Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Průmysl 4.0 a jeho vliv na trh práce a ekonomiku

Nová výzkumná zpráva, kterou v těchto dnech zveřejnily IAB (Institut pro výzkum trhu práce), Spolkový ústav pro odborné vzdělávání (BIBB) a Institut výzkumu struktury ekonomiky (GWS), přináší první předpovědi založené na posouzení dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce a ekonomiku v Německu.

V pětistupňové simulaci je nejprve vidět vliv zvýšených investic do výrobních zařízení (1) a do výstavby rychlého internetu (2) na ekonomiku v celku i na trh práce. Z tohoto základu jsou následně odvozeny náklady firem na personál a výrobu (3) a proměna struktury poptávky po profesích a kvalifikacích (4).

Kumulativní účinky tohoto vývoje jsou srovnávány s referenčním scénářem, který nepředpokládá směřování k Průmyslu 4.0.

V poslední části simulace jsou pak s referenčním scénářem porovnány vlivy na trh práce zohledňující potenciálně rostoucí poptávku po zboží (5).
Výsledky zprávy ukazují, že Průmysl 4.0 urychlí strukturální změnu směrem k růstu sektoru služeb.

Pohyb pracovníků mezi odvětvími a profesemi bude mnohem větší než celková změna v počtu zaměstnaných osob. Se změnami na trhu práce jde ruku v ruce rostoucí tvorba hodnoty a to nejen hospodářských zisků, ale také mezd (vzhledem k vyšším nárokům na pracovní sílu).

Závěry vyznívají ve prospěch ekonomického rozvoje. To ale také znamená, že při opožděné či dokonce vleklé realizaci, se mohou zvolené předpoklady obrátit proti Německu jako místu pro podnikání: bude vyvážet méně, a více "nového" zboží bude muset dovážet ze zahraničí.
Za účelem zlepšení poznatků o ekonomických důsledcích digitalizace je naplánováno další pokračování projektu Qube I4.0.

Volný překlad z "Autorského abstraktu IAB-Doku"

Studie volně ke stažení v Němčině zde:

http://www.iab.de/185/section.aspx/Publikation/k151019301