Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2018 vyšlo tiskem 26. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroenergetika; OZE; Baterie a akumulátory; E-mobilita

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 1. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ČOI začala kontrolovat dobíjecí stanice pro elektromobily Automobily s elektrickým pohonem jsou v České republice stále populárnější. Výrobci…

„Světelný buben“ může změnit automobilový průmysl, architekturu i počítačové hry Tým vedený docentem Vlastimilem Havranem z katedry počítačové grafiky a interakce Fakulty…

FOR ARCH představil novinky ve stavebnictví a konfrontoval Programové prohlášení vlády Proběhl mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH 2018, kdy se na ploše zhruba 40 000 metrů…

VUT na strojírenském veletrhu představí kolaborativního robota i továrnu budoucnosti Celkem osmnáct exponátů ze tří různých fakult představí letos Vysoké učení technické na…

Více aktualit

První let robo-mouchy proběhl s jištěním, ale úspěšně

13.05.2013 | |

V Laboratoři robotiky na Harvardské univerzitě vzlétnul umělý hmyz. Exemplář je veliký jako půl kancelářské sponky a váží asi desetinu gramu.

Práce na robotu s tělem podobným hmyzímu zabrala výzkumníkům z Harvard School of Engineering and Applied Sciences (SEAS) a Wyss Institute for Biologically Inspired Engineering více než deset let.

Průhledná křídla robotu inspirovaného tělesnou stavbou mouchy provedou zhruba 120 máchnutí za vteřinu. Robot představuje naprosto hraniční výkon všech oblastí řídicích technologií. Každou jeho součást bylo třeba vymýšlet navrhnout tak, aby v tomto miniaturním a nesmírně přesném celku mohla pracovat s naprostou dokonalostí. I tak bylo třeba většinu z nich několikrát přepracovávat. Jako příklad můžeme vzít ústrojí, které pohybuje letovými orgány: pohyb křídel v tomto měřítku nemohou zajišťovat elektromotory ... místo nich zde jsou malé piezoelektrické pohony.

Jemné plastové závěsy vložené do těla z karbonových vláken zase slouží jako klouby. Každé z křídel pak v reálném čase řídí samostatný velice jemně vyladěný systém. V tomto měřítku totiž i mírná změna proudění vzduchu může mít značný vliv na dráhu letu a řídicí systém na ni musí reagovat co nejrychleji, aby robot zůstal stabilní.

O zvláštním způsobu práce s materiálem pro stavbu robotu a možných způsobech jeho využití se můžete dočíst ZDE