Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Na MIT vytvořili robotické kostky, které se samy pohybují, spojují a skládají do libovolných tvarů

22.10.2013 | |

Pohyb kostek umožňuje setrvačník, který se roztočí až na 20 000 otáček za minutu a pak se náhle zastaví, čímž dojde k nahromadění kinetické energie. Robotické kostky se tak dokáží posunovat, převracet a v některých případech dokonce i skákat. V současnosti je to možné jen podle jedné osy, ale výzkumíci na MIT by rádi časem do svých kostek přidali další dva setrvačníky a tak umožnili jejich pohyb prakticky jakýmkoliv směrem.

Kostky se mohou navzájem také spojovat – pohromadě je udrží elektropermanentní magnety, které také umožňují jejich otáčení okolo hran. Možnost spojování je selektivní a díky třem možným směrům jeho řízení jsou možnosti pohybu značně široké.

Výzkumníci nyní pracují na tom, aby stovka takovýchto kostek rozmístěných například po podlaze místnosti, byla schopna navzájem se identifikovat, následně spojit a transformovat například do židle, stolu nebo jiného libovolného předmětu. Kosteky nebo podobní roboti by mohli být v budoucnu využíváni jako nosiče diagnostických nebo servisních zařízení, schopné vstupovat a pohybovat se po špatně přístupných nebo nebezpečných prostorách.

Bližší informace na web.mit.edu