Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce – Část 41
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

NASA staví první integrovaný fotonický modem pro Mezinárodní vesmírnou stanici

01.02.2016 | NASA | www.nasa.gov

Tým vědců z NASA začne s konstrukcí nového typu komunikačního modemu a použije k tomu nejmodernější a potencionálně revoluční technologii, která by mohla změnit vše - od telekomunikace, medicíny a výroby až po národní obranu.

První fotonický modem svého druhu nasadí vesmírná agentura k testování na Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2020. Zařízení o velikosti mobilního telefonu spojuje funkce jako lasery, přepínače a dráty na ploše jednoho mikročipu - podobně jako integrovaný obvod, který nalezneme v dnešním hardware.

Fotonový modem pro Mezinárodní vesmírnou stanici

LCRD, neboli pokus, při kterém budou přenesena data s použitím laseru, je příslibem nového způsobu, kterým bude NASA posílat a přijímat data, video a ostatní informace. Využije při tom lasery ke kódování přenášených dat v rámci 10 až 100 násobku hodnot, kterých se dosahuje u dnešních přístrojů a to při podstatně menší spotřebě energie a hmotnosti. Takový pokrok v technologii by mohl umožnit přenos videa a dalších dat ve vysokém rozlišení přímo z paluby raketoplánu a napříč solárním systémem. Výzkumníci by tak mohli detailně studovat podmínky na planetách.

Celý článek na NASA

Image Credit: NASA

-jk-