Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Více aktualit

První let robo-mouchy proběhl s jištěním, ale úspěšně

13.05.2013 | |

V Laboratoři robotiky na Harvardské univerzitě vzlétnul umělý hmyz. Exemplář je veliký jako půl kancelářské sponky a váží asi desetinu gramu.

Práce na robotu s tělem podobným hmyzímu zabrala výzkumníkům z Harvard School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) a Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering více než deset let.

Průhledná křídla robotu inspirovaného tělesnou stavbou mouchy provedou zhruba 120 máchnutí za vteřinu. Robot představuje naprosto hraniční výkon všech oblastí řídicích technologií. Každou jeho součást bylo třeba vymýšlet navrhnout tak, aby v tomto miniaturním a nesmírně přesném celku mohla pracovat s naprostou dokonalostí. I tak bylo třeba většinu z nich několikrát přepracovávat. Jako příklad můžeme vzít ústrojí, které pohybuje letovými orgány: pohyb křídel v tomto měřítku nemohou zajišťovat elektromotory ... místo nich zde jsou malé piezoelektrické pohony.

Jemné plastové závěsy vložené do těla z karbonových vláken zase slouží jako klouby. Každé z křídel pak v reálném čase řídí samostatný velice jemně vyladěný systém. V tomto měřítku totiž i mírná změna proudění vzduchu může mít značný vliv na dráhu letu a řídicí systém na ni musí reagovat co nejrychleji, aby robot zůstal stabilní.

O zvláštním způsobu práce s materiálem pro stavbu robotu a možných způsobech jeho využití se můžete dočíst ZDE