Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Průlom v oblasti jaderné fúze

14.08.2015 | MIT News | newsoffice.mit.edu

Říká se, že elektrárny na jadernou fúzi jsou hudbou vzdálené budoucnosti - a že u toho i zůstane.

Dnes už tuto větu můžeme vyvrátit, protože pokrok na poli magnetické technologie umožnil výzkumníkům z MIT vytvořit nový design kompaktního fúzního reaktoru ve tvaru zvaném jako tokamak (jednoduchý tvar koblihy s dírou uprostřed). A právě tento reaktor může být postaven v řádu deseti let, jak tvrdí výzkumníci. Éra použitelné fúzní energie, která by mohla poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj energie, se skutečně blíží.

Vývoj v oblasti jaderné fúze

Hlavní inovací fúzního reaktoru jsou nové komerčně dostupné supravodiče vyrobené na bázi vzácných zemin, mědi a oxidu barya (rare-earth barium copper oxide, REBCO). Z těchto supravodičů se tvoří vysoce vodivé magnetické cívky, které se „proplétají skrz celý reaktor,″ jak uvedl Dennis Whyte, profesor Nuclear Science and Engineering a ředitel Plasma Science and Fusion Center na MIT. „Právě tyto supravodiče jsou oním hybným prvkem.″

Silnější magnetické pole drží pohromadě rozžhavenou plazmu - což je základní materiál potřebný k fúzní reakci - a to v mnohem menším reaktoru, než který se doposud používal. Zmenšení reaktoru má výhodu i v celkových nižších nákladech na výrobu a vyžaduje méně času k sestavení. V neposlední řadě je reaktor nástrojem k novým a důvtipným způsobům, jak naložit s designem elektráren.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-