Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Nová nano zařízení pro výzkum vesmíru

29.03.2017 | TechXplore | techxplore.com

Výzkumníci z XLab Stanfordovy univerzity vyvíjí elektroniku, která odolává vysoké teplotě, korozi a radiaci. Cílem výzkumu je přesunout elektronická zařízení do vesmíru a na místa naší planety, kde panují nehostinné podmínky. A kde jinde začít, než u materiálu o velikosti několika nanometrů.

Jednou z překážek, které musí dnešní elektronika čelit, je teplo. Polovodičové součástky na bázi křemíku, které pohání naše chytré telefony a počítače, vydrží spolehlivě fungovat přibližně do teploty 300 stupňů Celsia. Při zahřívání se kovové části pomalu spojují s polovodičovými součástkami a rapidně klesá jejich účinnost při přenášení elektrického proudu.

Nano materiál do vesmíru

Dalším z cílů výzkumu je také průzkum planet, konkrétně Venuše. První překážku představuje samotná cesta na vzdálenou planetu. Předměty jsou ve vesmíru bombardovány gama a protonovým zářením, jež způsobují pomalý rozklad materiálů. Zkušební testy v XLab ukazují, že výzkumníky vyvinutá čidla dokáží přežít až 50 let na oběžné dráze Země, nepřetržitě bombardována radiací.

Elektronika navržená pro nehostinné podmínky ve vesmíru může být využita také např. pro monitorování  a zlepšení účinnosti pístů v motoru automobilu, kde se teploty pohybují na hranici 600 stupňů Celsia.

Celý článek na TechXplore

Image Credit: L.A. Cicero

-jk-