Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Průmysl 4.0 a jeho vliv na trh práce a ekonomiku

Nová výzkumná zpráva, kterou v těchto dnech zveřejnily IAB (Institut pro výzkum trhu práce), Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (BIBB) a Institut výzkumu struktury ekonomiky (GWS), přináší první předpovědi založené na posouzení dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce a ekonomiku v Německu.

V pětistupňové simulaci je nejprve vidět vliv zvýšených investic do výrobních zařízení (1) a do výstavby rychlého internetu (2) na ekonomiku v celku i na trh práce. Z tohoto základu jsou následně odvozeny náklady firem na personál a výrobu (3) a proměna struktury poptávky po profesích a kvalifikacích (4).

Kumulativní účinky tohoto vývoje jsou srovnávány s referenčním scénářem, který nepředpokládá směřování k Průmyslu 4.0.

V poslední části simulace jsou pak s referenčním scénářem porovnány vlivy na trh práce zohledňující potenciálně rostoucí poptávku po zboží (5).
Výsledky zprávy ukazují, že Průmysl 4.0 urychlí strukturální změnu směrem k růstu sektoru služeb.

Pohyb pracovníků mezi odvětvími a profesemi bude mnohem větší než celková změna v počtu zaměstnaných osob. Se změnami na trhu práce jde ruku v ruce rostoucí tvorba hodnoty a to nejen hospodářských zisků, ale také mezd (vzhledem k vyšším nárokům na pracovní sílu).

Závěry vyznívají ve prospěch ekonomického rozvoje. To ale také znamená, že při opožděné či dokonce vleklé realizaci, se mohou zvolené předpoklady obrátit proti Německu jako místu pro podnikání: bude vyvážet méně, a více "nového" zboží bude muset dovážet ze zahraničí.
Za účelem zlepšení poznatků o ekonomických důsledcích digitalizace je naplánováno další pokračování projektu Qube I4.0.

Volný překlad z "Autorského abstraktu IAB-Doku"

Studie volně ke stažení v Němčině zde:

http://www.iab.de/185/section.aspx/Publikation/k151019301