Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 5/2017 vyšlo tiskem 18. 9. 2017. V elektronické verzi na webu bude 18. 9. 2017.

Svítidla a světelné přístroje
MAYBE STYLE představuje LED designová svítidla německého výrobce Lightnet
TREVOS – nová svítidla pro průmysl i kanceláře
Kolik typů LED panelů vyrábí MODUS?
Inteligentní LED svítidlo RENO PROFI

Osvětlení interiérů
Světlo v bytovém interiéru – otázky a odpovědi

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Mohla by plíseň změnit dobíjecí baterie, jak je známe?

18.03.2016 | University of Dundee | www.dundee.ac.uk

Červená plíseň, která se běžně vyskytuje v přírodě a vzniká například při rozkladu chleba, se může stát klíčem k výrobě dokonalejších elektrochemických produktů užívaných k produkci dobíjecích baterií. Výzkum provádí vědci z univerzity University of Dundee.

Jejich zjištění vůbec poprvé dokázala, že houba Neurospora crassa dokáže proměnit mangan na minerální kompozit s elektrochemickými vlastnostmi.

Výroba nabíjecích baterií z plísně

Výzkumníci zkombinovali houbu s močovinou a chloridem manganatým a sledovali, co se bude dít. Výsledkem kombinace těchto složek byl „biologicky mineralizovaný“ produkt, který následně vystavili intenzivnímu teplu. Tento postup vyústil ve směs biomasy obohacené o uhlík a oxid manganatý.

Při testech těchto složek se ukázalo, že disponují ideálními elektrochemickými vlastnostmi k výrobě lithium-iontových baterií. Výzkumníci zjistili, že výsledná houbová biomasa obohacená uhlíkem dokáže udržet až 90 % své kapacity po 200 nabíjecích cyklech, což z ní činí ideálního kandidáta k výrobě nabíjecích baterií.

Celý článek na University of Dundee

Image Credit: Wikipedia

-jk-