Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Potřebujete tkáň? Prostě si ji vytiskněte

25.10.2013 | |

Vědci z Fraunhofer Institute for Interfacial Engineering and Biotechnology (IGB) zdokonalili technologii tisku tkání a nyní dokáží vyrábět její různé druhy za pomoci speciálně upravené tiskárny. Výzkumnící pro tento účel vyvinuli také sadu speciálně uzpůsobených bioinkoustů. Ty jsou tvořeny čirou tekutinou složené z mezibuněčné hmoty a živých buněk. Základem substance je gelatin - látka podobná kolagenu - hlavnímu stavebnímu kameni živé tkáně. Vědci modifikovali vlastnosti gelatinu tak, aby byl schopen přijmout biologické molekuly pro vhodné pro tisk.

Místo toho aby, gelovatěly jako nemodifikovaný gelatin, zůstávají biologické inkousty až do svého vytištění tekuté. Až když na ně dopadne UV záření, vytvoří hydrogel. Tyto polymery obsahují velký podíl vody (jako živé tkáně), ale jsou stabilní také ve vodnatých prostředích a při zahřátí až k fyziologickým 37 stupňům. Vědci dokáží řídit průběh modifikace biologických molekul, takže výsledné gely mají různé síly a růstové charakteristiky. Lze si tak vybírat na škále od pevné chrupavčité tkáně až po měkkou tukovou. Ve Stuttgartu dokáží tisknout také materiály, které mohou sloužit jako extracelulární hmota.

Tiskárny Frauenhoferova institutu Stuttgartu jsou velmi podobné klasickým tiskárnám v kancelářích. Zásobníky na inkoust a trysky jsou v podstatě úplně stejné. Rozdíly lze zjistit až při podrobnějším prozkoumání. Navíc zde je zde například ohřívač zásobníku s inkoustem, který teplotu udržuje na 37 stupních Celsia. Počet trysek a zásobníků je menší než v klasické kancelářské tiskárně. Vědci by jej však časem rádi zvýšili, aby bylo možné souběžně tisknout různými inkousty s různými buňkami, do různých matric.

Jedná se o další přiblížení možnosti replikovat komplexní struktury a různé druhy tkání. Současnu výzvou je tak vytvořit vaskularizovanou tkáň, to znamená tkáň, která bude mít vlastní systém cév, které by ji mohly vyživovat. Na tom IGB pracuje s ostatními partnery pod hlavičkou projektu ArtiVasc 3D. Základem projektu je technologie, která bude schopna vytvářet cévy ze syntetických materiálů a následně vytvořit historicky první umělou pokožku s podkladovou tukovou tkání. Tento krok by byl velmi významný pro možnost tisknout hotovou tkáň nebo celé orgány jednou v budoucnosti.

Více na www.igb.fraunhofer.de