Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Co vozí energetici v autě? TETRIS CHALLENGE Co vše se vejde energetikům do auta, které používají metodu práce pod napětím (PPN) –…

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Více aktualit

Počítač, který sám sebe naprogramuje

31.10.2014 | |

Společnost DeepMind Technologies z Londýna, která se zabývá výzkumem umělé inteligence a kterou na začátku letošního roku koupil Google, vyvíjí počítač,který klasickou počítačovou technologii kombinuje s tím, jak pracuje a učí se lidský mozek. Elektronická obdoba neuronové sítě umožní počítači pojmenovanému Neural Turing Machine (NTM), aby sám sobě vytvářel programy pro řešení situací a úloh, se kterými se ještě nesetkal. Vědci doufají, že to stroji pomůže uvažovat důmyslně jako člověk, a zároveň s podporou výpočetní síly počítače. 

Jde o to rozdělit úlohu na dílčí úkony a ty pak zadat jednotlivým uzlům umělých neuronů – jednoduchých jednotek tvořících síť. Ty zpracují svůj díl úlohy a poté ho předají zpět. Podobné sítě jsou dobré v učení se, jak rozeznat menší úseky dat a třídit je do kategorií. Ve dvou různých testech bylo NTM zadáno, aby zkopíroval sadu binárních dat, utřídil je a zapamatoval si je. Výsledky byly porovnány s výsledky jiné, jednodušší umělé neurální sítě. Ukázalo se, že se počítač učí rychleji a vytváří delší sekvence dat s méně chybami. Vědci také zjistili, že postup počítače byl velmi podobný postupu, který by zvolil lidský mozek. Testové úlohy by byly samozřejmě velmi snadné pro jakýkoliv počítač naprogramovaný „zvenčí“, ale v tomto případě může jít o významný milník na cestě k počítačům budoucnosti, které budou schopny naučit samy sebe, jak úlohu řešit.

Více na newscientist.com