Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Mohly by v budoucnu mobilní telefony napájet třeba malé větrníky?

20.01.2014 | |

Objevilo se už mnoho nápadů, jak získávat energii pro dobíjení mobilních zařízení, tento je však zatím asi nejneotřelejší. Jde o to nabíjet je větrnou energií z mikrovětrníků. Vědci z University of Texas - Arlington vyvinuli větrníky o velikosti 1,8 mm, které se bez problému vejdou na jedno zrnko rýže. Vědci uvádějí, že stovku takových větrníků lze umístit na kryt telefonu. Dobití by pak proběhlo prostě tak, že by uživatel položíl telefon před otevřené okno, nebo před ním třeba zamával  tvrdými deskami, čímž by zvířil vzduch.

Podle magazínu Forbes by například povrch iPhone 4 pojmul až 2040 takovýchto mikrovětrníků.Smitha Rao, jedna z členů týmu, který větrníky vyvinul říká, že díky použití speciální slitiny niklu zařízení dobře odolávají náhodným poryvům větru, což se u jiných mikrosystémům ne vždycky daří. Problém, který má většina tvůrců mikroelekromechanických zařízení je totiž ten, že materiály, se kterými pracují, jsou příliš křehké. U slitiny niklu něco podobného nehrozí. Další výhodou je, že je materiál je celkově velmi levný.

Mikrovětrníky mohou být vyráběny ve velkých sériích dávkovým způsobem. Výroba tisíce kusů tak nebude o mnoho dražší než výroba jediného kusu. Taiwanská společnost WinMEMS Technologies proto navázala s univerzitou partnerství a vážně uvažuje o tom, že se pokusí technologii komercionalizovat, i když je zatím pouze v počátečním stadiu vývoje. Univerzitě v Arlingotonu totiž prý zatím pouze naznačila možnosti využití této technologie.

 Více na stránkách University of Texas - Arlingotn
Foto: University of Texas - Arlington