Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

Nový pobočný spolek ČSO – region Praha Po mnoha letech existence České společnosti pro osvětlování byl v červnu tohoto roku…

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Více aktualit

První raketa s 3D tištěným motorem úspěšně odstartovala do vesmíru

31.05.2017 | The Conversation | theconversation.com

Raketa, která tento týden odstartovala do vesmíru z Nového Zélandu, byla neobyčejná. Nejen, že to byla první raketa, která vzlétla ze soukromé plošiny, ale výjimečné na ní bylo i to, že její motor byl zkonstruován z komponent vyrobených technikou 3D tisku.

Společnost RocketLab, která stojí za vývojem rakety Electron, uvedla, že kompletní motor byl vytištěn za 24 hodin. V porovnání s ostatními systémy navíc poskytuje lepší účinnost a výkon. Společnost prozatím neposkytla detailnější informace o složení jednotlivých 3D komponent. Je však velmi pravděpodobné, že většina komponent byla vyrobena pomocí 3D tiskárny kvůli snížení hmotnosti při zachování konstrukčního výkonu, zatímco jiné komponenty mohly být optimalizovány ke zvýšení účinnosti proudění tekutin.

Raketa s 3D tištěným motorem

Tyto výhody - nižší hmotnost a potenciál pro nové komplexnější návrhy - jsou velkým důvodem, proč 3D tisk nalézá využití právě při vesmírném výzkumu. Jednou z věcí, proč je 3D tisk tak výjimečný, je výroba složitých tvarů.  Otevírají se před námi možnosti k výrobě optimalizovaných a lehkých součástek, jejichž výroba s použitím tradičních metod by byla velmi neekonomická nebo neefektivní.

Celý článek na The Conversation

Image Credit: RocketLab

-jk-