Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Více aktualit

Průmysl 4.0 a jeho vliv na trh práce a ekonomiku

Nová výzkumná zpráva, kterou v těchto dnech zveřejnily IAB (Institut pro výzkum trhu práce), Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (BIBB) a Institut výzkumu struktury ekonomiky (GWS), přináší první předpovědi založené na posouzení dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce a ekonomiku v Německu.

V pětistupňové simulaci je nejprve vidět vliv zvýšených investic do výrobních zařízení (1) a do výstavby rychlého internetu (2) na ekonomiku v celku i na trh práce. Z tohoto základu jsou následně odvozeny náklady firem na personál a výrobu (3) a proměna struktury poptávky po profesích a kvalifikacích (4).

Kumulativní účinky tohoto vývoje jsou srovnávány s referenčním scénářem, který nepředpokládá směřování k Průmyslu 4.0.

V poslední části simulace jsou pak s referenčním scénářem porovnány vlivy na trh práce zohledňující potenciálně rostoucí poptávku po zboží (5).
Výsledky zprávy ukazují, že Průmysl 4.0 urychlí strukturální změnu směrem k růstu sektoru služeb.

Pohyb pracovníků mezi odvětvími a profesemi bude mnohem větší než celková změna v počtu zaměstnaných osob. Se změnami na trhu práce jde ruku v ruce rostoucí tvorba hodnoty a to nejen hospodářských zisků, ale také mezd (vzhledem k vyšším nárokům na pracovní sílu).

Závěry vyznívají ve prospěch ekonomického rozvoje. To ale také znamená, že při opožděné či dokonce vleklé realizaci, se mohou zvolené předpoklady obrátit proti Německu jako místu pro podnikání: bude vyvážet méně, a více "nového" zboží bude muset dovážet ze zahraničí.
Za účelem zlepšení poznatků o ekonomických důsledcích digitalizace je naplánováno další pokračování projektu Qube I4.0.

Volný překlad z "Autorského abstraktu IAB-Doku"

Studie volně ke stažení v Němčině zde:

http://www.iab.de/185/section.aspx/Publikation/k151019301