Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Průmysl 4.0 a jeho vliv na trh práce a ekonomiku

Nová výzkumná zpráva, kterou v těchto dnech zveřejnily IAB (Institut pro výzkum trhu práce), Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (BIBB) a Institut výzkumu struktury ekonomiky (GWS), přináší první předpovědi založené na posouzení dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce a ekonomiku v Německu.

V pětistupňové simulaci je nejprve vidět vliv zvýšených investic do výrobních zařízení (1) a do výstavby rychlého internetu (2) na ekonomiku v celku i na trh práce. Z tohoto základu jsou následně odvozeny náklady firem na personál a výrobu (3) a proměna struktury poptávky po profesích a kvalifikacích (4).

Kumulativní účinky tohoto vývoje jsou srovnávány s referenčním scénářem, který nepředpokládá směřování k Průmyslu 4.0.

V poslední části simulace jsou pak s referenčním scénářem porovnány vlivy na trh práce zohledňující potenciálně rostoucí poptávku po zboží (5).
Výsledky zprávy ukazují, že Průmysl 4.0 urychlí strukturální změnu směrem k růstu sektoru služeb.

Pohyb pracovníků mezi odvětvími a profesemi bude mnohem větší než celková změna v počtu zaměstnaných osob. Se změnami na trhu práce jde ruku v ruce rostoucí tvorba hodnoty a to nejen hospodářských zisků, ale také mezd (vzhledem k vyšším nárokům na pracovní sílu).

Závěry vyznívají ve prospěch ekonomického rozvoje. To ale také znamená, že při opožděné či dokonce vleklé realizaci, se mohou zvolené předpoklady obrátit proti Německu jako místu pro podnikání: bude vyvážet méně, a více "nového" zboží bude muset dovážet ze zahraničí.
Za účelem zlepšení poznatků o ekonomických důsledcích digitalizace je naplánováno další pokračování projektu Qube I4.0.

Volný překlad z "Autorského abstraktu IAB-Doku"

Studie volně ke stažení v Němčině zde:

http://www.iab.de/185/section.aspx/Publikation/k151019301