Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Nový rekord perovskitových fotovoltaických článků

15.06.2016 | Ecole polytechnique fédérale de Lausanneg | actu.epfl.ch

Michael Graetzel a jeho tým vědců ze švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne zjistil, že pokud při výrobě krystalů perovskitu krátce sníží tlak, jsou schopni dosáhnout rekordní účinnosti perovskitových fotovoltaických článků nad 20 %, čímž se vyrovnají účinnosti konvenčních tenkovrstvých solárních článků srovnatelné velikosti.

Jedná se o velmi významný objev v rámci technologie výroby perovskitů, která je již tak nízkonákladová.

Nový rekord účinnosti perovskitových článků nad 20 %

Vrstvení perovskitů na křemík a použití při výrobě hybridních solárních panelů může nakopnout průmysl křemíkových solárních článků. Jejich efektivita může přesáhnout 30 % s teoretickým stropem na hodnotě 44 %. Této efektivity by články dosahovaly díky vrchní pervoskitové vrstvě, která by zachycovala vysokoenergetické sluneční světlo, zatímco křemíková vrstva by pohlcovala nízkoenergetické sluneční světlo procházející perovskitem.

Graetzel je ve vědeckých okruzích znám vývojem solárních článků citlivých na barvu. Ukazuje se, že první pervoskitové solární články byly solární články citlivé na barvu, ve kterých byla barva nahrazena perovskitovými částicemi. Nejnovější prototypy perovskitových článků dosahují velikosti SD karty a vypadají jako kus skla, které je na jedné straně ztmavené díky tenké vrstvě perovskitu. Na rozdíl od transparentních článků citlivých na barvu je perovskitový článek neprůhledný.

Celý článek na Ecole polytechnique fédérale de Lausanneg

Image Credit: Ecole polytechnique fédérale de Lausanneg

-jk-