Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Nová nano zařízení pro výzkum vesmíru

29.03.2017 | TechXplore | techxplore.com

Výzkumníci z XLab Stanfordovy univerzity vyvíjí elektroniku, která odolává vysoké teplotě, korozi a radiaci. Cílem výzkumu je přesunout elektronická zařízení do vesmíru a na místa naší planety, kde panují nehostinné podmínky. A kde jinde začít, než u materiálu o velikosti několika nanometrů.

Jednou z překážek, které musí dnešní elektronika čelit, je teplo. Polovodičové součástky na bázi křemíku, které pohání naše chytré telefony a počítače, vydrží spolehlivě fungovat přibližně do teploty 300 stupňů Celsia. Při zahřívání se kovové části pomalu spojují s polovodičovými součástkami a rapidně klesá jejich účinnost při přenášení elektrického proudu.

Nano materiál do vesmíru

Dalším z cílů výzkumu je také průzkum planet, konkrétně Venuše. První překážku představuje samotná cesta na vzdálenou planetu. Předměty jsou ve vesmíru bombardovány gama a protonovým zářením, jež způsobují pomalý rozklad materiálů. Zkušební testy v XLab ukazují, že výzkumníky vyvinutá čidla dokáží přežít až 50 let na oběžné dráze Země, nepřetržitě bombardována radiací.

Elektronika navržená pro nehostinné podmínky ve vesmíru může být využita také např. pro monitorování  a zlepšení účinnosti pístů v motoru automobilu, kde se teploty pohybují na hranici 600 stupňů Celsia.

Celý článek na TechXplore

Image Credit: L.A. Cicero

-jk-