Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Ještě větší FOR PASIV a FOR WOOD 2019 Sedmý veletrh nízkoenergetických, pasivních a nulových staveb FOR PASIV, který proběhne v…

Novým děkanem FEL ČVUT v Praze byl zvolen prof. Petr Páta V pátek 25. ledna se na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze konalo 30. řádné zasedání…

Více aktualit

Na Strojní fakultě VUT Brno umí využít energii z brzdění vozidla

13.10.2016 | VUT Brno | www.vutbr.cz

Co s energií, která přijde nazmar při brzdění vozidel? Na Fakultě strojního inženýrství ji umí využít třeba na další rozjezd. Energie se tak zbytečně nepřeměňuje v teplo a neopotřebovávají se brzdy, ale je účelně využitá na další činnost. Uspoří se tak až čtvrtina paliva.

Rekuperační modul | Autor: Igor Šefr

Vývoj rekuperačního modulu trval tři roky a věnoval se mu tým Josefa Nevrlého, který vedle experimentálního výzkumu využil také techniku matematického modelování a počítačové simulace. „Chtěli jsme přeměnit pohybovou energii, kterou jsme uspořili při brzdění těžkých užitkových vozidel s hydrostatickým pohonem, na další činnost. Námi vyvinutý modul se uplatní například v městských autobusech, kdy se energie využije na další rozjezd vozidla, nebo na zdvihání popelnic popelářskými auty, u silničních jeřábů a válců, posunovacích lokomotiv a dalších,“ vyjmenoval Josef Nevrlý. Stejným problémem se už dříve zabývaly jiné výzkumné týmy ze zahraničí, jejich pokusy však nebyly zdaleka tak úspěšné. Buď se jim nepodařilo uspořit žádné palivo, nebo se jeho spotřeba dokonce o něco málo zvýšila.

Zkoušky probíhaly na silničním válci | Autor: archiv Josefa Nevrlého

Zkoušky vědeckého týmu z VUT probíhaly v terénu na pneumatikovém válci, který je určený na finální úpravu živičných povrchů silnic. Testovalo se i na zmenšeném popelářském hydromobilu, na němž se vyvíjel systém, který umí energii zachytit a znovu využít. Modul je vyrobený ze standardně prodávaných součástí. Výjimku tvoří ventilový blok s elektronickým řízením, který musel být vyvinut na míru. „Je to kostka o hraně přibližně 25 cm, do které jsou zabudované elektricky ovládané servoventily, které v přesně stanoveném pořadí pouštějí či škrtí olej, tedy tlakovou kapalinu, která proudí v systému a umožňuje chod celého zařízení,“ vysvětlil Nevrlý.

Momentálně je modul připravený k sériové výrobě a je potřeba najít dostatečný počet zájemců, protože vývoj je finančně náročný a je rentabilní pro vozidla s častým brzděním a rozjezdem. Pohybuje se v řádech desítek až stovek tisíc korun podle toho, pro jaké vozidlo je vyvíjen a v jakém množství.

Tiskové materiály VUT Brno