Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 15. 5. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Ochrana před bleskem a přepětím; Požární a bezpečnostní technika

Hlavní článek
Overenie materiálového koeficientu v norme STN EN 62305-3
Smart Cities (10. část – dokončení)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Osram přebírá společnost Ring Automotive Po schválení převzetí společnosti Ring Automotive společností Osram britským Úřadem pro…

Hľadáš svoje uplatnenie? Pripoj sa k nám! Sme SEMIKRON. SEMIKRON je rodinná nemecká spoločnosť s dlhoročnou tradíciou a skúsenosťami. Sme jedným…

Elektrotechnická asociace zdůraznila své postavení v SPČR V květnových volbách do orgánů Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) uspěli…

Více aktualit

Nová technologie využívá světlo na kvantové úrovni k měření teploty v nanoměřítku

06.05.2019 | Phys.org | www.phys.org

Možnost měření a monitorování teploty a její změny v miniaturním měřítku, tedy např. uvnitř buňky nebo v mikro či nanoelektronických komponentech, může mít potenciálně dopad na mnoho výzkumných odvětví – od identifikování nemocí po měření škálovatelnosti a výkonu elektronických součástek.

Tým výzkumníků pod vedením vědců z Univerzity technologie v Sydney (UTS) nyní vyvinul vysoce citlivý nanoteploměr, který využívá diamantové nanočástice se strukturami připomínajícími atomy k přesnému měření teploty v nanoměřítku. Čidlo teploměru pracuje na kvantové úrovni, kde již neplatí klasické vlastnosti a projevy hmoty.

Měření teploty v nanoměřítku

Diamantové nanočástice jsou extrémně malé, pro představu až 10 000x menší v porovnání s šířkou lidského vlasu, a po osvětlení laserem světélkují. „Naši metodu lze okamžitě aplikovat v praxi. Momentálně ji využíváme pro měření teplotních rozdílů v biologických vzorcích a vysoce výkonných elektronických obvodech, jejichž výkon se silně odvíjí od teploty," uvedl jeden z hlavních autorů studie dr. Carlo Bradac z katedry matematiky a fyzických věd při Univerzitě technologie v Sydney.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: Dr. Trong Toan Tran

-jk-