Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Průmysl 4.0 a jeho vliv na trh práce a ekonomiku

Nová výzkumná zpráva, kterou v těchto dnech zveřejnily IAB (Institut pro výzkum trhu práce), Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (BIBB) a Institut výzkumu struktury ekonomiky (GWS), přináší první předpovědi založené na posouzení dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce a ekonomiku v Německu.

V pětistupňové simulaci je nejprve vidět vliv zvýšených investic do výrobních zařízení (1) a do výstavby rychlého internetu (2) na ekonomiku v celku i na trh práce. Z tohoto základu jsou následně odvozeny náklady firem na personál a výrobu (3) a proměna struktury poptávky po profesích a kvalifikacích (4).

Kumulativní účinky tohoto vývoje jsou srovnávány s referenčním scénářem, který nepředpokládá směřování k Průmyslu 4.0.

V poslední části simulace jsou pak s referenčním scénářem porovnány vlivy na trh práce zohledňující potenciálně rostoucí poptávku po zboží (5).
Výsledky zprávy ukazují, že Průmysl 4.0 urychlí strukturální změnu směrem k růstu sektoru služeb.

Pohyb pracovníků mezi odvětvími a profesemi bude mnohem větší než celková změna v počtu zaměstnaných osob. Se změnami na trhu práce jde ruku v ruce rostoucí tvorba hodnoty a to nejen hospodářských zisků, ale také mezd (vzhledem k vyšším nárokům na pracovní sílu).

Závěry vyznívají ve prospěch ekonomického rozvoje. To ale také znamená, že při opožděné či dokonce vleklé realizaci, se mohou zvolené předpoklady obrátit proti Německu jako místu pro podnikání: bude vyvážet méně, a více "nového" zboží bude muset dovážet ze zahraničí.
Za účelem zlepšení poznatků o ekonomických důsledcích digitalizace je naplánováno další pokračování projektu Qube I4.0.

Volný překlad z "Autorského abstraktu IAB-Doku"

Studie volně ke stažení v Němčině zde:

http://www.iab.de/185/section.aspx/Publikation/k151019301