Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Počítač, který sám sebe naprogramuje

13.11.2014 | DeepMind Technologies | deepmind.com

Společnost DeepMind Technologies z Londýna, která se zabývá výzkumem umělé inteligence a kterou na začátku letošního roku koupil Google, vyvíjí počítač,který klasickou počítačovou technologii kombinuje s tím, jak pracuje a učí se lidský mozek. Elektronická obdoba neuronové sítě umožní počítači pojmenovanému Neural Turing Machine (NTM), aby sám sobě vytvářel programy pro řešení situací a úloh, se kterými se ještě nesetkal.

Jde o to rozdělit úlohu na dílčí úkony a ty pak zadat jednotlivým uzlům umělých neuronů – jednoduchých jednotek tvořících síť. Ty zpracují svůj díl úlohy a poté ho předají zpět. Podobné sítě jsou dobré v učení se, jak rozeznat menší úseky dat a třídit je do kategorií. Ve dvou různých testech bylo NTM zadáno, aby zkopíroval sadu binárních dat, utřídil je a zapamatoval si je.

Výsledky byly porovnány s výsledky jiné, jednodušší umělé neurální sítě. Ukázalo se, že se počítač učí rychleji a vytváří delší sekvence dat s méně chybami. Vědci také zjistili, že postup počítače byl velmi podobný postupu, který by zvolil lidský mozek. Testové úlohy by byly samozřejmě velmi snadné pro jakýkoliv počítač naprogramovaný „zvenčí“, ale v tomto případě může jít o významný milník na cestě k počítačům budoucnosti, které budou schopny naučit samy sebe, jak úlohu řešit.

Více na newscientist.com