Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2018 vyšlo tiskem 31. 10. 2018. V elektronické verzi na webu 30. 11. 2018. 

Téma: Rozváděče a rozvodny; Údržba el. zařízení; Točivé el. stroje a pohony

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Novou monitorovací elektroniku napájí tekutina ve střevech

08.02.2017 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Medicínská elektronika, kterou polykají pacienti k monitorování důležitých funkcí, nyní dokáže vypouštět do těla léky, nahrávat video, zaznamenávat teplotu, pH a další důležité údaje.  Většina moderní elektroniky je však napájena bateriemi, z nichž mnohé obsahují toxický materiál.

Výzkumníci nyní vyvinuli speciální elektroniku, která získává energii z chemických reakcí, probíhajících v tekutinách ve střevech. Nový výzkum umožnil sledování teploty a bezdrátovou komunikaci ve střevech živých prasat po dobu průměrně 6 dnů.

Elektronika ke sledování tělesných funkcí

Tento galvanický článek spoléhá při vytváření energie na tekutiny v žaludku nebo střevech, které slouží jako elektrolyt přemosťující zinkovou anodu s měděnou katodou. Při rozpuštění zinku zařízení generuje průměrně 0,23 mikrowattů na milimetr čtvereční anody.

Současné prototypy mají podobu válečku o délce asi 40 mm a průměru 12 mm. Výzkumníci nicméně tvrdí, že konstrukce nastavitelných integrovaných okruhů dovoluje efektivnější řazení prvků zařízení. Kapsle by tak mohla mít tři až pětkrát menší objem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Jenny Haupt, Cody Cleveland and Phillip Nadeau

-jk-