Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Mohla by plíseň změnit dobíjecí baterie, jak je známe?

18. 3. 2016 | University of Dundee | www.dundee.ac.uk

Červená plíseň, která se běžně vyskytuje v přírodě a vzniká například při rozkladu chleba, se může stát klíčem k výrobě dokonalejších elektrochemických produktů užívaných k produkci dobíjecích baterií. Výzkum provádí vědci z univerzity University of Dundee.

Jejich zjištění vůbec poprvé dokázala, že houba Neurospora crassa dokáže proměnit mangan na minerální kompozit s elektrochemickými vlastnostmi.

Výroba nabíjecích baterií z plísně

Výzkumníci zkombinovali houbu s močovinou a chloridem manganatým a sledovali, co se bude dít. Výsledkem kombinace těchto složek byl „biologicky mineralizovaný“ produkt, který následně vystavili intenzivnímu teplu. Tento postup vyústil ve směs biomasy obohacené o uhlík a oxid manganatý.

Při testech těchto složek se ukázalo, že disponují ideálními elektrochemickými vlastnostmi k výrobě lithium-iontových baterií. Výzkumníci zjistili, že výsledná houbová biomasa obohacená uhlíkem dokáže udržet až 90 % své kapacity po 200 nabíjecích cyklech, což z ní činí ideálního kandidáta k výrobě nabíjecích baterií.

Celý článek na University of Dundee

Image Credit: Wikipedia

-jk-