Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Více aktualit

Miniaturní elektronické implantáty monitorují funkce mozku a poté se rozloží

22.01.2016 | University of Illinois at Urbana-Champaign | news.illinois.edu

Nová třída malých a tenkých elektronických senzorů dokáže monitorovat teplotu a tlak v lidské lebce, např. po zranění nebo operaci mozku, a rozložit se ve chvíli, kdy nejsou nadále zapotřebí. Eliminuje se tak potřeba další operace k odstranění monitorovacích zařízení a sníží se riziko infekcí a krvácení.

Výzkumníci z University of Illinois at Urbana-Champaign a Washington University School of Medicine tvrdí, že podobné senzory mohou být upraveny pro pooperační monitorování mnoha dalších funkcí lidského těla. Výzkumníci publikovali svou práci v časopise Nature.

Odbouratelná elektronika pomáhá při zranění

Kritickým aspektem po úrazu nebo operaci mozku je sledování pacienta, aby nedošlo k otokům a nebyl vyvíjen tlak na mozek. Současná monitorovací technologie je příliš objemná a invazivní, říká Rogers, a dráty omezují pacientův pohyb a překáží při fyzioterapii. Tyto implantáty vyžadují neustálý přístup do hlavy pacienta a přináší s sebou riziko infekce, alergické reakce a krvácení. V některých případech mohou dokonce způsobit podráždění místa, které monitorují.

Nové zařízení, vyvinuté výzkumníky z University of Illinois at Urbana-Champaign, je založeno na technologii křemíku, který je snadno rozpustitelný. Senzory svou velikostí nepřekonají zrnko rýže a jsou zkonstruovány na velmi tenkém základu z křemíku, který je biologicky odbouratelný. Senzory jsou nastaveny tak, aby fungovaly po dobu několika týdnů a poté se neškodně odbouraly.

Celý článek na University of Illinois at Urbana-Champaign

Image Credit: University of Illinois at Urbana-Champaign

-jk-