Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2021/06

3. 7. 2021 | Ing. Pavel Vojík | IN-EL, spol. s r. o. | www.in-el.cz

Jak správně provést opravu pospojení v bytové koupelně v panelovém domě z roku 1974?

Otázka 1:

Jak správně provést opravu pospojení v bytové koupelně v panelovém domě z roku 1974?

Elektrická instalace byla provedena dle ČSN 34 1010:1965. Stávající stav je takový, že ve stoupačkách je plynové potrubí v ocelové trubce. Původní ocelové vodovodní potrubí bylo v minulosti nahrazeno plastem, ale nebyl protažen náhradní ochranný vodič zajišťující funkci ochranného pospojení a také funkci záložního vodiče PEN (dříve zvaného nulový vodič) pro případ jeho přerušení, např. před domovní rozvodnicí. Jiné potrubí v bytovém jádře není instalováno.

Problém vidím v pospojení provedeném dle ČSN 37 5215:1971 čl. 31, který požaduje spojit vodovodní trubky, kovovou vanu, plynové potrubí a ochranný vodič zásuvky v koupelně. V tomto případě, když je kovové vodovodní potrubí nahrazeno plastem, se plynové potrubí stane paralelním vodičem PEN, přes který poteče část proudu z vodiče PEN z hlavního domovního vedení. Jak je obecně známo, plynové potrubí se nesmí používat jako vodič ochranného pospojení, natož jako vodič PEN. Bude stačit provedení opravy pospojení dle bodu d) v informativní příloze normy ČSN 37 5215:1971? V tomto zmíněném odstavci se pouze píše, že by měla být vodivě spojena kovová vana s plynovým potrubím, ale o ochranném vodiči elektrické zásuvky v koupelně se nic nepíše. Jedná se pouze o opravu, která by měla být provedena dle norem platných v době uvedení elektrické instalace do provozu.

Odpověď 1:

Informace uvedené ve Vašem dotazu do určité míry vylučují provést pospojení jako opravu bez natažení nového vodiče ochranného pospojení ve stoupačce.

Ustanovení bodu d) uvedené v informativní příloze ČSN 37 5215:1970 je použitelné, ale znamená to, že spolu bude spojena pouze vodivá vana a plynovod. Jiná zařízení k tomuto typu pospojení nesmí být připojena. Dále ČSN 34 1010:1965 Elektrotechnické předpisy ČSN. Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím uvádí v článku 173, že plynová potrubí nesmí být používána jako hlavní náhodné ochranné vodiče.

Z mého pohledu je nutné v první řadě prověřit celou elektrickou instalaci bytu, zejména z důvodu vyjasnění si, zda elektrická instalace splňuje požadavky ČSN 34 1010:1995, podle které byla zřízena. Může se jednat např. o to, zda je dosud používána ochrana nulováním. Lze předpokládat, že v průběhu provozu elektrické instalace byly provedeny další změny a úpravy elektrické instalace (tedy nejen výměna vodivého vodovodního potrubí za nevodivé) a tyto změny a úpravy nemusí být nikde zaznamenány. 

Teprve po provedení prověrky elektrické instalace bude možné ve spolupráci s projektantem navrhnout řešení ochranného pospojení jako celku. Tato prověrka by měla být provedena nejlépe v celé nemovitosti, tedy ve všech bytech a společných prostorech. Zapojení vlastníka nemovitosti je základním předpokladem pro úspěšné provedení prověrky.

 

Otázka 2:

Jaká může být maximální délka kabelu CYKY 3J× 1,5, který bude jištěn motorovým spouštěčem 7 až 10 A a na konci bude instalován ventilátor 200 W? Ventilátor je od rozváděče cca 300 m.

