Aktuální vydání

Číslo 3/2020 vyšlo tiskem 13. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Trendy v elektrotechnice a souvisejících oborech

Hlavní článek
Využití měniče frekvence pro experimentální zařízení

Číslo 2/2020 vyšlo tiskem 6. 3. 2020. V elektronické verzi na webu ihned.

Trh, obchod, podnikání
BOOBA v novém showroomu, který předčil veškerá očekávání
Rozhovor s předsedou představenstva Technologií hlavního města Prahy

Denní světlo
Diagram zastínění pro 21. březen
Moderní metody získávání dat pro zpracování světelnětechnických posudků

Nejvýkonnější ledoborec na světě, Arktika, začíná provozní zkoušky

13. 12. 2019 | Rosatom | www.rosatom.cz

Pilotní jaderný ledoborec série LK-60, který nese jméno Arktika, vstoupil 12. prosince 2019 do fáze provozních zkoušek. Nejvýkonnější ledoborec světa odrazil od mola petrohradských loděnic a vyrazil do vod Finského zálivu. Stavba plavidla proběhla na zakázku ruské korporace pro atomovou energii Rosatom.

„Univerzální jaderné ledoborce postavené podle projektu 22220 jsou vybaveny nejmodernějšími systémy elektrického pohonu lodi. Hlavním cílem provozních zkoušek je ověření správného nastavení algoritmů řízení lodního šroubu a celého pohonu a také pohyblivosti ledoborce při napájení pouze záložními dieselgenerátory,“ uvádí Mustafa Kaška, generální ředitel Atomflotu, provozovatele ruské flotily jaderných ledoborců.

Během provozních zkoušek budou testovány systémy balastních nádrží, navigační přístroje, systémy podpory života, kotevní zařízení a spouštění člunů. Podle plánu by se měl ledoborec vrátit zpět k molu 14. prosince. Závěrečná fáze provozních zkoušek je naplánována na březen až duben příštího roku.

Stavba pilotního ledoborce projektu 22220 proběhla v Baltijském závodě v Petrohradě (v listopadu 2013 byl položen kýl a v červnu 2016 byl trup spuštěn na vodu). Plavidlo se stane největším a nejvýkonnějším jaderným ledoborcem na světě. Úkolem této lodi bude doprovázet obchodní lodě, včetně těžkotonážních, a vést lodní karavany vodami při západních březích arktického Ruska. Díky své konstrukci může nový ledoborec měnit svůj ponor, což mu umožňuje se plavit v arktických mořích i v mělkých zálivech a ústích sibiřských veletoků (například bude plout po Jeniseji do přístavu Dudinka nebo v Obském zálivu).

Arktika má délku 173,3 metru, šířku 34 metrů a výšku 15,2 metru. S výkonem až 60 MW (měřeno na hřídelích) dosahuje rychlosti až 22 uzlů (40,7 km/h, na čisté hladině). Ponor může měnit mezi 8,65 a 10,5 metru a dokáže proplout až 2,9 metru tlustým ledem. Posádku tvoří 53 lidí a projektová doba provozu dosahuje 40 let.

Technický projekt ledoborců projektu 22220 byl vypracován konstrukční kanceláři Iceberg v roce 2009. Na palubě nesou dva reaktory RITM-200 s tepelným výkonem 175 MWt, které byly vyvinuty speciálně pro tuto třídu ledoborců. Jde o tlakovodní reaktory, které svou konstrukcí nemají ve světě obdoby, a vyvinula je jedna z nejstarších kanceláří, které se zabývají konstrukcí jaderných reaktor na světě, OKBM Afrikantova. Základem tohoto projektu byly předchozí reaktory, které desítky let pohánějí jaderné ledoborce, a zohledněny byly i moderní požadavky na jaderná zařízení.

Reaktory RITM-200 mají oproti svým předchůdcům řady KLT vyšší výkon (175 MWt ve srovnání s 140-150 MWt) a přitom jsou dvakrát lehčí a kompaktnější, dále jsou levnější díky menšímu objemu použitého materiálu při jejich výrobě a v neposlední řadě je jejich provoz ekonomicky efektivnější. Jedním z hlavních principů je integrální konstrukce, kdy jsou parogenerátory přímo součástí reaktoru.

Nový ledoborec nese jméno jednoho ze svých předchůdců, ledoborce Arktika (třída Arktika), který v roce 1977 dosáhl severního pólu jako první hladinová loď. Souběžně probíhá stavba i dalších dvou ledoborců, plavidel Sibir a Ural. Letos v srpnu Rosatom podepsal s Baltijským závodem smlouvu na stavbu čtvrtého a pátého ledoborce stejné třídy.

Tiskové materiály Essential Communication


Ruská Státní korporace pro atomovou energii Rosatom spojuje více než 340 podniků, ve kterých pracuje přibližně 262 tisíc lidí. Strukturu korporace tvoří čtyři vědeckovýzkumné a průmyslové komplexy, podniky jaderného palivového cyklu, objekty jaderné energetiky a flotila jaderných ledoborců, která je jediná svého druhu na světě. Rosatom je jediná korporace na světě, jejíž součástí jsou podniky kompletního jaderného cyklu - od těžby, zpracování a obohacování uranu přes projektování a výstavbu jaderných elektráren, výrobu paliva až po vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivními odpady a použitým jaderným palivem včetně jeho přepracování.

Rosatom je vlastníkem a provozovatelem všech deseti jaderných elektráren na území Ruské federace, v nichž pracuje 37 bloků produkujících přes 18 % veškeré elektřiny vyrobené v Rusku. Mezi tyto reaktory patří i rychlý, sodíkem chlazený reaktor BN-800, který je nejvýkonnějším průmyslovým reaktorem tohoto typu na světě. V Ruské federaci Rosatom staví 6 bloků včetně projektů VVER-1200, které jsou prvním zástupcem generace III+ v provozu. Realizuje také projekt plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov.

Na světovém trhu s jadernými technologiemi Rosatom zaujímá přední pozici. Desetileté portfolio exportních zakázek Rosatomu přesahovalo na konci roku 2017 hodnotu 133 miliard amerických dolarů a patří do něj 36 bloků jaderných elektráren ve 12 zemích světa.