Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Novou monitorovací elektroniku napájí tekutina ve střevech

08.02.2017 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Medicínská elektronika, kterou polykají pacienti k monitorování důležitých funkcí, nyní dokáže vypouštět do těla léky, nahrávat video, zaznamenávat teplotu, pH a další důležité údaje.  Většina moderní elektroniky je však napájena bateriemi, z nichž mnohé obsahují toxický materiál.

Výzkumníci nyní vyvinuli speciální elektroniku, která získává energii z chemických reakcí, probíhajících v tekutinách ve střevech. Nový výzkum umožnil sledování teploty a bezdrátovou komunikaci ve střevech živých prasat po dobu průměrně 6 dnů.

Elektronika ke sledování tělesných funkcí

Tento galvanický článek spoléhá při vytváření energie na tekutiny v žaludku nebo střevech, které slouží jako elektrolyt přemosťující zinkovou anodu s měděnou katodou. Při rozpuštění zinku zařízení generuje průměrně 0,23 mikrowattů na milimetr čtvereční anody.

Současné prototypy mají podobu válečku o délce asi 40 mm a průměru 12 mm. Výzkumníci nicméně tvrdí, že konstrukce nastavitelných integrovaných okruhů dovoluje efektivnější řazení prvků zařízení. Kapsle by tak mohla mít tři až pětkrát menší objem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Jenny Haupt, Cody Cleveland and Phillip Nadeau

-jk-