Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Novou monitorovací elektroniku napájí tekutina ve střevech

08.02.2017 | IEEE Spectrum | spectrum.ieee.org

Medicínská elektronika, kterou polykají pacienti k monitorování důležitých funkcí, nyní dokáže vypouštět do těla léky, nahrávat video, zaznamenávat teplotu, pH a další důležité údaje.  Většina moderní elektroniky je však napájena bateriemi, z nichž mnohé obsahují toxický materiál.

Výzkumníci nyní vyvinuli speciální elektroniku, která získává energii z chemických reakcí, probíhajících v tekutinách ve střevech. Nový výzkum umožnil sledování teploty a bezdrátovou komunikaci ve střevech živých prasat po dobu průměrně 6 dnů.

Elektronika ke sledování tělesných funkcí

Tento galvanický článek spoléhá při vytváření energie na tekutiny v žaludku nebo střevech, které slouží jako elektrolyt přemosťující zinkovou anodu s měděnou katodou. Při rozpuštění zinku zařízení generuje průměrně 0,23 mikrowattů na milimetr čtvereční anody.

Současné prototypy mají podobu válečku o délce asi 40 mm a průměru 12 mm. Výzkumníci nicméně tvrdí, že konstrukce nastavitelných integrovaných okruhů dovoluje efektivnější řazení prvků zařízení. Kapsle by tak mohla mít tři až pětkrát menší objem.

Celý článek na IEEE Spectrum

Image Credit: Jenny Haupt, Cody Cleveland and Phillip Nadeau

-jk-