Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 10/2017 vyšlo tiskem 4. 10. 2017. V elektronické verzi na webu od 4. 10. 2017. 

Téma: Elektroenergetika; OZE; Palivové články; Baterie a akumulátory

Hlavní článek
Skladování elektrické energie
Elektrochemická impedanční spektroskopie akumulátorů

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 18. 9. 2017. V elektronické verzi na webu bude 18. 9. 2017.

Svítidla a světelné přístroje
MAYBE STYLE představuje LED designová svítidla německého výrobce Lightnet
TREVOS – nová svítidla pro průmysl i kanceláře
Kolik typů LED panelů vyrábí MODUS?
Inteligentní LED svítidlo RENO PROFI

Osvětlení interiérů
Světlo v bytovém interiéru – otázky a odpovědi

Aktuality

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Výroční SIGNAL festival provede diváky po nových trasách i svou historií Festival světla SIGNAL divákům předvede 20 instalací od umělců z České republiky i…

Více aktualit

Nový materiál umožní výrobu ultratenkých solárních panelů

07.08.2014 | |

Studenti z Technické univerzity ve Vídni zkombinovali dva polovodičové materiály, z nichž každý obsahuje pouze tři vrstvy atomů. Tento nový materiál umožní výrobu nového typu solárních panelů, které budou extrémně tenké, poloprůhledné a tvarově přizpůsobivé. 

Studenty před několika měsíci vyvinutá ultratenká vrstva z krystalů fotoaktivního selenidu wolframičitého byla nedávno úspěšně zkombinována s vrstvou sulfidu molybdenu. Rakušané tak dali vzniknout materiálu, který by mohl být za nízkou pořizovací cenu využitelný v solárních článcích.

Podle studentů bylo největší výzvou spojit oba materiály tak, aby vytvořily atomicky jednolitou plochu. Pokud by mezi vrstvami zůstaly ještě nějaké jiné molekuly, nedocházelo by k přímému kontaktu a článek by nemohl fungovat optimálně. Dokonalého spojení vývojový tým dosáhnul zahříváním daných vrstev ve vakuu a jejich následným přiložením k sobě v běžné atmosféře. Zbývající molekuly vody byly odstraněny opakovaným zahříváním.

Vzniklý materiál je poloprůsvitný, proto by se mohl hodit na stavbu různých budov, kde se nyní používá sklo. Část světla by prošla materiálem dovnitř a byla přeměněna na elektrickou energii. Díky malé tloušťce je materiál zároveň velmi pružný a lehký (300 čtverečních metrů váží pouhý jeden gram). Nyní tým pracuje na přidání více vrstev, což sice sníží průhlednost, ale zvýší výkon výroby elektřiny.

…více informací ZDE

Foto: Technische Universität Wien