Aktuální vydání

Číslo 7/2021 vyšlo tiskem 30. 6. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 7. 2021. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Technická informace o výrobku
Nová generace přepěťových ochran CITEL s integrovaným předjištěním – DACF25S
Opakovaně použitelné čisticí utěrky pro průmysl, řemesla a dokonalou čistotu

Číslo 3/2021 vyšlo tiskem
18. 6. 2021. V elektronické verzi na webu 19. 7. 2021.

Osvětlení interiérů
Osvětlení nového ateliéru Ronyho Plesla
Realizace osvětlení INGE aneb dobrých zpráv není nikdy dost

Měření a výpočty
Měřič UV záření VOLTCRAFT UV-500

Nanokeramický materiál pro výrobu bezpečnějšího nukleárního reaktoru

12. 12. 2016 | University of Wisconsin-Madison | www.engr.wisc.edu

Mezinárodnímu tým výzkumníků se podařilo vytvořit nanokeramický materiál, který velmi dobře odolává účinkům radiace.

K chlazení reaktorů atomové elektrárny se tradičně využívá voda, která absorbuje teplo uvolňované štěpnou reakcí. I když voda představuje nižší riziko při korozi materiálů, je rovněž limitována teplotou, při které může chlazený reaktor operovat - u pokročilých reaktorů je však zvýšení jejich teploty nejlepším způsobem, jak zvýšit produkci energie.

Nanokeramický nátěr

Výzkumníci z University of Wisconsin-Madison, ve spolupráci s Istituto Italiano di Tecnologia (IIT) v italském Miláně, nalezli řešení tohoto svízelného problému. Objevili nanokeramický nátěr obsahující oxid hlinitý - nový materiál, který odolává zhoubným efektům tekutých materiálů o vysoké teplotě v moderních reaktorech.

Mnoho materiálů po vystavení účinkům radiace tvrdne a objevují se v nich trhliny. Ovšem nanokeramický nátěr s obsahem oxidu hlinitého se při působení radiace zesiluje a v konečném důsledku tedy z ozáření benefituje.

„Hlavním cílem naší práce je demonstrovat, že amorfní nebo nanokeramický materiál může při vystavení záření zlepšit své vlastnosti, což otevírá možnosti k dalšímu využití nukleárních materiálů, obzvláště v případě použití speciálního nátěru,“ uvedl Fabio Di Fonzo, vedoucí týmu z Centra IIT pro nanovědu a nanotechnologie.

Celý článek na University of Wisconsin-Madison

Image Credit: University of Wisconsin-Madison

-jk-