Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Více aktualit

Průlom v oblasti jaderné fúze

14.08.2015 | MIT News | newsoffice.mit.edu

Říká se, že elektrárny na jadernou fúzi jsou hudbou vzdálené budoucnosti - a že u toho i zůstane.

Dnes už tuto větu můžeme vyvrátit, protože pokrok na poli magnetické technologie umožnil výzkumníkům z MIT vytvořit nový design kompaktního fúzního reaktoru ve tvaru zvaném jako tokamak (jednoduchý tvar koblihy s dírou uprostřed). A právě tento reaktor může být postaven v řádu deseti let, jak tvrdí výzkumníci. Éra použitelné fúzní energie, která by mohla poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj energie, se skutečně blíží.

Vývoj v oblasti jaderné fúze

Hlavní inovací fúzního reaktoru jsou nové komerčně dostupné supravodiče vyrobené na bázi vzácných zemin, mědi a oxidu barya (rare-earth barium copper oxide, REBCO). Z těchto supravodičů se tvoří vysoce vodivé magnetické cívky, které se „proplétají skrz celý reaktor,″ jak uvedl Dennis Whyte, profesor Nuclear Science and Engineering a ředitel Plasma Science and Fusion Center na MIT. „Právě tyto supravodiče jsou oním hybným prvkem.″

Silnější magnetické pole drží pohromadě rozžhavenou plazmu - což je základní materiál potřebný k fúzní reakci - a to v mnohem menším reaktoru, než který se doposud používal. Zmenšení reaktoru má výhodu i v celkových nižších nákladech na výrobu a vyžaduje méně času k sestavení. V neposlední řadě je reaktor nástrojem k novým a důvtipným způsobům, jak naložit s designem elektráren.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-