Aktuální vydání

Číslo 3/2020 vyšlo tiskem 13. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Trendy v elektrotechnice a souvisejících oborech

Hlavní článek
Využití měniče frekvence pro experimentální zařízení

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

První let robo-mouchy proběhl s jištěním, ale úspěšně

13. 5. 2013 | |

V Laboratoři robotiky na Harvardské univerzitě vzlétnul umělý hmyz. Exemplář je veliký jako půl kancelářské sponky a váží asi desetinu gramu.

Práce na robotu s tělem podobným hmyzímu zabrala výzkumníkům z Harvard School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) a Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering více než deset let.

Průhledná křídla robotu inspirovaného tělesnou stavbou mouchy provedou zhruba 120 máchnutí za vteřinu. Robot představuje naprosto hraniční výkon všech oblastí řídicích technologií. Každou jeho součást bylo třeba vymýšlet navrhnout tak, aby v tomto miniaturním a nesmírně přesném celku mohla pracovat s naprostou dokonalostí. I tak bylo třeba většinu z nich několikrát přepracovávat. Jako příklad můžeme vzít ústrojí, které pohybuje letovými orgány: pohyb křídel v tomto měřítku nemohou zajišťovat elektromotory ... místo nich zde jsou malé piezoelektrické pohony.

Jemné plastové závěsy vložené do těla z karbonových vláken zase slouží jako klouby. Každé z křídel pak v reálném čase řídí samostatný velice jemně vyladěný systém. V tomto měřítku totiž i mírná změna proudění vzduchu může mít značný vliv na dráhu letu a řídicí systém na ni musí reagovat co nejrychleji, aby robot zůstal stabilní.

O zvláštním způsobu práce s materiálem pro stavbu robotu a možných způsobech jeho využití se můžete dočíst ZDE