Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem 8. 8. 2017. V elektronické verzi na webu bude 8. 9. 2017.

Účinky a užití optického záření
Svatojánský brouček očima světelného technika

Světelnětechnická zařízení
OSRAM TecDay Česká republika 2017
Osvětlení pracovny provinciála dominikánů v Praze
innogy – rekonstrukce administrativního sídla společnosti

Aktuality

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Více aktualit

Na MIT vytvořili robotické kostky, které se samy pohybují, spojují a skládají do libovolných tvarů

22.10.2013 | |

Pohyb kostek umožňuje setrvačník, který se roztočí až na 20 000 otáček za minutu a pak se náhle zastaví, čímž dojde k nahromadění kinetické energie. Robotické kostky se tak dokáží posunovat, převracet a v některých případech dokonce i skákat. V současnosti je to možné jen podle jedné osy, ale výzkumíci na MIT by rádi časem do svých kostek přidali další dva setrvačníky a tak umožnili jejich pohyb prakticky jakýmkoliv směrem.

Kostky se mohou navzájem také spojovat – pohromadě je udrží elektropermanentní magnety, které také umožňují jejich otáčení okolo hran. Možnost spojování je selektivní a díky třem možným směrům jeho řízení jsou možnosti pohybu značně široké.

Výzkumníci nyní pracují na tom, aby stovka takovýchto kostek rozmístěných například po podlaze místnosti, byla schopna navzájem se identifikovat, následně spojit a transformovat například do židle, stolu nebo jiného libovolného předmětu. Kosteky nebo podobní roboti by mohli být v budoucnu využíváni jako nosiče diagnostických nebo servisních zařízení, schopné vstupovat a pohybovat se po špatně přístupných nebo nebezpečných prostorách.

Bližší informace na web.mit.edu