Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

Úspěch studentské formule týmu eForce FEE Prague Formula Studentská formule týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze…

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Více aktualit

První raketa s 3D tištěným motorem úspěšně odstartovala do vesmíru

31.05.2017 | The Conversation | theconversation.com

Raketa, která tento týden odstartovala do vesmíru z Nového Zélandu, byla neobyčejná. Nejen, že to byla první raketa, která vzlétla ze soukromé plošiny, ale výjimečné na ní bylo i to, že její motor byl zkonstruován z komponent vyrobených technikou 3D tisku.

Společnost RocketLab, která stojí za vývojem rakety Electron, uvedla, že kompletní motor byl vytištěn za 24 hodin. V porovnání s ostatními systémy navíc poskytuje lepší účinnost a výkon. Společnost prozatím neposkytla detailnější informace o složení jednotlivých 3D komponent. Je však velmi pravděpodobné, že většina komponent byla vyrobena pomocí 3D tiskárny kvůli snížení hmotnosti při zachování konstrukčního výkonu, zatímco jiné komponenty mohly být optimalizovány ke zvýšení účinnosti proudění tekutin.

Raketa s 3D tištěným motorem

Tyto výhody - nižší hmotnost a potenciál pro nové komplexnější návrhy - jsou velkým důvodem, proč 3D tisk nalézá využití právě při vesmírném výzkumu. Jednou z věcí, proč je 3D tisk tak výjimečný, je výroba složitých tvarů.  Otevírají se před námi možnosti k výrobě optimalizovaných a lehkých součástek, jejichž výroba s použitím tradičních metod by byla velmi neekonomická nebo neefektivní.

Celý článek na The Conversation

Image Credit: RocketLab

-jk-