Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Více aktualit

Přidání boru zlepšilo schopnost grafenu vázat lithium

17.05.2013 | |

Výzkumníci z Rice University se pokoušejí vytvořit z grafenu s příměsí boru nový typ anody pro vysokokapacitní lithium iontové baterie. Grafen je považován za materiál budoucnosti. Jedná se o zvláštní formou uhlíku se schopností zachovat si pevnost i ve vrstvách o síle pouhého jednoho atomu - proto má skvělé předpoklady pro využití v mnoha oblastech.

Jeden gram grafenu lze použít k pokrytí až 2630 čtverečních metrů, což odpovídá téměř polovině rozlohy fotbalového hřiště.
Výrobci baterií dlouho přemýšleli, jak tuto jeho vlastnost využít pro vázání iontů lithia. Problém se však zatím zdál být v tom, že grafen tyto ionty nedokázal vázat dostatečně silně. Zde se jako vhodné řešení ukázalo použít příměsi boru. Náhrada asi čtvrtiny atomů uhlíku za atomy boru přináší větší možnosti navázání lithia. Bor ionty udrží na grafenové vrstvě anody, ale pustí je, když je začne přitahovat silnější katoda.

Podle teoretického fyzika Borise Yakobsona, by grafenovo-borová anoda měla být schopna zadržet velké množství lithia a zároveň zajistit dostatečné napětí pro použití v lithium iontových bateriích.

Vrstva grafenu s borem by měla podle výpočtů mít teoretickou kapacitu 714 mAh na gram, což odpovídá kapacitě 2 120 Wh na kilogram. Materiál zároveň vykazuje schopnost zachovávat si strukturu během nabíjecího cyklu (nijak radikálně se nerozpíná ani nesmršťuje), což by mělo zajistit dlouhou životnost článků, v nichž bude použit.

Výzkumníci budou dále hledat možnosti, jak tento materiál vyrobit ve větších množstvích, protože způsob, jenž nyní využívají, není vhodný k použití v průmyslových aplikacích.

Zprávu přinesl EcoSeed.com. Bližší informace ZDE
Obrázek: Vasilii Artyukhov/Rice University