Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Mohla by plíseň změnit dobíjecí baterie, jak je známe?

18.03.2016 | University of Dundee | www.dundee.ac.uk

Červená plíseň, která se běžně vyskytuje v přírodě a vzniká například při rozkladu chleba, se může stát klíčem k výrobě dokonalejších elektrochemických produktů užívaných k produkci dobíjecích baterií. Výzkum provádí vědci z univerzity University of Dundee.

Jejich zjištění vůbec poprvé dokázala, že houba Neurospora crassa dokáže proměnit mangan na minerální kompozit s elektrochemickými vlastnostmi.

Výroba nabíjecích baterií z plísně

Výzkumníci zkombinovali houbu s močovinou a chloridem manganatým a sledovali, co se bude dít. Výsledkem kombinace těchto složek byl „biologicky mineralizovaný“ produkt, který následně vystavili intenzivnímu teplu. Tento postup vyústil ve směs biomasy obohacené o uhlík a oxid manganatý.

Při testech těchto složek se ukázalo, že disponují ideálními elektrochemickými vlastnostmi k výrobě lithium-iontových baterií. Výzkumníci zjistili, že výsledná houbová biomasa obohacená uhlíkem dokáže udržet až 90 % své kapacity po 200 nabíjecích cyklech, což z ní činí ideálního kandidáta k výrobě nabíjecích baterií.

Celý článek na University of Dundee

Image Credit: Wikipedia

-jk-