Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

První let robo-mouchy proběhl s jištěním, ale úspěšně

13.05.2013 | |

V Laboratoři robotiky na Harvardské univerzitě vzlétnul umělý hmyz. Exemplář je veliký jako půl kancelářské sponky a váží asi desetinu gramu.

Práce na robotu s tělem podobným hmyzímu zabrala výzkumníkům z Harvard School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) a Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering více než deset let.

Průhledná křídla robotu inspirovaného tělesnou stavbou mouchy provedou zhruba 120 máchnutí za vteřinu. Robot představuje naprosto hraniční výkon všech oblastí řídicích technologií. Každou jeho součást bylo třeba vymýšlet navrhnout tak, aby v tomto miniaturním a nesmírně přesném celku mohla pracovat s naprostou dokonalostí. I tak bylo třeba většinu z nich několikrát přepracovávat. Jako příklad můžeme vzít ústrojí, které pohybuje letovými orgány: pohyb křídel v tomto měřítku nemohou zajišťovat elektromotory ... místo nich zde jsou malé piezoelektrické pohony.

Jemné plastové závěsy vložené do těla z karbonových vláken zase slouží jako klouby. Každé z křídel pak v reálném čase řídí samostatný velice jemně vyladěný systém. V tomto měřítku totiž i mírná změna proudění vzduchu může mít značný vliv na dráhu letu a řídicí systém na ni musí reagovat co nejrychleji, aby robot zůstal stabilní.

O zvláštním způsobu práce s materiálem pro stavbu robotu a možných způsobech jeho využití se můžete dočíst ZDE