Aktuální vydání

Číslo 4–5/2020 vyšlo tiskem 6. 5. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektroinstalace; Ochrana před bleskem a přepětím

Rozhovor s osobností
Český průmysl a inovace v roce 2020

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2/2020

28. 2. 2020 | Ing. Michal Kříž | IN-EL, spol. s r. o., | www.in-el.cz

Otázka 1:

Není mi jasné uplatnění čl. 710.415. 2. 101 ČSN 33 2000-7-710 pro ordinace typu obvodního nebo očního lékaře apod. Pokud je pro tyto ordinace navržen samostatný rozváděč s přívodem CYKY 5 J × 6, musí být vyžadovaná svorkovnice doplňujícího pospojování připojená ke sběrnici vodiče PE tohoto podružného rozváděče nebo musí připojená k hlavnímu pospojování budovy? Pokud bude nutné připojit svorkovnici doplňujícího pospojování k hlavnímu pospojování budovy, která je napájena 5 × AYKY 3 J × 240 + 120 a „patrové“ rozváděče na jednotlivých podlažích budou napájeny CYKY 5 J × 95, bude vyhovovat průřez vodiče doplňujícího pospojování 6 mm 2 (podle silového přívodu do podružného rozváděče), nebo bude muset být použit průřez 25 mm?

Odpověď 1:

Uvedené ustanovení si vykládáme tak, že propojení mezi přípojnicí doplňujícího pospojování musí být propojeno s přípojnicí (sběrnicí) ochranného vodiče prostřednictvím vodiče, jehož průřez je ekvivalentní největšímu z průřezů vodičů spojených s ochranným pospojováním, tzn. vodičů pospojování připojených na přípojnici doplňujícího pospojování, které jsou druhým koncem (pokud se to vyžaduje) připojeny k různým částem podle čl. 710.415. 2. 1 ČSN 33 2000-7-710. (Přitom musí být dodrženy minimální průřezy ochranného pospojování podle ČSN 33 2000-5-54 ed. 3, tj. 2,5 mm 2 Cu, jsou-li chráněny před mechanickým poškozením nebo 4 mm 2 Cu, jestliže před mechanickým poškozením chráněny nejsou.)

Otázka 2:

Potřeboval bych poradit s problémem určení zdravotnických prostor podle nové ČSN 33 2000-7-710. Jde mi především o prostory stomatologických ordinací.

Ve staré ČSN 33 2140 byly tyto ordinace jednoznačně určeny jako specializované vyšetřovny. V nové ČSN 33 2000-7-710 již toto určení není. Nejsem si tedy zcela jist, do které skupiny tyto ordinace zařadit. Podle mého názoru by to měly být vyšetřovny nebo ošetřovny, podle tabulky B1 řádek 6.

Dále, tato nová norma (alespoň jsem to nenašel), neřeší ochranu před nebezpečnými účinky statické elektřiny, tak jako stará norma v čl. 11. 3.

Potřeboval bych poradit, jak tedy určit druh podlahové krytiny stomatologické ordinace. Stačí antistatická, či musí být elektrostaticky vodivá, musí mít mřížku s Cu pásky, nebo stačí použít elektricky vodivé lepidlo a pásky dát jen na okraje PVC?

Poslední dotaz mám ohledně pravidelných revizí zdravotnických prostor.

V ČSN 33 2140 tab. 4 byla určena lhůta 2 roky. V nové normě ČSN 33 2000-7710 je revizní lhůta dle čl. 710.62 písmeno h určena na 3 roky. Předpokládám, že se zdravotnické prostory zřízené před účinností nové ČSN 33 2000-7-710 dále revidují podle staré ČSN 33 2140.

Odpověď 2:

V otázce zařazení běžných zubních ordinací souhlasíme s Vámi, že by podle ČSN 33 2000-7-710:2013 bylo vhodné je zařadit jako vyšetřovny nebo ošetřovny, podle tabulky B1 řádek 6. Do vyšší kategorie operačních sálů (podle tabulky B1 řádek 12) by pracoviště zubního lékaře mělo být zařazeno, kdyby se na něm prováděly zákroky např. typu resekce (tj. opravdové zákroky, tedy ne jenom zaplombování, vytržení zubu, nasazení můstku a následné ošetření).

