Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Nový samoregenerační gel a jeho vliv na vývoj flexibilní elektroniky

27.11.2015 | The University of Texas at Austin | news.utexas.edu

Výzkumníci z Texaské univerzity v Austinu vyvinuli první samoregenerační gel svého druhu, který dokáže opravit a spojit elektronické obvody. Mohou tak přispět k rozvoji flexibilních materiálů používaných v elektronice, biosenzorů a baterií.

I když vývoj nejnovější technologie směřuje k lehčí a ohebnější elektronice, současné okruhy, které elektronice zajišťují dodávku energie, nejsou navrhovány tak, aby se ohýbaly nebo opakovaně samo napravovaly drobné trhliny, které se mohou projevit v důsledku běžného nošení.

Samoregenerační gel pro elektroniku

Až doteď se samoregenerační materiály spoléhaly na aplikaci vnějšího stimulu, jako světla nebo tepla, který aktivoval jejich funkci. „Supergel“ z Texaské univerzity disponuje vysokou vodivostí a výraznými mechanickými a elektrickými samoregeneračními vlastnostmi.

Ke zvýšení vodivosti, biokompatibility a propustnosti svého polymerového hydrogelu použili výzkumníci tekutou molekulu křišťálu ve tvaru disku. Dosáhli tak více než desetinásobku vodivosti polymerových hydrogelů používaných v bioelektronice a tradičních dobíjitelných bateriích. Nanostruktury, které tvoří gel, jsou nejmenšími strukturami schopnými zajistit efektivní nabití a přenos energie.

Celý článek na The University of Texas at Austin

Image Credit: The University of Texas at Austin

-jk-