Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2018 vyšlo tiskem 5. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 5. 1. 2019. 

Téma: Měření a měřicí přístroje; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Termovízne merania v energetike
Smart Cities (5. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Elektromobil nabitý za 30 minut Společnost ABB jako celosvětový lídr v oblasti e-mobility pro hromadnou i osobní přepravu…

Zavedení družicové navigace na pražské tramvaje může zvýšit jejich bezpečnost Technologii dnes otestovali odborníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ve…

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Více aktualit

Materiál pro příští generaci raketových motorů

31.03.2017 | Rice University | news.rice.edu

Kompozitní vlákna budoucnosti, ze kterých bude vyroben raketový motor příští generace, by měla být podle výzkumníků „střapatá”.

Výzkumníci z Rice University, ve spolupráci s vědci z NASA, vyvinuli „střapatá vlákna” z karbidu křemíku, jež mají stejné vlastnosti jako suchý zip a odolávají podmínkám, kterým musí čelit materiály v kosmickém prostoru.

Nový materiál pro raketové motory

Vlákna zesilují kompozity používané v moderních raketových motorech, které musí odolávat teplotám až 1 600 stupňů Celsia. Alternativu představují keramické kompozity, které využívají vlákna z karbidu křemíku k posílení vlastností materiálu, ale u těchto kompozitů je riziko vzniku prasklin nebo zkřehnutí při působení kyslíku.

Výzkumníkům z Rice University se podařilo zapustit nanotrubičky a nanodráty z karbidu křemíku do povrchu vláken, které využívá NASA. Nechráněné části vláken jsou střapaté a působí jako háčky a smyčky, které jsou tak typické pro suchý zip. V tomto případě vše probíhá v nanoměřítku.

Celý článek na Rice University

Image Credit: Ajayan Research Group

-jk-