Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2018 vyšlo tiskem 14. 2. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 3. 2018. 

Téma: Elektrické přístroje; Přístroje pro chytré sítě; Internet věcí

Hlavní článek
Řízení toku výkonu v síti pomocí výkonových měničů

Číslo 1/2018 vyšlo tiskem 5. 2. 2018. V elektronické verzi na webu bude 5. 3. 2018.

Architekturní a scénické osvětlení
Mexické světlo

Světelný design v kostce Část 34
Světelnětechnická dokumentace – část 2
Schémata pro scénické osvětlení

Svítidla a světelné přístroje
LED svítidla NITEKO – zaručená životnost a teple bílé světlo nejen pro veřejné osvětlení

Aktuality

Brněnská technika představila novou kampaň jako generační výpověď mladých Nová náborová kampaň brněnské techniky s názvem Generace VUT upozorňuje na časté…

Výroba z biomasy vzrostla o 14 %, dodala čistou elektřinu pro 230 tisíc domácností Téměř 573 milionů kWh ekologické elektřiny vyprodukovaly v loňském roce výrobny Skupiny…

Dva veletrhy úsporného, komfortního a moderního bydlení – DŘEVOSTAVBY, MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 13. ročník veletrhu DŘEVOSTAVBY se koná souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ. Společná…

Synergie oborů na veletrhu FOR ARCH přináší větší zájem vystavovatelů Mezinárodní stavební veletrh FOR ARCH se uskuteční v PVA EXPO PRAHA v Letňanech 18.–22.…

Více aktualit

Nový materiál umožní výrobu ultratenkých solárních panelů

07.08.2014 | |

Studenti z Technické univerzity ve Vídni zkombinovali dva polovodičové materiály, z nichž každý obsahuje pouze tři vrstvy atomů. Tento nový materiál umožní výrobu nového typu solárních panelů, které budou extrémně tenké, poloprůhledné a tvarově přizpůsobivé. 

Studenty před několika měsíci vyvinutá ultratenká vrstva z krystalů fotoaktivního selenidu wolframičitého byla nedávno úspěšně zkombinována s vrstvou sulfidu molybdenu. Rakušané tak dali vzniknout materiálu, který by mohl být za nízkou pořizovací cenu využitelný v solárních článcích.

Podle studentů bylo největší výzvou spojit oba materiály tak, aby vytvořily atomicky jednolitou plochu. Pokud by mezi vrstvami zůstaly ještě nějaké jiné molekuly, nedocházelo by k přímému kontaktu a článek by nemohl fungovat optimálně. Dokonalého spojení vývojový tým dosáhnul zahříváním daných vrstev ve vakuu a jejich následným přiložením k sobě v běžné atmosféře. Zbývající molekuly vody byly odstraněny opakovaným zahříváním.

Vzniklý materiál je poloprůsvitný, proto by se mohl hodit na stavbu různých budov, kde se nyní používá sklo. Část světla by prošla materiálem dovnitř a byla přeměněna na elektrickou energii. Díky malé tloušťce je materiál zároveň velmi pružný a lehký (300 čtverečních metrů váží pouhý jeden gram). Nyní tým pracuje na přidání více vrstev, což sice sníží průhlednost, ale zvýší výkon výroby elektřiny.

…více informací ZDE

Foto: Technische Universität Wien