Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Mohla by plíseň změnit dobíjecí baterie, jak je známe?

18.03.2016 | University of Dundee | www.dundee.ac.uk

Červená plíseň, která se běžně vyskytuje v přírodě a vzniká například při rozkladu chleba, se může stát klíčem k výrobě dokonalejších elektrochemických produktů užívaných k produkci dobíjecích baterií. Výzkum provádí vědci z univerzity University of Dundee.

Jejich zjištění vůbec poprvé dokázala, že houba Neurospora crassa dokáže proměnit mangan na minerální kompozit s elektrochemickými vlastnostmi.

Výroba nabíjecích baterií z plísně

Výzkumníci zkombinovali houbu s močovinou a chloridem manganatým a sledovali, co se bude dít. Výsledkem kombinace těchto složek byl „biologicky mineralizovaný“ produkt, který následně vystavili intenzivnímu teplu. Tento postup vyústil ve směs biomasy obohacené o uhlík a oxid manganatý.

Při testech těchto složek se ukázalo, že disponují ideálními elektrochemickými vlastnostmi k výrobě lithium-iontových baterií. Výzkumníci zjistili, že výsledná houbová biomasa obohacená uhlíkem dokáže udržet až 90 % své kapacity po 200 nabíjecích cyklech, což z ní činí ideálního kandidáta k výrobě nabíjecích baterií.

Celý článek na University of Dundee

Image Credit: Wikipedia

-jk-