Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Miniaturní elektronické implantáty monitorují funkce mozku a poté se rozloží

22.01.2016 | University of Illinois at Urbana-Champaign | news.illinois.edu

Nová třída malých a tenkých elektronických senzorů dokáže monitorovat teplotu a tlak v lidské lebce, např. po zranění nebo operaci mozku, a rozložit se ve chvíli, kdy nejsou nadále zapotřebí. Eliminuje se tak potřeba další operace k odstranění monitorovacích zařízení a sníží se riziko infekcí a krvácení.

Výzkumníci z University of Illinois at Urbana-Champaign a Washington University School of Medicine tvrdí, že podobné senzory mohou být upraveny pro pooperační monitorování mnoha dalších funkcí lidského těla. Výzkumníci publikovali svou práci v časopise Nature.

Odbouratelná elektronika pomáhá při zranění

Kritickým aspektem po úrazu nebo operaci mozku je sledování pacienta, aby nedošlo k otokům a nebyl vyvíjen tlak na mozek. Současná monitorovací technologie je příliš objemná a invazivní, říká Rogers, a dráty omezují pacientův pohyb a překáží při fyzioterapii. Tyto implantáty vyžadují neustálý přístup do hlavy pacienta a přináší s sebou riziko infekce, alergické reakce a krvácení. V některých případech mohou dokonce způsobit podráždění místa, které monitorují.

Nové zařízení, vyvinuté výzkumníky z University of Illinois at Urbana-Champaign, je založeno na technologii křemíku, který je snadno rozpustitelný. Senzory svou velikostí nepřekonají zrnko rýže a jsou zkonstruovány na velmi tenkém základu z křemíku, který je biologicky odbouratelný. Senzory jsou nastaveny tak, aby fungovaly po dobu několika týdnů a poté se neškodně odbouraly.

Celý článek na University of Illinois at Urbana-Champaign

Image Credit: University of Illinois at Urbana-Champaign

-jk-