Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

Cenu Architekt roku 2019 získal český architekt Stanislav Fiala Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

Více aktualit

Nový materiál umožní výrobu ultratenkých solárních panelů

07.08.2014 | |

Studenti z Technické univerzity ve Vídni zkombinovali dva polovodičové materiály, z nichž každý obsahuje pouze tři vrstvy atomů. Tento nový materiál umožní výrobu nového typu solárních panelů, které budou extrémně tenké, poloprůhledné a tvarově přizpůsobivé. 

Studenty před několika měsíci vyvinutá ultratenká vrstva z krystalů fotoaktivního selenidu wolframičitého byla nedávno úspěšně zkombinována s vrstvou sulfidu molybdenu. Rakušané tak dali vzniknout materiálu, který by mohl být za nízkou pořizovací cenu využitelný v solárních článcích.

Podle studentů bylo největší výzvou spojit oba materiály tak, aby vytvořily atomicky jednolitou plochu. Pokud by mezi vrstvami zůstaly ještě nějaké jiné molekuly, nedocházelo by k přímému kontaktu a článek by nemohl fungovat optimálně. Dokonalého spojení vývojový tým dosáhnul zahříváním daných vrstev ve vakuu a jejich následným přiložením k sobě v běžné atmosféře. Zbývající molekuly vody byly odstraněny opakovaným zahříváním.

Vzniklý materiál je poloprůsvitný, proto by se mohl hodit na stavbu různých budov, kde se nyní používá sklo. Část světla by prošla materiálem dovnitř a byla přeměněna na elektrickou energii. Díky malé tloušťce je materiál zároveň velmi pružný a lehký (300 čtverečních metrů váží pouhý jeden gram). Nyní tým pracuje na přidání více vrstev, což sice sníží průhlednost, ale zvýší výkon výroby elektřiny.

…více informací ZDE

Foto: Technische Universität Wien