Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Průlom v oblasti jaderné fúze

14.08.2015 | MIT News | newsoffice.mit.edu

Říká se, že elektrárny na jadernou fúzi jsou hudbou vzdálené budoucnosti - a že u toho i zůstane.

Dnes už tuto větu můžeme vyvrátit, protože pokrok na poli magnetické technologie umožnil výzkumníkům z MIT vytvořit nový design kompaktního fúzního reaktoru ve tvaru zvaném jako tokamak (jednoduchý tvar koblihy s dírou uprostřed). A právě tento reaktor může být postaven v řádu deseti let, jak tvrdí výzkumníci. Éra použitelné fúzní energie, která by mohla poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj energie, se skutečně blíží.

Vývoj v oblasti jaderné fúze

Hlavní inovací fúzního reaktoru jsou nové komerčně dostupné supravodiče vyrobené na bázi vzácných zemin, mědi a oxidu barya (rare-earth barium copper oxide, REBCO). Z těchto supravodičů se tvoří vysoce vodivé magnetické cívky, které se „proplétají skrz celý reaktor,″ jak uvedl Dennis Whyte, profesor Nuclear Science and Engineering a ředitel Plasma Science and Fusion Center na MIT. „Právě tyto supravodiče jsou oním hybným prvkem.″

Silnější magnetické pole drží pohromadě rozžhavenou plazmu - což je základní materiál potřebný k fúzní reakci - a to v mnohem menším reaktoru, než který se doposud používal. Zmenšení reaktoru má výhodu i v celkových nižších nákladech na výrobu a vyžaduje méně času k sestavení. V neposlední řadě je reaktor nástrojem k novým a důvtipným způsobům, jak naložit s designem elektráren.

Celý článek na MIT News

Image Credit: MIT

-jk-