Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Nová nano zařízení pro výzkum vesmíru

29.03.2017 | TechXplore | techxplore.com

Výzkumníci z XLab Stanfordovy univerzity vyvíjí elektroniku, která odolává vysoké teplotě, korozi a radiaci. Cílem výzkumu je přesunout elektronická zařízení do vesmíru a na místa naší planety, kde panují nehostinné podmínky. A kde jinde začít, než u materiálu o velikosti několika nanometrů.

Jednou z překážek, které musí dnešní elektronika čelit, je teplo. Polovodičové součástky na bázi křemíku, které pohání naše chytré telefony a počítače, vydrží spolehlivě fungovat přibližně do teploty 300 stupňů Celsia. Při zahřívání se kovové části pomalu spojují s polovodičovými součástkami a rapidně klesá jejich účinnost při přenášení elektrického proudu.

Nano materiál do vesmíru

Dalším z cílů výzkumu je také průzkum planet, konkrétně Venuše. První překážku představuje samotná cesta na vzdálenou planetu. Předměty jsou ve vesmíru bombardovány gama a protonovým zářením, jež způsobují pomalý rozklad materiálů. Zkušební testy v XLab ukazují, že výzkumníky vyvinutá čidla dokáží přežít až 50 let na oběžné dráze Země, nepřetržitě bombardována radiací.

Elektronika navržená pro nehostinné podmínky ve vesmíru může být využita také např. pro monitorování  a zlepšení účinnosti pístů v motoru automobilu, kde se teploty pohybují na hranici 600 stupňů Celsia.

Celý článek na TechXplore

Image Credit: L.A. Cicero

-jk-