Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 4/2018 vyšlo tiskem 30. 7. 2018. V elektronické verzi na webu 31. 8. 2018.

Pro osvěžení paměti
Excentrická svítidla Reného Roubíčka z let 1965 až 1977
Základy fotometrie – 1. část
Velká postava české vědy pobělohorské doby: lékař, filozof, přírodovědec a fyzik Jan Marek Marci z Kronlandu

Účinky a užití optického záření
Světlo a cirkadiánní rytmy

Aktuality

Úspěch studentské formule týmu eForce FEE Prague Formula Studentská formule týmu eForce FEE Prague Formula z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze…

ČEZ ESCO získala svou historicky největší zakázku v osvětlení ČEZ Energetické služby, dceřiná společnost ČEZ ESCO, dodá osvětlení pro 59 obchodů…

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Více aktualit

Nová forma uhlíku - tvrdá, přesto ohebná

12.06.2017 | Carnegie Science | carnegiescience.edu

Mezinárodní tým výzkumníků vyvinul novou formu ultra silného, lehkého a zároveň elastického a elektricky vodivého uhlíku. Materiál s tak unikátní sadou vlastností může najít využití v mnoha oblastech výroby od letectví po výzbroj pro vojáky.

Uhlík je chemický prvek se zdánlivě nekonečným množstvím možností. Uspořádání jeho elektronů dovoluje celou řadu kombinací samovazeb a vznik široké škály materiálů s různými vlastnostmi. Průhledný a velmi tvrdý diamant nebo matný grafit, který se používá při výrobě tužek, stejně jako průmyslových maziv, se skládají výhradně z uhlíku.

Nová forma uhlíku

V rámci této nadnárodní spolupráce výzkumníci použili strukturálně neuspořádanou formu uhlíku zvanou skelný uhlík, který následně vystavili vysokému tlaku a teplotě. Materiál byl vystaven přibližně 250 000násobku atmosférického tlaku a zahřát na teplotu asi 980 stupňů Celsia. Vznikla tak nová velmi silná a elastická forma uhlíku.

Celý článek na Carnegie Science

Image Credit: Carnegie Science

-jk-