Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

Cenu Architekt roku 2019 získal český architekt Stanislav Fiala Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

Více aktualit

Materiál pro příští generaci raketových motorů

31.03.2017 | Rice University | news.rice.edu

Kompozitní vlákna budoucnosti, ze kterých bude vyroben raketový motor příští generace, by měla být podle výzkumníků „střapatá”.

Výzkumníci z Rice University, ve spolupráci s vědci z NASA, vyvinuli „střapatá vlákna” z karbidu křemíku, jež mají stejné vlastnosti jako suchý zip a odolávají podmínkám, kterým musí čelit materiály v kosmickém prostoru.

Nový materiál pro raketové motory

Vlákna zesilují kompozity používané v moderních raketových motorech, které musí odolávat teplotám až 1 600 stupňů Celsia. Alternativu představují keramické kompozity, které využívají vlákna z karbidu křemíku k posílení vlastností materiálu, ale u těchto kompozitů je riziko vzniku prasklin nebo zkřehnutí při působení kyslíku.

Výzkumníkům z Rice University se podařilo zapustit nanotrubičky a nanodráty z karbidu křemíku do povrchu vláken, které využívá NASA. Nechráněné části vláken jsou střapaté a působí jako háčky a smyčky, které jsou tak typické pro suchý zip. V tomto případě vše probíhá v nanoměřítku.

Celý článek na Rice University

Image Credit: Ajayan Research Group

-jk-