image Credit: RocketLab

-jk-