Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem
17. 4. 2019. V elektronické verzi na webu 13. 5. 2019. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC; Zabezpečovací technika

Hlavní článek
Smart Cities (9. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

E.ON postavil novou rozvodnu v Boršicích za 100 milionů korun Společnost E.ON Distribuce dnes slavnostně otevřela novou rozvodnu v Boršicích u Blatnice…

Společnost Danfoss spustila nové webové stránky Společnost Danfoss spustila nové webové stránky, které jsou digitální, rychlé a snadné.

Veletrh FOR ARCH 2019 poradí jaké dotace lze čerpat Jubilejní 30. ročník veletrhu FOR ARCH přinese kromě novinek a trendů z oblasti…

Plovoucí jaderná elektrárna bude spuštěna v listopadu 2019 Zkušební provoz plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov bude na Čukotce zahájen v…

Více aktualit

Miniaturní elektronické implantáty monitorují funkce mozku a poté se rozloží

22.01.2016 | University of Illinois at Urbana-Champaign | news.illinois.edu

Nová třída malých a tenkých elektronických senzorů dokáže monitorovat teplotu a tlak v lidské lebce, např. po zranění nebo operaci mozku, a rozložit se ve chvíli, kdy nejsou nadále zapotřebí. Eliminuje se tak potřeba další operace k odstranění monitorovacích zařízení a sníží se riziko infekcí a krvácení.

Výzkumníci z University of Illinois at Urbana-Champaign a Washington University School of Medicine tvrdí, že podobné senzory mohou být upraveny pro pooperační monitorování mnoha dalších funkcí lidského těla. Výzkumníci publikovali svou práci v časopise Nature.

Odbouratelná elektronika pomáhá při zranění

Kritickým aspektem po úrazu nebo operaci mozku je sledování pacienta, aby nedošlo k otokům a nebyl vyvíjen tlak na mozek. Současná monitorovací technologie je příliš objemná a invazivní, říká Rogers, a dráty omezují pacientův pohyb a překáží při fyzioterapii. Tyto implantáty vyžadují neustálý přístup do hlavy pacienta a přináší s sebou riziko infekce, alergické reakce a krvácení. V některých případech mohou dokonce způsobit podráždění místa, které monitorují.

Nové zařízení, vyvinuté výzkumníky z University of Illinois at Urbana-Champaign, je založeno na technologii křemíku, který je snadno rozpustitelný. Senzory svou velikostí nepřekonají zrnko rýže a jsou zkonstruovány na velmi tenkém základu z křemíku, který je biologicky odbouratelný. Senzory jsou nastaveny tak, aby fungovaly po dobu několika týdnů a poté se neškodně odbouraly.

Celý článek na University of Illinois at Urbana-Champaign

Image Credit: University of Illinois at Urbana-Champaign

-jk-