Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Číslo 2/2017 vyšlo tiskem 17. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned.

Veletrhy a výstavy
Inspirativní osvětlení ze zahraničních veletrhů 

Příslušenství osvětlovacích soustav
Na osvětlení provozu lze šetřit s minimem investic
Maxos fusion – nový rychlomontážní systém Philips
Inteligentní řešení DALISYS® pro řízení osvětlení

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Materiál pro příští generaci raketových motorů

31.03.2017 | Rice University | news.rice.edu

Kompozitní vlákna budoucnosti, ze kterých bude vyroben raketový motor příští generace, by měla být podle výzkumníků „střapatá”.

Výzkumníci z Rice University, ve spolupráci s vědci z NASA, vyvinuli „střapatá vlákna” z karbidu křemíku, jež mají stejné vlastnosti jako suchý zip a odolávají podmínkám, kterým musí čelit materiály v kosmickém prostoru.

Nový materiál pro raketové motory

Vlákna zesilují kompozity používané v moderních raketových motorech, které musí odolávat teplotám až 1 600 stupňů Celsia. Alternativu představují keramické kompozity, které využívají vlákna z karbidu křemíku k posílení vlastností materiálu, ale u těchto kompozitů je riziko vzniku prasklin nebo zkřehnutí při působení kyslíku.

Výzkumníkům z Rice University se podařilo zapustit nanotrubičky a nanodráty z karbidu křemíku do povrchu vláken, které využívá NASA. Nechráněné části vláken jsou střapaté a působí jako háčky a smyčky, které jsou tak typické pro suchý zip. V tomto případě vše probíhá v nanoměřítku.

Celý článek na Rice University

Image Credit: Ajayan Research Group

-jk-