Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 3. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 3. 3. 2020.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na Light+Building 2020 – doprovodný program
Veletrh Prolight+Sound slaví 25. narozeniny
FOR CITY 2020 se představí v souběhu s veletrhem FOR ARCH

Svítidla a světelné přístroje
Moderní trendy automobilových světlometů

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

Více aktualit

Před 65 lety se rozběhl reaktor první jaderné elektrárny světa

09.05.2019 | Rosatom | www.rosatom.cz

9. května 1954 byl spuštěn reaktor AM-1 v Obninsku (název v ruštině znamená mírový atom), který o měsíc a půl později jako první na světě dodal elektřinu do rozvodné sítě. Vůbec poprvé v historii se tak rozběhla řetězová štěpná reakce v  jaderné elektrárně.

Cesta k prvnímu energetickému reaktoru nebyla jednoduchá, ale přesto relativně rychlá. Projekt se rozběhl v roce 1949 a výstavba v obninském Lejpunského fyzikálním a energetickém institutu (dnes součást ruské korporace Rosatom) začala na podzim 1951. Kritičnosti potom bylo dosaženo 9. května 1954 po zavezení 61. z celkových 128 palivových souborů. Turbína Máňa (přezdívaná podle výrobce MAN) se poprvé roztočila 26. června s výkonem 1,5 MW a generátor dodal první elektřinu do sítě. V říjnu stejného roku se podařilo dosáhnout projektového elektrického výkonu 5 MW.

Budova první jaderné elektrárny světa
Budova první jaderné elektrárny světa

Za zmínku stojí, že vývoj projektu reaktoru probíhal pod vedením Nikolaje Dolležala, jehož otec měl český původ. Později byl Dolležal postaven do čela dnešního výzkumného ústavu NIKIET N.A. Dolležala (součást Rosatomu). Zde se zabýval vývojem jaderných reaktorů a stal se jedním z otců ruské jaderné energetiky.

Úctyhodné je to, že práce probíhaly paralelně na čtyřech samostatných projektech. V roce 1955 byl totiž v obninském výzkumném ústavu spuštěn rychlý reaktor BR-1 s nulovým výkonem), v roce 1956 tlakovodní reaktor VM a v roce 1959 rychlý reaktor VT chlazený slitinou olova a bismutu. Během čtyř let se tak zde objevily všechny typy reaktorů, které byly později důležité pro sovětskou jadernou energetiku a některé z nich i po 60 letech považujeme za inovátorské a očekáváme jejich komerční využití.

Grafitové kanálové reaktory, mezi něž patří i AM-1, se později vyvinuly do podoby reaktorů RBMK.Tlakovodní reaktory byly používány jak na palubě námořních plavidel, tak v pozemních elektrárnách a představují dosud neúspěšnější řadu projektů Rosatomu. Za dobu své existence energetické reaktory VVER odpracovaly přes 1800 reaktorroků bez vážné havárie.


Reaktorový sál reaktoru AM-1, kde je dnes muzeum

Na svoji dobu ještě čekají sodíkové reaktory, které vzešly jako pokračování reaktoru BR-1. Dnes je nejvýkonnějším provozovaným blokem tohoto typu BN-800 v ruské Bělojarské jaderné elektrárně a Rosatom pracuje na projektu komerčního bloku BN-1200.

Reaktor AM-1 vydržel v provozu neuvěřitelných 48 let a měl kromě energetického i velký vědecký význam. Probíhaly v něm například experimenty v souvislosti s vývojem jaderného paliva a s vývojem jaderných reaktorů pro kosmické projekty, a výroba radionuklidů, například technecia 99 používaného v diagnostice a terapii rakovinných onemocnění.

Reaktor AM-1 nebyl první, který vyrobil elektřinu pomocí štěpení jádra. Experimenty s výrobou elektřiny za pomoci jaderných reaktorů probíhaly již dříve. Například americký reaktor X-10 se v roce 1948 stal prvním, který vyrobil elektřinu, o tři roky později americký reaktor EBR-I rozsvítil budovu, v níž byl provozován. Avšak až AM-1 jako první dodal elektřinu do přenosové soustavy.

Tiskové materiály Essential Communication