Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Číslo 6/2017 vyšlo tiskem 11. 12. 2017. V elektronické verzi na webu bude 11. 1. 2018.

Světelnětechnická zařízení
Osvětlení univerzitní budovy Centrale Supélec v Saclay ve Francii
Světlo pro naši budoucnost

Denní světlo
Použití a posuzování světlovodů Solatube®

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Více aktualit

Materiál pro příští generaci raketových motorů

31.03.2017 | Rice University | news.rice.edu

Kompozitní vlákna budoucnosti, ze kterých bude vyroben raketový motor příští generace, by měla být podle výzkumníků „střapatá”.

Výzkumníci z Rice University, ve spolupráci s vědci z NASA, vyvinuli „střapatá vlákna” z karbidu křemíku, jež mají stejné vlastnosti jako suchý zip a odolávají podmínkám, kterým musí čelit materiály v kosmickém prostoru.

Nový materiál pro raketové motory

Vlákna zesilují kompozity používané v moderních raketových motorech, které musí odolávat teplotám až 1 600 stupňů Celsia. Alternativu představují keramické kompozity, které využívají vlákna z karbidu křemíku k posílení vlastností materiálu, ale u těchto kompozitů je riziko vzniku prasklin nebo zkřehnutí při působení kyslíku.

Výzkumníkům z Rice University se podařilo zapustit nanotrubičky a nanodráty z karbidu křemíku do povrchu vláken, které využívá NASA. Nechráněné části vláken jsou střapaté a působí jako háčky a smyčky, které jsou tak typické pro suchý zip. V tomto případě vše probíhá v nanoměřítku.

Celý článek na Rice University

Image Credit: Ajayan Research Group

-jk-