Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Nová teorie možná dovolí dosáhnout supravodivosti za pokojové teploty

09.12.2013 | |

U vysokoteplotních supravodičů vědci popsali řadu zvláštních vlastností, které dosud nedokázali dát do vzájemných souvislosti. Nyní Séamus Davis, profesor fyziky z Cornellovy Univerzity a Dung-Hai Lee, profesor fyziky na Univerzitě v kalifornském Berkeley oznámili, že u všech těchto doprovodných jevů, ale také u supravodivosti samotné, lze určit jednu společnou příčinu. Navíc přišli s vysvětlením, proč se projevuje v tolika různých podobách. Teorie by mohla být prvním krokem k novému typu supravodičů, fungujících za vyšších teplot. To by přineslo revoluci do elektrotechniky, protože by pak bylo možné vyrábět výkonnější motory a generátory využívající bezztrátového přenosu energie.

Supravodivost je jev, při němž proud prochází vodičem s nulovým odporem a proto nedochází k jeho ztrátám. Poprvé byla supravodivost popsána v kovech zchlazených až téměř k absolutní nule. Nyní však složité krystaly mědi, železa a některých jiných kovů obohacené stopovými prvky vykazují supravodivé vlastnosti i za teplot okolo 150 stupňů Kelvina (tzn. 150 stupňů Celsia nad absolutní nulou). Profesor Davis posledních deset let zkoumal tyto materiály v prostředí, kde byly naprosto odizolovány od vibrací, takže mohl pod mikroskopem pozorovat pohyby na jejich povrchu i na vzdálenost menší než je velikost jediného atomu. Objevil několik vzájemně propojených stavů těchto supravodičů.

Elektrony, které vytvoří do sebe zapadající páry s opačným spinem, se chovají magneticky neutrálně a jsou schopny se materiálem pohybovat bez odporu. Lee a Davis toto nazývají „antiferomagnetickou“ interakcí a tvrdí, že se jedná o univerzální příčinu supravodivosti. Že se makroskopicky projevuje u různých materiálů jinak, je prý dáno rozdílnými úrovněmi energií elektronů v jednotlivých materiálech.
Vysokoteplotní supravodiče jsou tvořeny pravidelnými krystaly, v nichž se stále znovu opakuje tatáž struktura atomů. Čím vyšší je teplota, tím více se atomy pohybují - elektronové páry se rozpojí a materiál ztratí supravodivé vlastnosti. Kdyby se podařilo vytvořit materiál, kde budou elektrony držet absolutně pevně, bylo by možné supravodivosti dosáhnout i za pokojové teploty. Matematicky prý lze s pomocí této teorie také popsat, jakou krystalickou strukturu měl tento materiál měl mít. Nová jednotná teorie supravodivosti také dokáže předpovědět stavy, v nichž se supravodivé materiály na bázi mědi, železa i některých jiných kovů budou nacházet.

Celý článek na phys.org
Foto: výzkumný tým prof. Davise