Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Elektromobil nabitý za 30 minut Společnost ABB jako celosvětový lídr v oblasti e-mobility pro hromadnou i osobní přepravu…

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve…

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Více aktualit

NASA dokončila první testy Webbova vesmírného dalekohledu

02.11.2016 | NASA | www.nasa.gov

Tým inženýrů a techniků, kteří mají na starost konstrukci Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, úspěšně dokončil první velmi důležité optické měření primárního zrcadla dalekohledu.

Pro vědce z NASA je provedení optického měření kompletního zrcadla teleskopu před spuštěním dalších mechanických testů zcela zásadní. Tyto testy mají za úkol simulovat nepříznivé prostředí s působením široké škály zvuků a vibrací, kterým bude teleskop vystaven v raketě, jež ho vynese do vesmíru.

Webbův vesmírný teleskop

Za účelem provedení samotných testů využili inženýři z NASA přístroj zvaný interferometr, který se používá k měření tvaru Webbova zrcadla. Vlny viditelného světla mají délku méně než tisícinu milimetru a optická soustava Webbova teleskopu vyžaduje ke správnému fungování mnohem citlivější nastavení, než je tato hodnota. Výzkumníci tak využívají vlnové délky světla k provádění velmi nepatrných měření.

Měřením světla odrážejícího se od optiky pomocí interferometru jsou vědci schopni změřit i velmi nepatrné odchylky tvaru či polohy.  Název interferometru je odvozen od metody nahrávání a měření vzorců vlnění, které jsou výsledkem kombinace nebo křížení několika paprsků světla a jejich délek.

Celý článek na NASA

Image Credit: NASA

-jk-