Kromě toho podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu § 35 se v ordinacích praktických lékařů, popřípadě ordinacích dalších odborných lékařů, poskytuje jednotlivcům nebo skupinám osob základní a specializovaná zdravotní péče. Ordinace tedy nejsou určeny k provádění náročnějších zákroků. Tomu, že by běžná zubní ordinace byla zařazena mezi zákrokové (operační) sály, nenasvědčuje ani její povinné technické vybavení (stomatologická souprava s křeslem a příslušenstvím, svítidlem, plivátkem, přívodem stlačeného vzduchu a odsáváním, dále pak sterilizátor, pokud není možnost smluvních dodávek z centrální sterilizace nebo dodávek materiálu na jedno použití, dřez, dále pak umývadlo, zubní rtg. přístroj a zařízení pro vyvolávání snímků, pokud není možnost využívat jiného rtg. zařízení).

Podotýkáme, že se jedná o náš názor podložený jak technickou normou a dalšími předpisy, tak i odbornými konzultacemi.

Ostatně je třeba respektovat ustanovení čl. 710.30 ČSN 33 2000-7-710:2013, to znamená, že klasifikace zdravotnického prostoru (včetně zařazení do příslušné skupiny) musí být provedena ve spolupráci se zodpovědnými pracovníky zdravotnického zařízení, které bude elektroinstalaci používat (další pokyny jsou pak uvedeny v normě).

Pokud se týká ochrany před nebezpečnými účinky statické elektřiny, ČSN 33 2000-7710 tuto ochranu neřeší. Doporučujeme proto v tomto ohledu postupovat v souladu s dříve platnou ČSN 33 2140:1986. Ta pro specializované vyšetřovny uváděla požadavek na ochranu před účinky elektrostatiky jenom jako doporučený. V souladu s tím považují specialisté na podlahoviny ve zdravotnických zařízeních hlediska elektrostatiky ve stomatologických ordinací zcela postačující běžné linoleum – není třeba vykazovat elektrostatické vlastnosti. Ovšem pokud by se jednalo o operačních sál (kde se provádí např. resekce), tak tam bychom považovali (ve smyslu tab. 3 v ČSN 33 2140) provedení ochrany před účinky statické elektřiny za nutné. To znamená, že by měla být elektrostaticky vodivá, což je splněno, když hodnota povrchového odporu R o bude v mezích 5×10 Ω < R o ≤ 10 6 Ω – viz ČSN 33 2030 – vydání z r. 1986).

Pokud jde o to, jestli klást podlahovinu s propojenými vodivými pásky nebo uplatnit jiný způsob kladení, je dáno předpisy výrobce, který by měl poskytnout kompletní návod pro kladení podlahy (viz např. https://www. fatrafloor.cz/).

Souhlasíme rovněž s Vaším názorem – provádět nadále celkové pravidelné (periodické) revize zdravotnických rozvodů zřízených před účinností ČSN 33 2000-7-710:2013 ve lhůtách 2 roky podle dnes již neplatné ČSN 33 2140:1986 – viz čl. 15.4 této normy.

Otázka 3:

Můžu použít pro rozvod napájení 24 V kabel CYKY-J 2 × 1,5, kde bych využil modrý vodič např. pro zapojení na svorku mínus? Nebo modrý vodič použít nelze a musím použít kabel CYKY-O 2 × 2,5?

Obr. 1. Kabel CYKY-J 2×1,5
Obr. 1. Kabel CYKY-J 2×1,5

Odpověď 3:

Usuzujeme, že se jedná o stejnosměrnou síť – předpokládáte, že modrý vodič zapojíte na svorku mínus.

Podle čl. 6. 2. 4 v ČSN EN 60445 ed. 5:2018 jsou přednostní barvy v DC (tj. stejnosměrných) systémech (sítích): – ČERVENÁ pro kladný vodič vedení, – BÍLÁ pro záporný vodič vedení.

