Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

Na Strojní fakultě VUT Brno umí využít energii z brzdění vozidla

13.10.2016 | VUT Brno | www.vutbr.cz

Co s energií, která přijde nazmar při brzdění vozidel? Na Fakultě strojního inženýrství ji umí využít třeba na další rozjezd. Energie se tak zbytečně nepřeměňuje v teplo a neopotřebovávají se brzdy, ale je účelně využitá na další činnost. Uspoří se tak až čtvrtina paliva.

Rekuperační modul | Autor: Igor Šefr

Vývoj rekuperačního modulu trval tři roky a věnoval se mu tým Josefa Nevrlého, který vedle experimentálního výzkumu využil také techniku matematického modelování a počítačové simulace. „Chtěli jsme přeměnit pohybovou energii, kterou jsme uspořili při brzdění těžkých užitkových vozidel s hydrostatickým pohonem, na další činnost. Námi vyvinutý modul se uplatní například v městských autobusech, kdy se energie využije na další rozjezd vozidla, nebo na zdvihání popelnic popelářskými auty, u silničních jeřábů a válců, posunovacích lokomotiv a dalších,“ vyjmenoval Josef Nevrlý. Stejným problémem se už dříve zabývaly jiné výzkumné týmy ze zahraničí, jejich pokusy však nebyly zdaleka tak úspěšné. Buď se jim nepodařilo uspořit žádné palivo, nebo se jeho spotřeba dokonce o něco málo zvýšila.

Zkoušky probíhaly na silničním válci | Autor: archiv Josefa Nevrlého

Zkoušky vědeckého týmu z VUT probíhaly v terénu na pneumatikovém válci, který je určený na finální úpravu živičných povrchů silnic. Testovalo se i na zmenšeném popelářském hydromobilu, na němž se vyvíjel systém, který umí energii zachytit a znovu využít. Modul je vyrobený ze standardně prodávaných součástí. Výjimku tvoří ventilový blok s elektronickým řízením, který musel být vyvinut na míru. „Je to kostka o hraně přibližně 25 cm, do které jsou zabudované elektricky ovládané servoventily, které v přesně stanoveném pořadí pouštějí či škrtí olej, tedy tlakovou kapalinu, která proudí v systému a umožňuje chod celého zařízení,“ vysvětlil Nevrlý.

Momentálně je modul připravený k sériové výrobě a je potřeba najít dostatečný počet zájemců, protože vývoj je finančně náročný a je rentabilní pro vozidla s častým brzděním a rozjezdem. Pohybuje se v řádech desítek až stovek tisíc korun podle toho, pro jaké vozidlo je vyvíjen a v jakém množství.

Tiskové materiály VUT Brno