Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Přehled ukazatelů vědy, technologie a průmyslu OECD 2015

Přehled v českém jazyce

- Hospodářský pokles zpravidla urychluje strukturální změnu a přináší nové výzvy a příležitosti. Přehled ukazatelů vědy, technologie a průmyslu 2015 ilustruje, jak země OECD i velké ekonomiky mimo OECD překonávají krizi a stále více investují do budoucnosti.

Posilují investice do inovací

V roce 2013 vzrostly celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) v zemích OECD v reálném vyjádření o 2,7 % a dosáhly 1,1 bilionu USD. V poměru k HDP ovšem zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2012 (2,4 %). Hlavní podíl na tomto nárůstu měly podniky, zatímco vládní výdaje na VaV byly umenšeny konsolidačními opatřeními. Inovace se opírají nejen o investice do VaV, ale také o doplňková aktiva jako software, design a lidský kapitál, tj. znalostní kapitál (KBC). Investic do KBC se krize nedotkla a údaje za rok 2013 ukazují, že investice do KBC rostly ve všech odvětvích hospodářství.

Na struktuře výzkumu záleží

Od poloviny 80. let minulého století rostou v zemích OECD výdaje na základní výzkum rychleji než výdaje na aplikovaný výzkum a experimentální vývoj, neboť řada vlád klade důraz na financování vědeckého výzkumu. Základní výzkum se dosud soustředí převážně na univerzitách a ve státních výzkumných institucích. V Koreji a v Číně ovšem tyto instituce značnou část výdajů na VaV věnují na vývoj (35 % v Koreji a 43 % v Číně). Čína v roce 2013 investovala do základního výzkumu v porovnání s většinou ekonomik OECD relativně málo (4 % oproti 17 %) a čínské výdaje na VaV jsou dosud výrazně zaměřené na rozvoj vědeckotechnické infrastruktury, tj. budov a zařízení.

Převratné inovace umožní příští revoluci ve výrobě

Nová generace informačních a komunikačních technologií (ICT), jako jsou například technologie spojené s internetem věcí, velkými objemy dat, či kvantovými počítači, spolu s vlnou vynálezů v oboru vyspělých materiálů a ve zdravotnictví připravují půdu pro zásadní proměny stylu práce a života v budoucnosti. V letech 2010‑12 vedly v těchto sférách Spojené státy, Japonsko a Korea, kde celkově vzniklo přes 65% patentů podaných v Evropě a Spojených státech. Následovaly Německo, Francie a Čína.

Vládní podpora podnikového výzkumu a vývoje stoupá, záleží však na poptávce

Inovace vznikají častěji ve firmách, které investují do VaV. V r. 2015 podporuje 28 zemí OECD podnikový VaV prostřednictvím daňových pobídek. Tato podpora v zemích OECD a několika dalších velkých ekonomikách (Brazílie, Čína, Rusko, JAR) v roce 2013 činila téměř 50 miliard dolarů. Pro inovace je také důležitá poptávka. O veřejné zakázky se častěji ucházejí velké firmy než malé a střední podniky a daleko častěji inovativní firmy než ty, které neinovují.

Špičkový výzkum probíhá v několika ohniscích a v mezinárodní spolupráci

Vědě a inovacím dosud vévodí jen několik center excelence. Ze třiceti univerzit, které měly v letech 2003‑12 největší relativní vliv, se dvacet dva nachází ve Spojených státech. Třicet nejvlivnějších výzkumných institucí, zpravidla veřejných, sídlí na čtrnácti různých místech, z nichž některá jsou mimo země OECD. Polovina až 70 % vlivných publikací ze všech vědeckých oborů vznikla ve čtyřech zemích (Spojené státy, Spojené království, Německo a Čína). Mezinárodní spolupráce se od roku 1996 téměř zdvojnásobila. V roce 2013 vzniklo ve spolupráci téměř 20 % všech vědeckých publikací. Ve vědeckých sítích hrají stále ústřední roli Spojené státy, a to jako země vědce přijímající i vysílající.

Špičkové inovace se soustředují v omezeném počtu společností

V r. 2012 připadalo 90 % světového podnikového VaV a 66 % patentů podaných na pěti největších úřadech duševního vlastnictví na světě na dva tisíce společností, které vedou žebříček VaV, a jejich 500 tisíc přidružených společností. V rámci těchto prvních dvou tisíc firem připadalo 70 % výdajů na VaV, 70 %patentů, téměř 80 % patentů v oblasti ICT a 44 % zaregistrovaných obchodních značek na pouhých 250 nadnárodních firem. Ústředí a přidružené firmy těchto společností se nacházejí povětšinou (z 55 % a 40 %) ve Spojených státech a v Japonsku. Přes 80 % aktiv duševního vlastnictví s patentovou ochranou v Evropě a Spojených státech vlastněných těmi z dvou tisíc největších investorů do VaV, jejichž koneční vlastníci mají sídlo v Hongkongu, v Číně, na Bermudách, v Irsku a na Kajmanských ostrovech, produkují zahraniční přidružené společnosti, které se nacházejí zejména ve Spojených státech a v Číně.

