Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

NASA dokončila první testy Webbova vesmírného dalekohledu

02.11.2016 | NASA | www.nasa.gov

Tým inženýrů a techniků, kteří mají na starost konstrukci Vesmírného dalekohledu Jamese Webba, úspěšně dokončil první velmi důležité optické měření primárního zrcadla dalekohledu.

Pro vědce z NASA je provedení optického měření kompletního zrcadla teleskopu před spuštěním dalších mechanických testů zcela zásadní. Tyto testy mají za úkol simulovat nepříznivé prostředí s působením široké škály zvuků a vibrací, kterým bude teleskop vystaven v raketě, jež ho vynese do vesmíru.

Webbův vesmírný teleskop

Za účelem provedení samotných testů využili inženýři z NASA přístroj zvaný interferometr, který se používá k měření tvaru Webbova zrcadla. Vlny viditelného světla mají délku méně než tisícinu milimetru a optická soustava Webbova teleskopu vyžaduje ke správnému fungování mnohem citlivější nastavení, než je tato hodnota. Výzkumníci tak využívají vlnové délky světla k provádění velmi nepatrných měření.

Měřením světla odrážejícího se od optiky pomocí interferometru jsou vědci schopni změřit i velmi nepatrné odchylky tvaru či polohy.  Název interferometru je odvozen od metody nahrávání a měření vzorců vlnění, které jsou výsledkem kombinace nebo křížení několika paprsků světla a jejich délek.

Celý článek na NASA

Image Credit: NASA

-jk-