Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Před 65 lety se rozběhl reaktor první jaderné elektrárny světa

09.05.2019 | Rosatom | www.rosatom.cz

9. května 1954 byl spuštěn reaktor AM-1 v Obninsku (název v ruštině znamená mírový atom), který o měsíc a půl později jako první na světě dodal elektřinu do rozvodné sítě. Vůbec poprvé v historii se tak rozběhla řetězová štěpná reakce v  jaderné elektrárně.

Cesta k prvnímu energetickému reaktoru nebyla jednoduchá, ale přesto relativně rychlá. Projekt se rozběhl v roce 1949 a výstavba v obninském Lejpunského fyzikálním a energetickém institutu (dnes součást ruské korporace Rosatom) začala na podzim 1951. Kritičnosti potom bylo dosaženo 9. května 1954 po zavezení 61. z celkových 128 palivových souborů. Turbína Máňa (přezdívaná podle výrobce MAN) se poprvé roztočila 26. června s výkonem 1,5 MW a generátor dodal první elektřinu do sítě. V říjnu stejného roku se podařilo dosáhnout projektového elektrického výkonu 5 MW.

Budova první jaderné elektrárny světa
Budova první jaderné elektrárny světa

Za zmínku stojí, že vývoj projektu reaktoru probíhal pod vedením Nikolaje Dolležala, jehož otec měl český původ. Později byl Dolležal postaven do čela dnešního výzkumného ústavu NIKIET N.A. Dolležala (součást Rosatomu). Zde se zabýval vývojem jaderných reaktorů a stal se jedním z otců ruské jaderné energetiky.

Úctyhodné je to, že práce probíhaly paralelně na čtyřech samostatných projektech. V roce 1955 byl totiž v obninském výzkumném ústavu spuštěn rychlý reaktor BR-1 s nulovým výkonem), v roce 1956 tlakovodní reaktor VM a v roce 1959 rychlý reaktor VT chlazený slitinou olova a bismutu. Během čtyř let se tak zde objevily všechny typy reaktorů, které byly později důležité pro sovětskou jadernou energetiku a některé z nich i po 60 letech považujeme za inovátorské a očekáváme jejich komerční využití.

Grafitové kanálové reaktory, mezi něž patří i AM-1, se později vyvinuly do podoby reaktorů RBMK.Tlakovodní reaktory byly používány jak na palubě námořních plavidel, tak v pozemních elektrárnách a představují dosud neúspěšnější řadu projektů Rosatomu. Za dobu své existence energetické reaktory VVER odpracovaly přes 1800 reaktorroků bez vážné havárie.


Reaktorový sál reaktoru AM-1, kde je dnes muzeum

Na svoji dobu ještě čekají sodíkové reaktory, které vzešly jako pokračování reaktoru BR-1. Dnes je nejvýkonnějším provozovaným blokem tohoto typu BN-800 v ruské Bělojarské jaderné elektrárně a Rosatom pracuje na projektu komerčního bloku BN-1200.

Reaktor AM-1 vydržel v provozu neuvěřitelných 48 let a měl kromě energetického i velký vědecký význam. Probíhaly v něm například experimenty v souvislosti s vývojem jaderného paliva a s vývojem jaderných reaktorů pro kosmické projekty, a výroba radionuklidů, například technecia 99 používaného v diagnostice a terapii rakovinných onemocnění.

Reaktor AM-1 nebyl první, který vyrobil elektřinu pomocí štěpení jádra. Experimenty s výrobou elektřiny za pomoci jaderných reaktorů probíhaly již dříve. Například americký reaktor X-10 se v roce 1948 stal prvním, který vyrobil elektřinu, o tři roky později americký reaktor EBR-I rozsvítil budovu, v níž byl provozován. Avšak až AM-1 jako první dodal elektřinu do přenosové soustavy.

Tiskové materiály Essential Communication