Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Více aktualit

Nový materiál umožní výrobu ultratenkých solárních panelů

07.08.2014 | |

Studenti z Technické univerzity ve Vídni zkombinovali dva polovodičové materiály, z nichž každý obsahuje pouze tři vrstvy atomů. Tento nový materiál umožní výrobu nového typu solárních panelů, které budou extrémně tenké, poloprůhledné a tvarově přizpůsobivé. 

Studenty před několika měsíci vyvinutá ultratenká vrstva z krystalů fotoaktivního selenidu wolframičitého byla nedávno úspěšně zkombinována s vrstvou sulfidu molybdenu. Rakušané tak dali vzniknout materiálu, který by mohl být za nízkou pořizovací cenu využitelný v solárních článcích.

Podle studentů bylo největší výzvou spojit oba materiály tak, aby vytvořily atomicky jednolitou plochu. Pokud by mezi vrstvami zůstaly ještě nějaké jiné molekuly, nedocházelo by k přímému kontaktu a článek by nemohl fungovat optimálně. Dokonalého spojení vývojový tým dosáhnul zahříváním daných vrstev ve vakuu a jejich následným přiložením k sobě v běžné atmosféře. Zbývající molekuly vody byly odstraněny opakovaným zahříváním.

Vzniklý materiál je poloprůsvitný, proto by se mohl hodit na stavbu různých budov, kde se nyní používá sklo. Část světla by prošla materiálem dovnitř a byla přeměněna na elektrickou energii. Díky malé tloušťce je materiál zároveň velmi pružný a lehký (300 čtverečních metrů váží pouhý jeden gram). Nyní tým pracuje na přidání více vrstev, což sice sníží průhlednost, ale zvýší výkon výroby elektřiny.

…více informací ZDE

Foto: Technische Universität Wien