Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Mohly by v budoucnu mobilní telefony napájet třeba malé větrníky?

20.01.2014 | |

Objevilo se už mnoho nápadů, jak získávat energii pro dobíjení mobilních zařízení, tento je však zatím asi nejneotřelejší. Jde o to nabíjet je větrnou energií z mikrovětrníků. Vědci z University of Texas - Arlington vyvinuli větrníky o velikosti 1,8 mm, které se bez problému vejdou na jedno zrnko rýže. Vědci uvádějí, že stovku takových větrníků lze umístit na kryt telefonu. Dobití by pak proběhlo prostě tak, že by uživatel položíl telefon před otevřené okno, nebo před ním třeba zamával  tvrdými deskami, čímž by zvířil vzduch.

Podle magazínu Forbes by například povrch iPhone 4 pojmul až 2040 takovýchto mikrovětrníků.Smitha Rao, jedna z členů týmu, který větrníky vyvinul říká, že díky použití speciální slitiny niklu zařízení dobře odolávají náhodným poryvům větru, což se u jiných mikrosystémům ne vždycky daří. Problém, který má většina tvůrců mikroelekromechanických zařízení je totiž ten, že materiály, se kterými pracují, jsou příliš křehké. U slitiny niklu něco podobného nehrozí. Další výhodou je, že je materiál je celkově velmi levný.

Mikrovětrníky mohou být vyráběny ve velkých sériích dávkovým způsobem. Výroba tisíce kusů tak nebude o mnoho dražší než výroba jediného kusu. Taiwanská společnost WinMEMS Technologies proto navázala s univerzitou partnerství a vážně uvažuje o tom, že se pokusí technologii komercionalizovat, i když je zatím pouze v počátečním stadiu vývoje. Univerzitě v Arlingotonu totiž prý zatím pouze naznačila možnosti využití této technologie.

 Více na stránkách University of Texas - Arlingotn
Foto: University of Texas - Arlington