Aktuální vydání

Číslo 3/2020 vyšlo tiskem 13. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Trendy v elektrotechnice a souvisejících oborech

Hlavní článek
Využití měniče frekvence pro experimentální zařízení

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Nový typ elektrolytu zvyšuje výkon superkondenzátoru

19. 8. 2019 | MIT | www.mit.edu

Superkondenzátory, elektrická zařízení uskladňující a vydávající energii, vyžadují vrstvu elektrolytu – elektricky vodivého materiálu, jež může nabývat pevné, tekuté nebo smíšené formy. Výzkumníci MIT nyní ve spolupráci s několika dalšími institucemi vyvinuli novou třídu kapalin, jež může odkrýt dosud nevídané možnosti zvýšení účinnosti a stability těchto zařízení a zároveň snížit jejich hořlavost.

Iontové kapaliny – ve své podstatě tekuté soli – se řadí mezi třídu materiálů, s nimiž pracují vědci po mnoho let. Až nyní však výzkumníci MIT k těmto kapalinám přidali směs podobnou činidlu, které se používá k rozptýlení olejových skvrn. Díky tomuto materiálu získaly iontové kapaliny „nové překvapující vlastnosti“, včetně vysoké mazlavosti, uvedl postgraduální student MIT a hlavní autor studie Xianwen Mao. „Tento důkaz o proveditelnosti koncepce představuje nové paradigma pro elektrochemické skladování energie.“

Superkondenzátor

Klíčem k účinnosti nově vzniklé kapaliny je způsob automatického uspořádání molekul, jež utvářejí vrstvy na kovovém povrchu elektrody. Molekuly, jež tvoří na jednom konci jakýsi ocásek, se automaticky seřazují hlavičkou směrem k okraji elektrody či od něj a ocásky se seskupují uprostřed, kde vytvářejí těsnou formaci. Tento jev se nazývá samouspořádané nanostruktury. Výzkum podpořila mimo jiné také Grantová agentura České republiky.

Celý článek na MIT

Image Credit: Xianwen Mao, MIT

-jk-