Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Nový materiál umožní výrobu ultratenkých solárních panelů

07.08.2014 | |

Studenti z Technické univerzity ve Vídni zkombinovali dva polovodičové materiály, z nichž každý obsahuje pouze tři vrstvy atomů. Tento nový materiál umožní výrobu nového typu solárních panelů, které budou extrémně tenké, poloprůhledné a tvarově přizpůsobivé. 

Studenty před několika měsíci vyvinutá ultratenká vrstva z krystalů fotoaktivního selenidu wolframičitého byla nedávno úspěšně zkombinována s vrstvou sulfidu molybdenu. Rakušané tak dali vzniknout materiálu, který by mohl být za nízkou pořizovací cenu využitelný v solárních článcích.

Podle studentů bylo největší výzvou spojit oba materiály tak, aby vytvořily atomicky jednolitou plochu. Pokud by mezi vrstvami zůstaly ještě nějaké jiné molekuly, nedocházelo by k přímému kontaktu a článek by nemohl fungovat optimálně. Dokonalého spojení vývojový tým dosáhnul zahříváním daných vrstev ve vakuu a jejich následným přiložením k sobě v běžné atmosféře. Zbývající molekuly vody byly odstraněny opakovaným zahříváním.

Vzniklý materiál je poloprůsvitný, proto by se mohl hodit na stavbu různých budov, kde se nyní používá sklo. Část světla by prošla materiálem dovnitř a byla přeměněna na elektrickou energii. Díky malé tloušťce je materiál zároveň velmi pružný a lehký (300 čtverečních metrů váží pouhý jeden gram). Nyní tým pracuje na přidání více vrstev, což sice sníží průhlednost, ale zvýší výkon výroby elektřiny.

…více informací ZDE

Foto: Technische Universität Wien