Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 15. 5. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Ochrana před bleskem a přepětím; Požární a bezpečnostní technika

Hlavní článek
Overenie materiálového koeficientu v norme STN EN 62305-3
Smart Cities (10. část – dokončení)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Osram přebírá společnost Ring Automotive Po schválení převzetí společnosti Ring Automotive společností Osram britským Úřadem pro…

Hľadáš svoje uplatnenie? Pripoj sa k nám! Sme SEMIKRON. SEMIKRON je rodinná nemecká spoločnosť s dlhoročnou tradíciou a skúsenosťami. Sme jedným…

Elektrotechnická asociace zdůraznila své postavení v SPČR V květnových volbách do orgánů Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) uspěli…

Více aktualit

Mohla by plíseň změnit dobíjecí baterie, jak je známe?

18.03.2016 | University of Dundee | www.dundee.ac.uk

Červená plíseň, která se běžně vyskytuje v přírodě a vzniká například při rozkladu chleba, se může stát klíčem k výrobě dokonalejších elektrochemických produktů užívaných k produkci dobíjecích baterií. Výzkum provádí vědci z univerzity University of Dundee.

Jejich zjištění vůbec poprvé dokázala, že houba Neurospora crassa dokáže proměnit mangan na minerální kompozit s elektrochemickými vlastnostmi.

Výroba nabíjecích baterií z plísně

Výzkumníci zkombinovali houbu s močovinou a chloridem manganatým a sledovali, co se bude dít. Výsledkem kombinace těchto složek byl „biologicky mineralizovaný“ produkt, který následně vystavili intenzivnímu teplu. Tento postup vyústil ve směs biomasy obohacené o uhlík a oxid manganatý.

Při testech těchto složek se ukázalo, že disponují ideálními elektrochemickými vlastnostmi k výrobě lithium-iontových baterií. Výzkumníci zjistili, že výsledná houbová biomasa obohacená uhlíkem dokáže udržet až 90 % své kapacity po 200 nabíjecích cyklech, což z ní činí ideálního kandidáta k výrobě nabíjecích baterií.

Celý článek na University of Dundee

Image Credit: Wikipedia

-jk-