Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Nová technologie pro tisknutelnou elektroniku

09.12.2016 | MIT | news.mit.edu

Inženýři z MIT objevili rychlou a přesnou technologii tisku a vytvořili speciální destičku vyrobenou z velkého množství karbonových nanotrubiček, která dokáže tisknout elektronický inkoust na pevné i flexibilní povrchy.

Tento razící proces by měl být schopen vytisknout velmi malé tranzistory schopné ovládat jednotlivé pixely v displejích a dotykových obrazovkách s vysokým rozlišením. Nová technologie tisku může rovněž nabídnout relativně levný a rychlý způsob, jakým vyrábět elektronické povrchy pro dosud nevyužívané aplikace.

Nová technologie tisku pro elektroniku

V posledních několika letech se mnoho výzkumníků pokoušelo vytisknout elektronické povrchy pomocí inkoustového tisku a jiných technologií, ale výsledná řešení nenašla uplatnění v praxi. Tyto technologie se v malém měřítku velmi obtížně ovládají a často dochází ke vzniku vadných vzorců, kdy se nedaří zachovat tvar inkoustu a výsledný obvod je tedy nekompletní.

K vytvoření funkčního vzorku použili inženýři z MIT již existující technologii, která umožňuje vyvíjet karbonové nanotrubičky na povrchu křemíku v různých vzorcích, včetně šestiúhelníků a tvarů, které se podobají květinám. Následně nanotrubičky pokryli tenkou polymerovou vrstvou a zajistili tak, že inkoust pronikne lesem nanotrubiček a že se nanotrubičky po ražení nezmenší. Poté destičku napustili malým množstvím elektronického inkoustu s obsahem nanočástic, jako je stříbro, oxid zinečnatý nebo polovodičové kvantové tečky.

Celý článek na MIT

Image Credit: MIT

-jk-