Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Číslo 3/2018 vyšlo tiskem 15. 6. 2018. V elektronické verzi na webu 16. 7. 2018.

Příslušenství osvětlovacích soustav
Večer s Foxtrotem na Českém nebi

Veřejné osvětlení
Nadčasové svítidlo pro veřejné osvětlení – Streetlight 11
Ovládání veřejného osvětlení

Aktuality

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Více aktualit

Na MIT vytvořili robotické kostky, které se samy pohybují, spojují a skládají do libovolných tvarů

22.10.2013 | |

Pohyb kostek umožňuje setrvačník, který se roztočí až na 20 000 otáček za minutu a pak se náhle zastaví, čímž dojde k nahromadění kinetické energie. Robotické kostky se tak dokáží posunovat, převracet a v některých případech dokonce i skákat. V současnosti je to možné jen podle jedné osy, ale výzkumíci na MIT by rádi časem do svých kostek přidali další dva setrvačníky a tak umožnili jejich pohyb prakticky jakýmkoliv směrem.

Kostky se mohou navzájem také spojovat – pohromadě je udrží elektropermanentní magnety, které také umožňují jejich otáčení okolo hran. Možnost spojování je selektivní a díky třem možným směrům jeho řízení jsou možnosti pohybu značně široké.

Výzkumníci nyní pracují na tom, aby stovka takovýchto kostek rozmístěných například po podlaze místnosti, byla schopna navzájem se identifikovat, následně spojit a transformovat například do židle, stolu nebo jiného libovolného předmětu. Kosteky nebo podobní roboti by mohli být v budoucnu využíváni jako nosiče diagnostických nebo servisních zařízení, schopné vstupovat a pohybovat se po špatně přístupných nebo nebezpečných prostorách.

Bližší informace na web.mit.edu