Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Elektromobil nabitý za 30 minut Společnost ABB jako celosvětový lídr v oblasti e-mobility pro hromadnou i osobní přepravu…

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve…

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Více aktualit

Potřebujete tkáň? Prostě si ji vytiskněte

25.10.2013 | |

Vědci z Fraunhofer Institute for Interfacial Engineering and Biotechnology (IGB) zdokonalili technologii tisku tkání a nyní dokáží vyrábět její různé druhy za pomoci speciálně upravené tiskárny. Výzkumnící pro tento účel vyvinuli také sadu speciálně uzpůsobených bioinkoustů. Ty jsou tvořeny čirou tekutinou složené z mezibuněčné hmoty a živých buněk. Základem substance je gelatin - látka podobná kolagenu - hlavnímu stavebnímu kameni živé tkáně. Vědci modifikovali vlastnosti gelatinu tak, aby byl schopen přijmout biologické molekuly pro vhodné pro tisk.

Místo toho aby, gelovatěly jako nemodifikovaný gelatin, zůstávají biologické inkousty až do svého vytištění tekuté. Až když na ně dopadne UV záření, vytvoří hydrogel. Tyto polymery obsahují velký podíl vody (jako živé tkáně), ale jsou stabilní také ve vodnatých prostředích a při zahřátí až k fyziologickým 37 stupňům. Vědci dokáží řídit průběh modifikace biologických molekul, takže výsledné gely mají různé síly a růstové charakteristiky. Lze si tak vybírat na škále od pevné chrupavčité tkáně až po měkkou tukovou. Ve Stuttgartu dokáží tisknout také materiály, které mohou sloužit jako extracelulární hmota.

Tiskárny Frauenhoferova institutu Stuttgartu jsou velmi podobné klasickým tiskárnám v kancelářích. Zásobníky na inkoust a trysky jsou v podstatě úplně stejné. Rozdíly lze zjistit až při podrobnějším prozkoumání. Navíc zde je zde například ohřívač zásobníku s inkoustem, který teplotu udržuje na 37 stupních Celsia. Počet trysek a zásobníků je menší než v klasické kancelářské tiskárně. Vědci by jej však časem rádi zvýšili, aby bylo možné souběžně tisknout různými inkousty s různými buňkami, do různých matric.

Jedná se o další přiblížení možnosti replikovat komplexní struktury a různé druhy tkání. Současnu výzvou je tak vytvořit vaskularizovanou tkáň, to znamená tkáň, která bude mít vlastní systém cév, které by ji mohly vyživovat. Na tom IGB pracuje s ostatními partnery pod hlavičkou projektu ArtiVasc 3D. Základem projektu je technologie, která bude schopna vytvářet cévy ze syntetických materiálů a následně vytvořit historicky první umělou pokožku s podkladovou tukovou tkání. Tento krok by byl velmi významný pro možnost tisknout hotovou tkáň nebo celé orgány jednou v budoucnosti.

Více na www.igb.fraunhofer.de