Rozsah globálních hodnotových řetězců (GVC) je zatím většinou regionální

Mezinárodní roztříštěnost výroby rychle narostla a 50 % světového obchodu s výrobky dnes připadá na meziprodukty. Došlo k většímu propojení ekonomik východní a jihovýchodní Asie ("Továrna Asie") a tento region je dnes významným hráčem v globální výrobě. Čína je zase pro řadu ekonomik jihovýchodní Asie hlavním dodavatelem meziproduktů v navazujícím výrobním řetězci. V roce 2014 předběhla Čína Kanadu a Mexiko a stala se hlavním dodavatelem meziproduktů do Spojených států. Zeměpisný rozsah hodnotových řetězců je nadále většinou regionální, což odráží vnitřní vazby mezi zeměmi Evropy, Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) a "Továrny Asie". Role regionálních sítí se v různých odvětvích liší.

Do GVC se zapojuje stále více pracovníků

Počet pracovních míst zapojených do GVC se mezi lety 2011 a 2013 ve většině evropských zemí a ve Spojených státech zvýšil. Vzrostl také podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků zaměstnaných v rámci GVC. V roce 2013 bylo do GVC zapojeno zhruba 60 mil. pracovníků podnikové sféry ve 21 zemích EU a ve Spojených státech, z toho 36 % v profesích s vysokou odborností. Uspokojení zahraniční poptávky vyžaduje poměrně vysoký podíl pracovníků s nízkou a vysokou kvalifikací, zatímco domácí poptávka se více spoléhá na povolání se střední kvalifikací.

Poptávka po práci se změnila v důsledku krize a dlouhodobých trendů

Stále více poptávky po výrobcích v zemích OECD uspokojují pracovníci z rozvíjejících se ekonomik. V důsledku krize zanikla pracovní místa ve velkých i malých firmách, zejména ve zpracovatelském průmyslu. V Evropě krize postihla především zaměstnání s velkým podílem rutinních úkonů, které lze automatizovat, zajistit od externích dodavatelů a/nebo přesunout do zahraničí. Ve Spojených státech byla zasažena i nerutinní (například manažerská) pracovní místa. Během hospodářského oživení v letech 2011‑2012 se ve Spojených státech obnovila pracovní místa ve všech profesích, zatímco v Evropě vzrostl počet míst jen v nerutinních profesích.

Úspěšné podniky investují do dovedností svých pracovníků

Mezi nejdůležitější faktory podmiňující výkonnost firem a jejich schopnost uspět na globálních trzích patří organizační zdatnost firem, konkrétně jejich schopnost řídit výrobu v rámci GVC, dále dovednosti pracovníků a funkce, které zastávají. Odhaduje se, že investice do organizačních aktiv představují 1,4 %až 3,7 % přidané hodnoty. Podnikové školení umožňuje pracovníkům zvládat změny a pomáhá jim zvýšit produktivitu. Investice do školení v letech 2011‑12 dosáhly odhadem 6 ‑ 7 % přidané hodnoty, samotné školení na pracovišti činilo 2,4 % přidané hodnoty.

 © OECD
Tento přehled není oficiálním překladem OECD. OECD-oversettelse.
Reprodukce tohoto přehledu je povolena, jsou-li uvedena autorská práva OECD a název původní publikace. Vícejazyčné přehledy jsou překlady výtahů z publikací OECD původně publikovaných v angličtině a francouzštině.
Jsou zdarma k dispozici v internetovém knihkupectví OECD www.oecd.org/bookshop
Další informace vám poskytne Odbor pro legislativu a překlady při OECD, Ředitelství pro veřejné záležitosti a komunikaci rights@oecd.org , fax: +33 (0)1 45 24 99 30.
OECD Rights and Translation unit (PAC)
2 rue André-Pascal, 75116
Paris, France
Navštivte naši internetovou stránku www.oecd.org/rights

Přečtěte si na portálu OECD iLibrary plné znění anglické verze!!
© OECD (2015), OECD Science, Technology and Industry Scoreboard 2015, OECD Publishing. doi: 10.1787/sti_scoreboard-2015-en