Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Počítač, který sám sebe naprogramuje

31.10.2014 | |

Společnost DeepMind Technologies z Londýna, která se zabývá výzkumem umělé inteligence a kterou na začátku letošního roku koupil Google, vyvíjí počítač,který klasickou počítačovou technologii kombinuje s tím, jak pracuje a učí se lidský mozek. Elektronická obdoba neuronové sítě umožní počítači pojmenovanému Neural Turing Machine (NTM), aby sám sobě vytvářel programy pro řešení situací a úloh, se kterými se ještě nesetkal. Vědci doufají, že to stroji pomůže uvažovat důmyslně jako člověk, a zároveň s podporou výpočetní síly počítače. 

Jde o to rozdělit úlohu na dílčí úkony a ty pak zadat jednotlivým uzlům umělých neuronů – jednoduchých jednotek tvořících síť. Ty zpracují svůj díl úlohy a poté ho předají zpět. Podobné sítě jsou dobré v učení se, jak rozeznat menší úseky dat a třídit je do kategorií. Ve dvou různých testech bylo NTM zadáno, aby zkopíroval sadu binárních dat, utřídil je a zapamatoval si je. Výsledky byly porovnány s výsledky jiné, jednodušší umělé neurální sítě. Ukázalo se, že se počítač učí rychleji a vytváří delší sekvence dat s méně chybami. Vědci také zjistili, že postup počítače byl velmi podobný postupu, který by zvolil lidský mozek. Testové úlohy by byly samozřejmě velmi snadné pro jakýkoliv počítač naprogramovaný „zvenčí“, ale v tomto případě může jít o významný milník na cestě k počítačům budoucnosti, které budou schopny naučit samy sebe, jak úlohu řešit.

Více na newscientist.com