Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 7. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 7. 3. 2017.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE 2017 

Architekturní a scénické osvětlení
Světelný design v kostce – Část 28
Osvětlení spiegeltentu a jeho specifika

Aktuality

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Nový algoritmus umožnil gepardovi z MIT běhat i skákat

19.09.2014 | |

Charakteristickými vlastnostmi geparda jsou rychlost a obratnost. Tato šelma je nejrychlejším zvířetem žijícím na souši: za pouhých pár vteřin dokáže zrychlit až na 60 mil za hodinu. Aby dosáhnul co nejvyšší rychlosti, používá gepard své nohy v párech vykonávajících stejný pohyb. Vědci z MIT nyní vyvinuli algoritmus který běh geparda napodobuje, a úspěšně ho implementovali do svého robotu - elegantního, čtyřnohého zařízení sestaveného z ozubených kol, baterií a elektrických motorů, vážícího asi tolik, co jeho kočkovitý protějšek. Tým vzal nedávno robota na "vycházku" na Killian Court MIT, kde ho nechal prohánět se do sytosti po trávníku.

Při pokusech v laboratoři robot dosahoval až 10 mil za hodinu a v běhu byl schopen pokračovat i když mu do cesty přišla překážka. Výzkumníci z MIT odhadují, že by aktuální verze robota mohla být schopna běhat rychlostí až 30 mil v hodině.

Principem algoritmu pro řízení tohoto "cvalu" je, aby každá z nohou robota byla schopna vyvinout přesně nadávkované množství síly ve zlomku sekundy, během které se dotýká země. To dovoluje udržovat či zvyšovat rychlost: obecně platí, že čím vyšší požadovaná rychlost je, tím větší sílu je třeba použít k odrazu robotu. Přizpůsobením silové báze je gepard-bot schopen zvládnout i náročnější terén. V experimentech na běžeckém pásu tým zjistil, že robot umí reagovat na drobné nerovnosti. Svou rychlost si dokázal zachovat, i když překonával pěnovou překážku.

Většina robotů je pomalá a těžká, a tak nemohou ovlivnit vynaloženou sílu v situacích, kdy se pohybují vysokou rychlostí. Gepard z MIT je zvláštní právě tím, že může ovládat sílový profil i ve velmi krátkých časových úsecích, po nichž následuje tvrdý dopad na zem. To dodává robotu potřebnou obratnost. Dynamiku robotu propůjčuje speciálně navržený elektrický motor s vysokým krouticím momentem, navržený také na MIT. Kombinace těchto speciálních elektrických motorů, zvláštního řídicího systému a na zakázku navržených, přírodou inspirovaných nohou, umožňuje kontrolu síly, aniž by bylo nutné se spoléhat na senzory instalované v nohách.

Více na stránkách MIT