Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Mohly by v budoucnu mobilní telefony napájet třeba malé větrníky?

20.01.2014 | |

Objevilo se už mnoho nápadů, jak získávat energii pro dobíjení mobilních zařízení, tento je však zatím asi nejneotřelejší. Jde o to nabíjet je větrnou energií z mikrovětrníků. Vědci z University of Texas - Arlington vyvinuli větrníky o velikosti 1,8 mm, které se bez problému vejdou na jedno zrnko rýže. Vědci uvádějí, že stovku takových větrníků lze umístit na kryt telefonu. Dobití by pak proběhlo prostě tak, že by uživatel položíl telefon před otevřené okno, nebo před ním třeba zamával  tvrdými deskami, čímž by zvířil vzduch.

Podle magazínu Forbes by například povrch iPhone 4 pojmul až 2040 takovýchto mikrovětrníků.Smitha Rao, jedna z členů týmu, který větrníky vyvinul říká, že díky použití speciální slitiny niklu zařízení dobře odolávají náhodným poryvům větru, což se u jiných mikrosystémům ne vždycky daří. Problém, který má většina tvůrců mikroelekromechanických zařízení je totiž ten, že materiály, se kterými pracují, jsou příliš křehké. U slitiny niklu něco podobného nehrozí. Další výhodou je, že je materiál je celkově velmi levný.

Mikrovětrníky mohou být vyráběny ve velkých sériích dávkovým způsobem. Výroba tisíce kusů tak nebude o mnoho dražší než výroba jediného kusu. Taiwanská společnost WinMEMS Technologies proto navázala s univerzitou partnerství a vážně uvažuje o tom, že se pokusí technologii komercionalizovat, i když je zatím pouze v počátečním stadiu vývoje. Univerzitě v Arlingotonu totiž prý zatím pouze naznačila možnosti využití této technologie.

 Více na stránkách University of Texas - Arlingotn
Foto: University of Texas - Arlington