Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Číslo 6/2021 vyšlo tiskem
29. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned.

Aktuality
Poslední zasedání redakční rady časopisu Světlo?
Ing. Jiří Novotný šéfredaktorem časopisu Světlo od jeho založení

Z odborného tisku
Nový datový formát pro popis svítidel

První blok Běloruské JE byl připojen k přenosové síti

5. 11. 2020 | Rosatom | www.rosatom.cz

3. listopadu 2020 byl 1. blok Běloruské jaderné elektrárny s reaktorem VVER-1200 generace III+ přifázován k přenosové soustavě a dodal do ní první kilowatthodiny elektřiny. Tento blok zde staví ruská korporace pro atomovou energii Rosatom.

„Dodávka první „jaderných“ kilowatthodin elektřiny do sítě je historickou událostí, která značí začátek éry běloruské jaderné energetiky. Bylo to možné díky dlouhé a produktivní práci velkého týmu běloruských a ruských odborníků. Do uvedení nového bloku do provozu zbývá bezpochyby ještě mnoho práce, ale už dnes je možné mluvit o úspěšné realizaci projektu Běloruské jaderné elektrárny, první jaderné elektrárny s ruskými jadernými technologiemi generace III+ za hranicemi Ruska,“ uvedl generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov.

„Projekt AES-2006, podle kterého se stavěla Běloruská jaderná elektrárna, je jedním z nejperspektivnějších a nejúspěšnějších na světovém jaderném trhu. Mezi hlavní zákazníky, kteří si objednali výstavbu jaderných bloků VVER-1200 generace III+, patří Finsko, Maďarsko, Turecko, Bangladéš a Čína. Tento seznam nejvýmluvněji potvrzuje spolehlivost a efektivitu ruských jaderných technologií,“ řekl viceprezident pro výstavbu ve společnosti IK ASE (generální dodavatel výstavby a součást Rosatomu) Andrej Petrov.

První blok Běloruské JE byl připojen k přenosové síti

7. srpna 2020 byla do aktivní zóny reaktoru 1. bloku zavezena první kazeta s čerstvým jaderným palivem. 11. října pak reaktor během fyzikálního spouštění dosáhl minimálního kontrolovaného výkonu (méně než 1 % nominální hodnoty). 23. října společnosti Běloruská JE, provozovatel nové elektrárny, a IK ASE získaly od běloruského ministerstva pro mimořádné situace povolení k zahájení energetického spouštění, které znamená, že výkon bude zvýšen z 1 na 50 procent, blok bude připojen k přenosové soustavě a proběhnou dynamické zkoušky primárního okruhu při 50% výkonové hladině. Tyto práce by měly být dokončeny v prosinci letošního roku a poté začne další fáze spouštění, kdy výkon vzroste až na 100 procent a kdy budou probíhat další dílčí zkoušky. Uvedení 1. bloku do komerčního provozu se očekává v prvním čtvrtletí 2021.

První blok Běloruské elektrárny se stal prvním zahraničním běžícím blokem s ruskými technologiemi generace III+. V současnosti jsou v Rusku úspěšně provozovány 3 analogické bloky: dva v Novovoroněžské jaderné elektrárně a jeden v Leningradské. 22. října byl v Rusku připojen k síti čtvrtý blok typu VVER-1200, 6. blok Leningradské jaderné elektrárny.

Ve srovnání s bloky předchozí generace s reaktorem VVER-1000 má inovativní blok generace III+ s reaktorem VVER-1200 řadu výhod, které podstatně zvyšují jeho bezpečnost a hospodářské parametry. Projekt zahrnuje komplexní technická řešení, která zajišťují jeho provozní bezpečnost a vylučují únik radioaktivních látek do životního prostředí. Jedním z konkrétních příkladů jsou dvě ochranné obálky. Vnitřní obálka zajišťuje hermetičnost prostor, kde je umístěn reaktor a primární okruh. Vnější obálka je schopná odolat přírodním i technogenním rizikům, včetně tornáda, zemětřesení, povodně ad. Pasivní bezpečnostní systémy jsou schopny fungovat dokonce i v případě úplné ztráty napájení bloku, a přitom plnit všechny bezpečnostní funkce bez dodávky elektřiny a zásahu obsluhy. Systém pasivního odvodu tepla (SPOT) zajišťuje dlouhodobý odvod tepla z aktivní zóny reaktoru v případě výpadku všech zdrojů napájení a obejde se bez zásahů obsluhy a pracuje i při mimořádných přírodních událostech. Díky nádržím prvního a druhého stupně v případě vzniku mimořádné události, kdy tlak v primárním okruhu poklesne pod stanovenou hodnotu, je zajištěno podávání vody do reaktoru a chlazení aktivní zóny. Tímto způsobem dojde i k zastavení řetězové štěpné reakce, protože do reaktoru proudí velké množství kyseliny borité, která pohlcuje neutrony. Ve spodní části ochranné obálky je umístěn tak zvaný lapač taveniny, který zachytí a chladí roztavenou aktivní zónu v případě hypotetické havárie, která může vést k poškození aktivní zóny reaktoru. Lapač umožňuje zachovat celistvost ochranné obálky a zároveň zabránit úniku radioaktivních prvků do životního prostředí dokonce i při hypotetických těžkých haváriích. Kromě toho byl zvýšen výkon reaktoru o 20 %, výrazně zmenšen počet obslužného personálu a prodloužena projektová doba provozu na dvojnásobek (ze 30 na 60 let s možností prodloužení o 20 let).

Hlavním dodavatelem klíčových komponent jaderného ostrova Běloruské elektrárny je společnost Atomenergomaš (strojírenská divize Rosatomu).

Palivové kazety byly vyrobeny společností TVEL (palivová divize Rosatomu) v podniku NZCHK. Úroveň obohacení se pohybuje od 1,3 do 4,4 %.

V současnosti je Rosatom světovým lídrem v jaderné energetice a jedinou společností na světě, která staví v zahraničí jaderné elektrárny sériově. Ve světě bylo za pomoci ruských technologií postaveno 102 jaderných bloků, z nichž 78 používá reaktory typu VVER. V současnosti má Rosatom v mezinárodním portfoliu zakázek 36 bloků VVER ve 12 zemích, z toho je ve fázi výstavby 25 bloků v 9 zemích.

Do Běloruské jaderné elektrárny směřovala produkce řady českých firem, ať už jde o armatury, čerpadla, potrubí, elektropohony, nebo laboratorní vybavení. Je to podobné jako i v případě dalších bloků VVER-1200. Například v jaderných elektrárnách Leningradská II, Novovoroněžská II a Ostrověcká je možné najít armatury od společností Arako, Armatury Group, I.B.C. Praha, L D M, Modřany Power, Mostro, MPower Engineering a MSA, potrubí od Lavimont Brno, čerpadla od Sigma Group, kabely a kabelové, průchodky od Kabelovny Kabex, servopohony od ZPA Pečky a další produkci vyrobenou v Česku. Celkem jde o zboží v hodnotě přes 2 miliardy korun.

Tiskové materiály Rosatom