Odpověď 2:

Výpočet maximální délky kabelu ke spotřebiči závisí na mnoha parametrech, které se musí vzít v úvahu. Při výpočtu je nutno také vycházet z požadavků a hodnot uvedených v ČSN 33 2000-4-41 ed. 3, ČSN 33 2000-4-43 ed. 2, ČSN 33 2000-5-52 ed. 2, ČSN IEC 1200-53, ČSN 33 2130 ed. 3, ČSN EN 60898-1 ed. 2, ČSN EN 60898-2 ed. 2 apod.

Motorový spouštěč je v zásadě jistič s nastavitelnou hodnotou proudové zátěže. Tento typ jističů zaručuje ochranu motorů jak proti zkratům, tak i proti nadproudu rychlým přerušením obvodu s poruchou. Jde o kombinaci elektromagnetického jističe a nadproudového relé podle norem ČSN EN 60947-2 ed. 4 a ČSN EN IEC 60947-4-1 ed. 4. V těchto spouštěčích má ochrana proti zkratům pevnou mez, obvykle třináctinásobek maximálního proudového nastavení tepelné ochrany.

Po zahrnutí všech potřebných parametrů bude délka vodiče CYKY-J 3 × 1,5, který bude jištěn motorovým spouštěčem 10 A, maximálně 103 m (v případě, že bude jištěn jističem s charakteristikou B) nebo 55 m (v případě, že bude jištěn jističem s charakteristikou C) nebo 27 m (v případě, že bude jištěn jističem s charakteristikou D).

Pro získání lepší orientace v problematice Vám doporučuji nákup publikace Dimenzování a jištění elektrických zařízení – tabulky a příklady, ve které je tato problematika podrobně vysvětlena.

Otázka 3:

Řešíme problém výpočtu zatížení jednožilových vodičů typu 1-AYY 3 × 1 × 500 + 240 mm2 uložených v zemi. Každý vodič bude uložen ve vlastní trubce do trojúhelníku a vzdálenost mezi paralelními trojsvazky bude 250 mm. Kolik paralelních kabelů potřebujeme pro 1 800 A a pro kabel 1-AYY 3 × 1 × 500 + 240 mm2 s tímto uložením? V programu Sichr jsme spočítali, že potřebujeme minimálně 6 paralelních trojsvazků vodičů v trubkách v zemi.

Chtěli bychom si ověřit výpočet dle normy ČSN 33 200-5-52 ed. 2, ale nemůžeme v normě najít redukční koeficient pro trojsvazek 3 jednožilových kabelů v trubkách.

Můžete nám prosím sdělit, podle kterých tabulek máme počítat zatížení uvedeného uložení a uvedených kabelů (co jednožilový kabel, to trubka)?

Odpověď 3:

Jednožilový vodič 1-AYY 3 × 1 × 500 + 240 mm2, který uvádíte ve svém dotazu, se mi nepodařilo u výrobců a dodavatelů dohledat. Bohužel se buď nejedná o jednožilový vodič, nebo se jedná o více žilový kabel, ale s jiným označením počtu a průřezu žil. Dle mého názoru by bylo vhodné uvést správné označení kabelu.

Výrobce kabelů a vodičů vždy udává v produktovém listu výrobku hodnotu proudové zatížitelnosti konkrétního vodiče nebo kabelu. V případě jednožilového vodiče 1-AYY 1 × 500 RM je proudová zatížitelnost při jeho uložení v zemi 873 A.

Tabulka A.52.3 ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-52: Výběr a stavba elektrických zařízení – Elektrická vedení určuje, že vodiče nebo kabely uložené přímo v zemi jsou pro účely určení proudové zatížitelnosti zařazeny jako referenční způsob uložení D2. Jmenovité průřezy vodičů a hodnoty dovolených proudů jsou pro referenční způsob uložení D2 stanoveny v tabulkách B.52.2 až B.52.5. Bohužel je v těchto tabulkách maximální průřez vodičů ukončen na hodnotě 300 mm2.

Tabulky B.52.15 a B.52.16 obsahují přepočítací součinitele pro kabely uložené přímo v zemi nebo v elektroinstalačních kanálech uložených v zemi. Jsou-li v zemi uloženy kabely s referenčním způsobem uložení D2, které obsahují více než jeden obvod, jsou přepočítací součinitele uvedeny v tabulce B.52.18.

