Aktuální vydání

Číslo 10/2021 vyšlo tiskem 1. 10. 2021. V elektronické verzi na webu 1. 11. 2021. 

Téma: Elektroenergetika; Kvalita elektřiny; Obnovitelné zdroje energie

Hlavní článek
Lokální specifika Jihočeského kraje s ohledem na využívání automobilů s alternativními druhy paliv

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Měření při údržbě pohonů a motorů (1)

29. 3. 2021 | Ing. Jaroslav Smetana | Blue Panther, s. r. o. | www.blue-panther.cz

Proč je dobré vědět, co se děje na pohonu? Proč nestačí jen čekat, až dojde k poruše?

Proč je dobré vědět, co se děje na pohonu? Proč nestačí jen čekat, až dojde k poruše?

Dnešní průmyslové podniky, a nejen ty, využívají z mnoha důvodů více a více pohonů s elektronickým řízením otáček. Motorů přímo připojených na elektrickou síť je stále méně, a i ty, které dříve byly rozbíhány přepínáním Y/D, jsou připojeny různými „soft“ startéry. Důvodem je samozřejmě technologie výroby, ale i snížení spotřeby a dynamiky rozběhových proudů pohonů.

Důvod úspor je významný, neboť pohony spotřebovávají statisticky až 70 % celkové elektrické energie v průmyslu. Provoz pohonů také zásadním způsobem ovlivňuje plynulost výroby, tudíž každá porucha způsobuje značné ztráty. Udržování pohonů v optimálních podmínkách vede tedy k minimalizaci jejich spotřeby, ale i redukci počtu poruch. Je proto ekonomicky výhodné znát stav pohonů a průběžně jej ověřovat.

Protože stále hovoříme o pohonech elektrických, měření a ověřování elektrických a teplotních parametrů je zásadní činností, přinášející uvedené výhody. Měření a ověřování se však velmi zanedbává.

V tomto seriálu článků se budeme zabývat měřeními, která je vhodné provádět pro ověření stavu, v jakém pohon v průběhu jeho života je. Při popisu jednotlivých měření budeme postupovat logicky od napájecích svorek pohonu, přes měření na vnitřním meziobvodu a výstupních svorkách měniče, až k měření na vlastním motoru a i jeho hřídeli tak, jak je naznačeno v blokovém schématu na obr. 1.

Obr. 1. Blokové schéma připojeného motoru
Obr. 1. Blokové schéma připojeného motoru

V seriálu se budeme také zabývat využitím termovizní techniky k identifikaci počínajících poruch, a v části popisující měření na výstupu měniče se dotkneme bezpečnosti měřicích přístrojů. Při popisu měření a vyhodnocování jednotlivých parametrů budeme pro jednoduchost předpokládat, že měnič (regulátor otáček) využívá k řízení pulzně šířkovou modulaci (PWM) a připojený motor je střídavý motor s kotvou na krátko. V seriálu se nebudeme zabývat problematikou mechanických měření, jako je např. měření vibrací a souososti, ani mazáním. Nicméně se zastavíme u problému hřídelového napětí a ložiskových proudů, možnosti jejich identifikace a měření.

Nyní se vraťme na začátek blokového schématu uvedeného na obr. 1, k napájecím svorkám měniče.

Pohon je napájen z elektrické sítě závodu či budovy a elektrické parametry napájecí sítě zásadním způsobem ovlivňují provozní schopnosti měniče i motoru (v případě, že je přímo připojen na síť). Na druhou stranu proud odebíraný měničem ovlivňuje zpětně napájecí síť závodu a v některých situacích zpětně i sám sebe.

Díky využívání výkonové elektroniky a dalších nelineárních zátěží v průmyslu je napětí sítě jen vzdáleně sinusové, o proudu v síti závodu ani nemluvě. Pro představu na obr. 2 – modrá stopa – je naznačen průběh proudů odebíraného šestipulzním usměrňovačem. Je zřejmé, že nemá se sinusovým průběhem nic společného. Proto, než se pustíme do popisu toho, co měřit na vstupních svorkách měniče a jak měření vyhodnotit a ověřit tak, jak je ovlivňován napájecí sítí a současně jak ji sám ovlivňuje, je nutné si krátce připomenout základní parametry elektrické energie.

Základní parametry kvality elektrické energie a limity její kvality jsou určeny normou ČSN EN 50160. Tato norma říká, kdy je „síť“ ještě v pořádku a kdy některý parametr již limit překročil. Špatná zpráva pro provoz a údržbu zařízení připojených na síť uvnitř závodu je, že kvalita definovaná touto normou je určena pro distribuční síť na primární straně transformátoru v připojovacím bodě závodu, tedy pro vztah dodavatel – odběratel.

> celý článek ZDE <