Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Plně elektrický trajekt od společnosti Siemens, aneb plnou elektřinou vpřed!

24.01.2013 | |

Fjordy na pobřeží Norska se mnohdy zařezávají desítky až stovky kilometrů do vnitrozemí této skandinávské země. Pokud by se místní chtěli dostat do vesnice na protějším břehu po souši, měli by v mnoha případech postaráno o výlet na celý den. Na mnoha fjordech proto fungují pravidelné trajektové linky, které navíc často představují jediné spojení mezi pevninou a přilehlými ostrovy. Lodní doprava ale bohužel nepatří mezi nejekologičtější a stovky trajektů tak znamenají značnou zátěž pro životní prostředí. V budoucnu bychom se však mohli s kouřícími trajekty setkat už jen na nostalgických vyjížďkách. Společnost Siemens totiž ve spolupráci s loďařstvím Fjellstrand představila prototyp čistě elektrického trajektu, který bude od roku 2015 křižovat nejdelší norský fjord nesoucí název Sognefjord.

Osmdesát metrů dlouhá loď s kapacitou 120 aut a 360 pasažérů je koncipována jako katamarán se dvěma hliníkovými trupy. Tento typ konstrukce snižuje odpor vody a současně výrazně redukuje hmotnost trajektu. Oproti srovnatelným lodím s klasickými ocelovými trupy je totiž hliníkový katamarán přibližně o polovinu lehčí. Oba tyto faktory výrazně přispívají k menší energetické náročnosti lodi, která si díky tomu vystačí se dvěma elektrickými motory o celkovém výkonu 800 kW (pro srovnání, motor stávajícího dieselového trajektu na Sognefjordu má výkon 1500 kW). U motorů se navíc počítá se značnou rezervou, jelikož pro jízdu při běžné rychlosti 10 uzlů (přibližně 19 km/h) stačí lodi výkon pouhých 400 kW.

Energii motorům dodávají desetitunové lithium-iontové baterie. Neznamená to však, že by trajekt musel po každé jízdě zůstat několik hodin zakotven v přístavu, aby se baterie nabila. Celý proces nabíjení trvá pouhých deset minut, může být tedy proveden při každé zastávce v přístavu, aniž by narušoval jízdní řád. Konstruktéři se však museli vypořádat s faktem, že do obcí Lavik a Oppedal, které trajekt spojuje, není zavedeno vedení, které by dokázalo v tak krátkém čase dodat potřebné množství energie. V obou přístavech jsou proto ještě další baterie, které se v čase, kdy je trajekt na cestě, pomalu nabíjejí. Jakmile trajekt zakotví, je z nich elektřina rychle převedena do lodi.

Podle vývojářů umožňují dnešní technologie nasazení elektrických trajektů na všech trasách, které lze zdolat za méně, než 30 minut. Vezmeme-li v potaz fakt, že jen samotný stávající trajekt na cestě z Laviku do Oppedalu (což je necelých 6 km) spotřebuje za jediný rok neuvěřitelný milion litrů nafty a vypustí do ovzduší 570 tun CO2, můžeme očekávat, že elektrické trajekty budeme vídat stále častěji.

www.siemens.com

Obrázek 1
Ačkoliv trajekt spojuje pouze menší města Lavik a Oppedal, zvládne najednou přepravit až 120 aut a 360 pasažérů. Důvodem této kapacity je návaznost na evropskou silnici E39, jež lokální provoz výrazně zvyšuje.

Obrázek 2
Sognefjord je nejdelším a zároveň jedním z nejnavštěvovanějších fjordů v Norsku. Podobných scenérií nicméně najdete podél pobřeží spoustu, stejně jako trajektů brázdících místní vody.