Nicméně z mého pohledu by bylo více než vhodné, abyste pro výpočty dovolených proudů využil informace uvedené v souboru ČSN IEC 60287 Elektrické kabely – Výpočet dovolených proudů.

 

Otázka 4:

Potřeboval bych se poradit ohledně jištění třífázového obvodu pro elektrický sporák.

V praxi se často setkávám s tím, že jednotlivé fáze třífázového kabelu pro elektrický sporák nebo varnou desku jsou jištěny třemi jednofázovými jističi, případně pouze dvěma jističi (to v případě, že jsou pro varnou desku využity pouze dvě fáze).

Dle mého názoru by se měl z hlediska bezpečnosti použít jistič, který má spřaženy všechny tři fáze, a tím jsou při vypnutí spolehlivě odpojeny všechny fázové vodiče. Nejsem si ale zcela jist, zda není v pořádku i zapojení s jednofázovými jističi, pokud budou v bytovém rozváděči přehledně označeny.

Odpověď 4:

Ustanovení článku 7.7.4 ČSN 33 2130 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody jednoznačně stanoví, že v bytech stupně elektrizace B se zřizují obvody podle tabulky 5 a navíc trojfázový obvod pro elektrický sporák. Stejným způsobem stanoví, jaké obvody se zřizují pro byt se stupněm elektrizace C. Jednotlivé stupně elektrizace bytů jsou uvedeny v článku 7.1.3

Obecně se jištění obvodu provádí takovým jističem, který je k tomu určený. U obvodu musí být vždy z důvodu zajištění bezpečnosti současně odpojeny všechny fázové vodiče. ČSN 33 2000-4-46 ed. 3:2017 Elektrotechnické předpisy – Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 46: Odpojování a spínání v článku 462.2 uvádí, že každý obvod musí být odpojen od všech živých vodičů.

ČSN 33 2000-5-537 ed. 2:2017 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Přístroje pro ochranu, odpojování, spínání, řízení a monitorování – Oddíl 537: Odpojování a spínání v článku 537.2.6 uvádí, že odpojování musí být přednostně zajišťováno mnohapólovým spínacím přístrojem, který odpojuje všechny póly příslušného napájení. Dále v článku 537.2.7 této normy se uvádí, že u každého přístroje použitého pro odpojování musí být jeho pozicí nebo trvanlivým označením zřetelně indikováno, kterou instalaci nebo obvod odpojuje. Důraz v tomto ustanovení musíme položit na slova „instalace nebo obvod“. Trojfázový obvod tedy musí být jištěn pomocí trojfázového jističe. Jakékoliv jiné řešení je řešení špatné a nebezpečné.

Přívod elektrického sporáku by měl být ukončen buď ve sporákové kombinaci, nebo ve vhodné krabici, ze které bude vytažen přívodní kabel ke konkrétnímu typu sporáku. Toto řešení je obvykle používáno z důvodu, že v době montáže elektrické instalace není zpravidla znám konkrétní typ sporáku, který bude majitelem (uživatelem, provozovatelem) používán, anebo může být předpokládaný „známý“ sporák kdykoliv nahrazen jiným typem sporáku podle momentálních potřeb majitele (uživatele, provozovatele). Konkrétní typ přívodního kabelu elektrického sporáku také může být předepsán výrobcem sporáku a bývá uveden v dokumentaci dodávané s konkrétní sporákem.

Otázka 5:

Chcel by som sa spýtať na Váš názor, nakoľko sa stretávam s rôznymi riešeniami.

