Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Přidání boru zlepšilo schopnost grafenu vázat lithium

17.05.2013 | |

Výzkumníci z Rice University se pokoušejí vytvořit z grafenu s příměsí boru nový typ anody pro vysokokapacitní lithium iontové baterie. Grafen je považován za materiál budoucnosti. Jedná se o zvláštní formou uhlíku se schopností zachovat si pevnost i ve vrstvách o síle pouhého jednoho atomu - proto má skvělé předpoklady pro využití v mnoha oblastech.

Jeden gram grafenu lze použít k pokrytí až 2630 čtverečních metrů, což odpovídá téměř polovině rozlohy fotbalového hřiště.
Výrobci baterií dlouho přemýšleli, jak tuto jeho vlastnost využít pro vázání iontů lithia. Problém se však zatím zdál být v tom, že grafen tyto ionty nedokázal vázat dostatečně silně. Zde se jako vhodné řešení ukázalo použít příměsi boru. Náhrada asi čtvrtiny atomů uhlíku za atomy boru přináší větší možnosti navázání lithia. Bor ionty udrží na grafenové vrstvě anody, ale pustí je, když je začne přitahovat silnější katoda.

Podle teoretického fyzika Borise Yakobsona, by grafenovo-borová anoda měla být schopna zadržet velké množství lithia a zároveň zajistit dostatečné napětí pro použití v lithium iontových bateriích.

Vrstva grafenu s borem by měla podle výpočtů mít teoretickou kapacitu 714 mAh na gram, což odpovídá kapacitě 2 120 Wh na kilogram. Materiál zároveň vykazuje schopnost zachovávat si strukturu během nabíjecího cyklu (nijak radikálně se nerozpíná ani nesmršťuje), což by mělo zajistit dlouhou životnost článků, v nichž bude použit.

Výzkumníci budou dále hledat možnosti, jak tento materiál vyrobit ve větších množstvích, protože způsob, jenž nyní využívají, není vhodný k použití v průmyslových aplikacích.

Zprávu přinesl EcoSeed.com. Bližší informace ZDE
Obrázek: Vasilii Artyukhov/Rice University