Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Na MIT vytvořili robotické kostky, které se samy pohybují, spojují a skládají do libovolných tvarů

22.10.2013 | |

Pohyb kostek umožňuje setrvačník, který se roztočí až na 20 000 otáček za minutu a pak se náhle zastaví, čímž dojde k nahromadění kinetické energie. Robotické kostky se tak dokáží posunovat, převracet a v některých případech dokonce i skákat. V současnosti je to možné jen podle jedné osy, ale výzkumíci na MIT by rádi časem do svých kostek přidali další dva setrvačníky a tak umožnili jejich pohyb prakticky jakýmkoliv směrem.

Kostky se mohou navzájem také spojovat – pohromadě je udrží elektropermanentní magnety, které také umožňují jejich otáčení okolo hran. Možnost spojování je selektivní a díky třem možným směrům jeho řízení jsou možnosti pohybu značně široké.

Výzkumníci nyní pracují na tom, aby stovka takovýchto kostek rozmístěných například po podlaze místnosti, byla schopna navzájem se identifikovat, následně spojit a transformovat například do židle, stolu nebo jiného libovolného předmětu. Kosteky nebo podobní roboti by mohli být v budoucnu využíváni jako nosiče diagnostických nebo servisních zařízení, schopné vstupovat a pohybovat se po špatně přístupných nebo nebezpečných prostorách.

Bližší informace na web.mit.edu