Popíšem taký najvšeobecnejší príklad. Dom je napojený elektrickým káblom. Prípojka je istená v prípojkovej skrini na stĺpe bežne cca 50A poistkami, nasleduje hlavný istič cca 25 A v elektromerovom rozvádzači. Hlavný domový rozvádzač je od elektromerového rozvádzača napojený cez hlavný vypínač (istič). Vedľa hlavného vypínača (ističa) je pripojená SPD. Niekto pripája SPD priamo bez ďalšieho istenia a niekto SPD istí cez poistkový odpájač zvyčajne 32A poistkami. Chcem sa opýtať, či je potrebné istiť SPD poistkami, alebo je možné pripojiť SPD priamo. Jedná sa mi vyslovene o tento bežný prípad a nie o situácie, kde sú prípojky, prívody do rozvádzačov istené rádové v stovkách (nad 100 A) ampérov.

Odpověď 5:

Problematika přepěťových ochran (SPD) a jejich instalace nemůže být omezena na to, zda musí nebo nemusí být před přepěťovou ochranou instalováno předjištění.

V některých případech je možné použít přepěťovou ochranu bez předjištění, v jiných případech je tomu naopak. Je-li např. v návodu na použití SPD uvedeno výrobcem, že při instalaci konkrétního SPD je nutno použít předjištění, tak v tomto případě musí být předjištění použito. Řešení by mělo být uvedeno i v projektové dokumentaci, podle které je montáž prováděna.

Problematika přepěťových ochran je řešena v ČSN 33 2000-5-534 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-53: Výběr a stavba elektrických zařízení – Odpojování, spínání a řízení – Oddíl 534: Přepěťová ochranná zařízení.

 

Otázka 6:

Může být vyroben prodlužovací přívod 400 V – redukce 4pól na 5pól?

Odpověď 6:

Vyrobit je možné ledacos, obzvláště patří-li výrobce takové redukce do kategorie „kutil domácí“. 

Z hlediska elektrotechniky je takovéto řešení nevhodné a obdobná redukce se nevyrábí. Obecně takovéto zařízení patří mezi pohyblivé přívody ve smyslu ČSN 34 0350 ed. 2:2009 Bezpečnostní požadavky na pohyblivé přívody a šňůrová vedení.

Tato norma v článku 5.3.1 požaduje, aby oddělitelné přívody byly opatřeny vidlicí i nástrčkou na týž jmenovitý proud a totéž jmenovité napětí, jakož i se stejným počtem pólů. U prodlužovacího přívodu platí ustanovení článku 5.3.2, ve kterém je stanoveno, že prodlužovací pohyblivé přívody musí být opatřeny vidlicí i pohyblivou zásuvkou téhož vzoru, na týž jmenovitý proud a totéž jmenovité napětí. Pro zjednodušení lze konstatovat, že jaká je vidlice, taková musí být i zásuvka.

Tato ustanovení musí být splněna a zároveň je to i důvod, proč se nevyrábí prodlužovací přívody z 4P na 5P.

Dalším důvodem, proč není redukce tohoto typu vyráběna, je skutečnost, že při přechodu ze 4P na 5P dochází ke změně typu sítě z TN-C na síť TN-C-S. V zásadě jde o rozdělení vodiče PEN na vodič PE + N. ČSN 33 2000-5-54 ed. 3:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče stanovuje v článku 543.4.1, že vodič PEN se může používat pouze v pevných instalacích a z důvodu mechanické pevnosti nesmí mít průřez menší než 10 mm2 mědi. Z tohoto ustanovení také vyplývá, že místo rozdělení vodiče PEN na vodič PE + N (tedy přechod ze sítě TN-C na síť TN-C-S) nemůže být provedeno na jiném místě, než je místo v pevné instalaci – prodlužovací přívod, resp. redukce, není součástí pevné instalace.

Dále je nutné si uvědomit, že každý bod rozdělení vodiče PEN na PE + N musí být připojen k hlavní ochranné přípojnici. Tento požadavek není možné v redukci anebo v pohyblivém přívodu splnit. 

Ing. Pavel Vojík, garant systému iiSEL®, IN-EL, spol. s r. o., Pardubice

(pokračování)