Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Číslo 3/2017 vyšlo tiskem 9. 6. 2017. V elektronické verzi na webu bude 10. 7. 2017.

Světelné zdroje
Terminologie LED světelných zdrojů 

Denní světlo
Denní osvětlení velkých obytných místností
Svetelnotechnické posudzovanie líniových stavieb

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Mohly by v budoucnu mobilní telefony napájet třeba malé větrníky?

20.01.2014 | |

Objevilo se už mnoho nápadů, jak získávat energii pro dobíjení mobilních zařízení, tento je však zatím asi nejneotřelejší. Jde o to nabíjet je větrnou energií z mikrovětrníků. Vědci z University of Texas - Arlington vyvinuli větrníky o velikosti 1,8 mm, které se bez problému vejdou na jedno zrnko rýže. Vědci uvádějí, že stovku takových větrníků lze umístit na kryt telefonu. Dobití by pak proběhlo prostě tak, že by uživatel položíl telefon před otevřené okno, nebo před ním třeba zamával  tvrdými deskami, čímž by zvířil vzduch.

Podle magazínu Forbes by například povrch iPhone 4 pojmul až 2040 takovýchto mikrovětrníků.Smitha Rao, jedna z členů týmu, který větrníky vyvinul říká, že díky použití speciální slitiny niklu zařízení dobře odolávají náhodným poryvům větru, což se u jiných mikrosystémům ne vždycky daří. Problém, který má většina tvůrců mikroelekromechanických zařízení je totiž ten, že materiály, se kterými pracují, jsou příliš křehké. U slitiny niklu něco podobného nehrozí. Další výhodou je, že je materiál je celkově velmi levný.

Mikrovětrníky mohou být vyráběny ve velkých sériích dávkovým způsobem. Výroba tisíce kusů tak nebude o mnoho dražší než výroba jediného kusu. Taiwanská společnost WinMEMS Technologies proto navázala s univerzitou partnerství a vážně uvažuje o tom, že se pokusí technologii komercionalizovat, i když je zatím pouze v počátečním stadiu vývoje. Univerzitě v Arlingotonu totiž prý zatím pouze naznačila možnosti využití této technologie.

 Více na stránkách University of Texas - Arlingotn
Foto: University of Texas - Arlington