Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Číslo 3/2018 vyšlo tiskem 15. 6. 2018. V elektronické verzi na webu 16. 7. 2018.

Příslušenství osvětlovacích soustav
Večer s Foxtrotem na Českém nebi

Veřejné osvětlení
Nadčasové svítidlo pro veřejné osvětlení – Streetlight 11
Ovládání veřejného osvětlení

Aktuality

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Více aktualit

Materiál pro příští generaci raketových motorů

31.03.2017 | Rice University | news.rice.edu

Kompozitní vlákna budoucnosti, ze kterých bude vyroben raketový motor příští generace, by měla být podle výzkumníků „střapatá”.

Výzkumníci z Rice University, ve spolupráci s vědci z NASA, vyvinuli „střapatá vlákna” z karbidu křemíku, jež mají stejné vlastnosti jako suchý zip a odolávají podmínkám, kterým musí čelit materiály v kosmickém prostoru.

Nový materiál pro raketové motory

Vlákna zesilují kompozity používané v moderních raketových motorech, které musí odolávat teplotám až 1 600 stupňů Celsia. Alternativu představují keramické kompozity, které využívají vlákna z karbidu křemíku k posílení vlastností materiálu, ale u těchto kompozitů je riziko vzniku prasklin nebo zkřehnutí při působení kyslíku.

Výzkumníkům z Rice University se podařilo zapustit nanotrubičky a nanodráty z karbidu křemíku do povrchu vláken, které využívá NASA. Nechráněné části vláken jsou střapaté a působí jako háčky a smyčky, které jsou tak typické pro suchý zip. V tomto případě vše probíhá v nanoměřítku.

Celý článek na Rice University

Image Credit: Ajayan Research Group

-jk-