Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Nový rekord perovskitových fotovoltaických článků

15.06.2016 | Ecole polytechnique fédérale de Lausanneg | actu.epfl.ch

Michael Graetzel a jeho tým vědců ze švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne zjistil, že pokud při výrobě krystalů perovskitu krátce sníží tlak, jsou schopni dosáhnout rekordní účinnosti perovskitových fotovoltaických článků nad 20 %, čímž se vyrovnají účinnosti konvenčních tenkovrstvých solárních článků srovnatelné velikosti.

Jedná se o velmi významný objev v rámci technologie výroby perovskitů, která je již tak nízkonákladová.

Nový rekord účinnosti perovskitových článků nad 20 %

Vrstvení perovskitů na křemík a použití při výrobě hybridních solárních panelů může nakopnout průmysl křemíkových solárních článků. Jejich efektivita může přesáhnout 30 % s teoretickým stropem na hodnotě 44 %. Této efektivity by články dosahovaly díky vrchní pervoskitové vrstvě, která by zachycovala vysokoenergetické sluneční světlo, zatímco křemíková vrstva by pohlcovala nízkoenergetické sluneční světlo procházející perovskitem.

Graetzel je ve vědeckých okruzích znám vývojem solárních článků citlivých na barvu. Ukazuje se, že první pervoskitové solární články byly solární články citlivé na barvu, ve kterých byla barva nahrazena perovskitovými částicemi. Nejnovější prototypy perovskitových článků dosahují velikosti SD karty a vypadají jako kus skla, které je na jedné straně ztmavené díky tenké vrstvě perovskitu. Na rozdíl od transparentních článků citlivých na barvu je perovskitový článek neprůhledný.

Celý článek na Ecole polytechnique fédérale de Lausanneg

Image Credit: Ecole polytechnique fédérale de Lausanneg

-jk-