Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce – Část 41
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Nová technologie pro tisknutelnou elektroniku

09.12.2016 | MIT | news.mit.edu

Inženýři z MIT objevili rychlou a přesnou technologii tisku a vytvořili speciální destičku vyrobenou z velkého množství karbonových nanotrubiček, která dokáže tisknout elektronický inkoust na pevné i flexibilní povrchy.

Tento razící proces by měl být schopen vytisknout velmi malé tranzistory schopné ovládat jednotlivé pixely v displejích a dotykových obrazovkách s vysokým rozlišením. Nová technologie tisku může rovněž nabídnout relativně levný a rychlý způsob, jakým vyrábět elektronické povrchy pro dosud nevyužívané aplikace.

Nová technologie tisku pro elektroniku

V posledních několika letech se mnoho výzkumníků pokoušelo vytisknout elektronické povrchy pomocí inkoustového tisku a jiných technologií, ale výsledná řešení nenašla uplatnění v praxi. Tyto technologie se v malém měřítku velmi obtížně ovládají a často dochází ke vzniku vadných vzorců, kdy se nedaří zachovat tvar inkoustu a výsledný obvod je tedy nekompletní.

K vytvoření funkčního vzorku použili inženýři z MIT již existující technologii, která umožňuje vyvíjet karbonové nanotrubičky na povrchu křemíku v různých vzorcích, včetně šestiúhelníků a tvarů, které se podobají květinám. Následně nanotrubičky pokryli tenkou polymerovou vrstvou a zajistili tak, že inkoust pronikne lesem nanotrubiček a že se nanotrubičky po ražení nezmenší. Poté destičku napustili malým množstvím elektronického inkoustu s obsahem nanočástic, jako je stříbro, oxid zinečnatý nebo polovodičové kvantové tečky.

Celý článek na MIT

Image Credit: MIT

-jk-