Přitom v ČSN EN 60445 ed. 4:2011 (platí souběžně s ČSN EN 60445 ed. 5 až do 8. 9. 2020) ještě doporučení na označení vodičů vedení stejnosměrné DC sítě uvedeno nebylo (v tabulce A.1 bylo uvedeno, že pro barevné značení izolace vodičů není doporučení nutné).

Podle platné ČSN 33 0165 ed. 2:2014 uvádějící prováděcí ustanovení ke značení vodičů barvami nebo číslicemi lze pro označení krajních vodičů použít poznávacích barev černá, hnědá a šedá. Tato norma tedy nevylučuje použití jiných barev krajních vodičů stejnosměrné sítě než uvedených barev černé, hnědé a šedé. S ohledem na probíhající změny značení izolace vodičů v DC (tj. stejnosměrných) systémech (sítích), by podle našeho názoru neměly být námitky proti Vámi navrhovanému barevnému značení izolace kabelu CYKY-J 2 x 1,5 použitého pro rozvod napětím 24 V DC. Doporučujeme přitom žílu označenou hnědou barvou přeznačit na koncích červenou barvou izolace, v rozváděčích doplnit značení + a – na svorkách.

Z hlediska průřezu vodičů musí být splněny podmínky z hlediska zatížitelnosti i úbytků napětí.

Otázka 4

Můžete mi poradit podle jakých předpisů a norem je nutné konstruovat v podstatě rozvodnu, do které je možné vstoupit klasickými uzamykatelnými dveřmi, pokud je tato rozvodna umístěna na mostovém jeřábu a její osazení slouží pouze k řízení uvedeného stroje? Přístup je přes jeřábovou lávku, která je také součástí stroje. Jedná se i o případné požární předpisy. Celý jeřáb je umístěn ve spalovně odpadu, a to přímo v bunkru a je osazen drapákem na zavážení odpadu. V rozvodně jsou umístěny jističe, stykače, měniče na sólo deskách v maximálním krytí IP20. Rozvodna má rozměry cca 2,2 × 4,5 m.

Odpověď 4:

Obecně pro umístění a ochranu elektrických zařízení na strojích platí ČSN 602041 (v současné době již ed. 3), kapitola 11 (zvláště pak články 11.2 až 11.5). V podstatě články stejných čísel stanoví požadavky na přístup k rozváděčům a řídicím zařízením na jeřábech (zdvihacích zařízeních) ČSN 6020432 ed. 2, a to zejména články 11.4 (pro kryty a dveře) a 11.5 (pro chodby, dveře a otvory). Tato norma v těchto článcích a dalších ustanoveních uvádí též požadavky z hlediska ochrany před požárem (kabely, poplachové systémy).

Pro další orientaci je možné použít i ČSN IEC 621-2 (která je sice již od roku 2010 neplatná, ale odvolává se na ni platná ČSN 34 1638:1998). Tato norma uvádějící požadavky na elektrická zařízení pro venkovní pracoviště v těžkých podmínkách (stroje pro povrchové dobývání) uvádí v kapitole 6 a v tabulce V minimální vzdálenosti na stanovištích pro obsluhu a údržbu u vnitřních zařízení.

Otázka 5:

Je nutné při připojení v síti TN-S na mostovém jeřábu provádět doplňující ochranné pospojování samostatným vodičem PE, když jednotlivé motory mají na vnitřních svorkovnicích připojen vodič PE, který je součástí napájecího kabelu? Navíc bylo měřením ověřeno, že jednotlivé neživé části stroje (nosník, příčníky, kola, žlaby atd.) mají přechodový odpor pod 0,1 Ω.

