Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

Cenu Architekt roku 2019 získal český architekt Stanislav Fiala Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

Více aktualit

Nový algoritmus umožnil gepardovi z MIT běhat i skákat

19.09.2014 | |

Charakteristickými vlastnostmi geparda jsou rychlost a obratnost. Tato šelma je nejrychlejším zvířetem žijícím na souši: za pouhých pár vteřin dokáže zrychlit až na 60 mil za hodinu. Aby dosáhnul co nejvyšší rychlosti, používá gepard své nohy v párech vykonávajících stejný pohyb. Vědci z MIT nyní vyvinuli algoritmus který běh geparda napodobuje, a úspěšně ho implementovali do svého robotu - elegantního, čtyřnohého zařízení sestaveného z ozubených kol, baterií a elektrických motorů, vážícího asi tolik, co jeho kočkovitý protějšek. Tým vzal nedávno robota na "vycházku" na Killian Court MIT, kde ho nechal prohánět se do sytosti po trávníku.

Při pokusech v laboratoři robot dosahoval až 10 mil za hodinu a v běhu byl schopen pokračovat i když mu do cesty přišla překážka. Výzkumníci z MIT odhadují, že by aktuální verze robota mohla být schopna běhat rychlostí až 30 mil v hodině.

Principem algoritmu pro řízení tohoto "cvalu" je, aby každá z nohou robota byla schopna vyvinout přesně nadávkované množství síly ve zlomku sekundy, během které se dotýká země. To dovoluje udržovat či zvyšovat rychlost: obecně platí, že čím vyšší požadovaná rychlost je, tím větší sílu je třeba použít k odrazu robotu. Přizpůsobením silové báze je gepard-bot schopen zvládnout i náročnější terén. V experimentech na běžeckém pásu tým zjistil, že robot umí reagovat na drobné nerovnosti. Svou rychlost si dokázal zachovat, i když překonával pěnovou překážku.

Většina robotů je pomalá a těžká, a tak nemohou ovlivnit vynaloženou sílu v situacích, kdy se pohybují vysokou rychlostí. Gepard z MIT je zvláštní právě tím, že může ovládat sílový profil i ve velmi krátkých časových úsecích, po nichž následuje tvrdý dopad na zem. To dodává robotu potřebnou obratnost. Dynamiku robotu propůjčuje speciálně navržený elektrický motor s vysokým krouticím momentem, navržený také na MIT. Kombinace těchto speciálních elektrických motorů, zvláštního řídicího systému a na zakázku navržených, přírodou inspirovaných nohou, umožňuje kontrolu síly, aniž by bylo nutné se spoléhat na senzory instalované v nohách.

Více na stránkách MIT