Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Mohly by v budoucnu mobilní telefony napájet třeba malé větrníky?

20.01.2014 | |

Objevilo se už mnoho nápadů, jak získávat energii pro dobíjení mobilních zařízení, tento je však zatím asi nejneotřelejší. Jde o to nabíjet je větrnou energií z mikrovětrníků. Vědci z University of Texas - Arlington vyvinuli větrníky o velikosti 1,8 mm, které se bez problému vejdou na jedno zrnko rýže. Vědci uvádějí, že stovku takových větrníků lze umístit na kryt telefonu. Dobití by pak proběhlo prostě tak, že by uživatel položíl telefon před otevřené okno, nebo před ním třeba zamával  tvrdými deskami, čímž by zvířil vzduch.

Podle magazínu Forbes by například povrch iPhone 4 pojmul až 2040 takovýchto mikrovětrníků.Smitha Rao, jedna z členů týmu, který větrníky vyvinul říká, že díky použití speciální slitiny niklu zařízení dobře odolávají náhodným poryvům větru, což se u jiných mikrosystémům ne vždycky daří. Problém, který má většina tvůrců mikroelekromechanických zařízení je totiž ten, že materiály, se kterými pracují, jsou příliš křehké. U slitiny niklu něco podobného nehrozí. Další výhodou je, že je materiál je celkově velmi levný.

Mikrovětrníky mohou být vyráběny ve velkých sériích dávkovým způsobem. Výroba tisíce kusů tak nebude o mnoho dražší než výroba jediného kusu. Taiwanská společnost WinMEMS Technologies proto navázala s univerzitou partnerství a vážně uvažuje o tom, že se pokusí technologii komercionalizovat, i když je zatím pouze v počátečním stadiu vývoje. Univerzitě v Arlingotonu totiž prý zatím pouze naznačila možnosti využití této technologie.

 Více na stránkách University of Texas - Arlingotn
Foto: University of Texas - Arlington