Odpověď 5:

Pro elektrická zařízení zdvihacích strojů, tzn. i jeřábů, platí v současné době ČSN EN 60204-32 ed. 2:2009. Podle čl. 6. 3. 3 této normy zahrnuje ochranné opatření automatickým odpojením od zdroje připojení neživých částí k ochrannému obvodu a použití ochranných přístrojů, které v případě poruchy izolace zajistí nebo vyvolají automatické odpojení od zdroje. Ochranný obvod podle čl. 8. 2. 1 této normy sestává ze:

– svorky (svorek) PE,

– vodivých konstrukčních částí elektrického zařízení a samotného zdvihacího stroje,

– ochranných vodičů v zařízení zdvihacího stroje, včetně kluzných kontaktů, pokud jsou součástí obvodu.

Pokud jsou všechny části ochranného obvodu navrženy tak, aby byly schopné odolávat nejvyšším tepelným a mechanickým namáháním způsobeným proudy zemních spojení, které by mohly protékat v dané části ochranného obvodu, není nutné z těchto částí provedený ochranný obvod doplňovat dalšími ochrannými vodiči. Vodivé konstrukční části tedy slouží jako ochranný vodič. Pouze pokud je vodivost konstrukčních částí elektrického zařízení nebo zdvihacího stroje menší než vodivost nejméně dimenzovaného ochranného vodiče připojeného k neživým částem, musí se použit doplňkový ochranný vodič. Jeho průřez musí být rovný nejméně polovině průřezu odpovídajícího ochranného vodiče.

Další podrobnosti k připojení k ochrannému obvodu – že při použití sítě IT musí být konstrukce zdvihacího stroje použita jako část ochranného obvodu a že vodivě konstrukční části u zařízení třídy ochrany II nebo s rovnocennou izolací nemusí být připojeny k ochrannému obvodu – si můžete přečíst v normě.

Otázka 6:

Prosím o názor na umístění elektrického zařízení CCTV do strojovny výtahu v těchto různých případech:

1. Na vnějším rohu obytného domu je instalována kamera Městské Policie, kabel od kamery je veden do rozváděče CCTV s přenosovým zařízením ve strojovně výtahu a dále je veden kabel k anténě přenosového zařízení, osazené na vnější zdi strojovny. Zařízení je napájeno ze zásuvky rozváděče výtahu.

V tomto případě jednoznačně nesouvisí dané zařízení CCTV jakkoliv s provozem výtahu.

2. Ve strojovně výtahu bytového domu je instalován rozváděč CCTV se záznamovým zařízením, který slouží pro zajištění bezpečnosti bytového domu, včetně kamery v kabině výtahu, proti vandalismu.

V tomto případě nesouvisí s výtahem přímo technicky, ale alespoň kamera v kabině výtahu má charakter ochrany technického zařízení kabiny výtahu = majetku provozovatele.

Nicméně, obvyklé řešení je takové, že vlastní „technologický uzel CCTV“ (obvykle 19“ rack) je instalován v jiných prostorách, než strojovny výtahu a maximálně je ve strojovně výtahu instalováno rozhraní pro přenos (např. malá plastová krabice CCTV s konektorem pro spojení vlečného kabelu s odchozím kabelem CCTV).

Zda tedy existuje nějaký předpis nebo nařízení, které by výše uvedené instalace přímo vylučoval, popř. je podmiňoval z hlediska servisních zásahů. Napadá mě, že servisní firma oprávněná pro servis výtahů zároveň zajišťuje i servis kamerového systému se záznamem v bytovém domě, včetně vyhrazeného prostoru strojovny výtahu. U kamery Městské Policie, mě opravdu nenapadá nic.

Odpověď 6:

Strojovna výtahu je podle ČSN 27 4000:1986 pod heslem 51 definována jako prostor, kde jsou umístěny části pohonu výtahu. Podle nás tedy do strojovny výtahu nepatří žádné jiné zařízení než to, které souvisí s pohonem výtahu. Bez souhlasu příslušné oprávněné servisní firmy není možno podle našeho názoru do strojovny výtahu instalovat žádné zařízení, které s pohonem výtahu nesouvisí.

(pokračování)

(ilustrační foto mp)

 


 

Vyšlo v časopise Elektro č. 2/2020 na straně 18.
Tištěná verze – objednejte si předplatné: pro ČR zde, pro SR zde.
Elektronická verze vyšlých časopisů zde