Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Odborníci z FEL ČVUT v Praze varují před potenciální chybou některých GPS přijímačů

05.03.2019 | FEL ČVUT v Praze | www.fel.cvut.cz

Noc z 6. na 7. dubna tohoto roku bude velice zajímavá pro odborníky na družicovou navigaci z katedry radioelektroniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Právě o jmenované sobotní půlnoci světového času (UTC) totiž nastane tzv. rollover, neboli přetečení čítače týdnů systému GPS (GPS Week number). Odborníci tuto situaci přirovnávají k problému Y2K z roku 2000. Americký úřad pro vnitřní bezpečnost, centrum pro kybernetickou bezpečnost, ale dokonce i mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) již vydaly varování

Na vědce z ČVUT se již obrátily první české subjekty s otázkami na možnosti testování a ověření jejich zařízení. Právě oni mají sami zkušenosti s vývojem tzv. navigací, vyvinuli několik vlastních přijímačů systému GPS, ale i ruského systému GLONASS, evropského Galileo a i dalších. Na českém, evropském, ale i mezinárodním poli družicové a rádiové navigace působí více než 40 let. A tak díky svému vybavení a zkušenostem již několik přijímačů na tuto situaci testovali a veřejnost uklidňují.

Odborníci vysvětlují, že informace o čase je životně důležitá pro samotnou funkci systému GPS. Určení polohy probíhá právě přes velmi přesné měření času. V signálu, který družice systému GPS vysílají na Zemi a přijímače pouze pasivně přijímají, je, kromě mnoha dalších přesných časových údajů, obsažený i 10 bitový čítač počtu týdnů. Z něj přijímač vypočítává nejhrubší údaj o čase navázaný i na mezinárodní čas (UTC), aktuální týden od pomyslného počátku času systému GPS v roce 1980. Vždy po 1024 týdnech ale tzv. přeteče a z čísla 1023 se změní opět na nulu. Tato situace nastává vždy po necelých 20 letech. Tento stav si mohou některé přijímače, u nichž toto nebylo zcela domyšleno a ošetřeno, interpretovat jako návrat času o dvacet, či i čtyřicet let zpět. Před dvaceti lety, v roce 1999, k takové situaci došlo, ale, vzhledem k tehdejšímu menšímu rozšíření přijímačů, chyba nezpůsobila žádné velké potíže.

V současné době ovšem systém GPS slouží nejen pro určování polohy, ale značně závislý je na něm veškerý náš život. Přesný čas GPS slouží k přesné synchronizaci platebních operací, vysílačů televizního vysílání, signálu mobilních operátorů, ale i vědeckých experimentů. I kvůli tomu se tak specialisté na družicovou navigaci po celém světě ocitají v hledáčku odborníků na kybernetickou bezpečnost a dávají tomuto oboru, dosud zaměřeného jen na software a internet, zcela nový rozměr.

Naši specialisté z vlastních měření provedených na několika komerčních přijímačích však poukazují na dobrou připravenost výrobců. Apelují na uživatele s případnou aktualizací firmware jejich zařízení, pokud jsou dostupné a proveditelné. Doplňují, že případná chyba se nedotkne systému družic, ale pouze uživatelských přijímačů. Zachována by měla být jejich schopnost určovat polohu uživatele, v krajním případě by přijímače mohly ukazovat datum před dvaceti, či čtyřiceti lety. Chybě více odolné by měly být přijímače kombinující příjem většího počtu systémů, například ruského GLONASS, či evropského Galileo. Podobná situace však může časem nastat i u nich.

Tiskové materiály FEL ČVUT