Aktuální vydání

Číslo 11/2020 vyšlo tiskem 11. 11. 2020. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2020. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika

Inovace, technologie, projekty
Nový energetický zákon: příležitost pro energetická společenství
Datová centra – představení třetí
REMA od října plošně navyšuje finanční příspěvek na zajištění zpětného odběru elektrozařízení

Číslo 4-5/2020 vyšlo tiskem 18. 9. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Účinky a užití optického záření
Rostliny a světlo v biofilním interiéru Část 12
Rostliny a světlo ve veřejných prostorách
Melanopická denná osvetlenosť v budovách

Veletrhy a výstavy
FOR INTERIOR 2020: Inspirace pro bydlení a trendy světa nábytku a interiérů

Nová technologie výroby tenkovrstvých panelů používá udržitelné komponenty

26. 6. 2020 | Phys.org | www.phys.org

Při výrobě komerčních tenkovrstvých solárních panelů se běžně používají vzácné prvky, např. indium a galium, nebo vysoce toxické kovy, jako je kadmium. Oba typy takto vyráběných tenkovrstvých solárních panelů mají svá negativa v podobě vysokých nákladů na výrobu a nesnadné instalace v obytných prostorách.

Tým výzkumníků z jihokorejské univerzity Daegu Gyeongbuk Institute of Science and Technology (DGIST) nyní experimentuje se solárními panely, při jejichž produkci se používají levnější a mnohem dostupnější prvky. Nejnovější poznatky v aktuálním čísle časopisu Advanced Energy Materials shrnul jeden z hlavních autorů studie, dr. Jin-Kyu Kangow: „Netoxicita, nízké náklady na výrobu, vysoká odolnost a udržitelnost, to jsou jedny z hlavních předností tenkovrstvých solárních panelů, které jako základní materiály využívají bronz (Cu-Sn) a mosaz (Cu-Zn).“

Tenkovrstvé solární panely

Použití těchto příměsí v kombinaci s tenkovrstvou technologií však představuje další řadu problémů. Zatímco teoretická účinnost těchto panelů se vyrovná účinnosti nejlepších řešení na trhu, praxe je zcela odlišná. Výzkumníci se proto pokusili nalézt řešení pomocí syntetizace nejkvalitnějších tenkovrstvých panelů z mědi, zinku, cínu, síry a selenu. Za tímto účelem použili metodu žíhání, která umožňuje snížit energetickou ztrátu a na oplátku zvýšit efektivitu panelů.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: DGIST

-jk-