Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 13. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 11. 3. 2019. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné, signalizační a speciální

Hlavní článek
Perspektivní topologie výkonových měničů
Smart Cities (7. část)

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 4. 2. 2019. V elektronické verzi na webu 5. 3. 2019.

Veletrhy a výstavy
Pozvánka na výstavu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE
Prolight + Sound 2019: pojďte s dobou
Světlo na veletrhu For Arch 2018

Veřejné osvětlení
Světla měst a obcí 2018 – setkání u kulatého stolu

Aktuality

V Praze byla představena publikace Světového energetického výhledu Pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu se v Praze konala prezentace aktuálního…

Temelín investuje 1,5 miliardy a soustředí se na efektivitu provozu Přestože je Temelín nejnovější jadernou lokalitou v Evropě, bude i nadále pokračovat v…

50. konferencia elektrotechnikov Slovenska SEZ-KES Vás pozýva na jubilejnú 50. konferenciu elektrotechnikov Slovenska, ktorá sa…

Do přípravy Národní strategie umělé inteligence se zapojí široká veřejnost Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo konzultaci s odbornou veřejností, firmami i…

Více aktualit

Mapování mozku ve vysokém rozlišení

18.01.2019 | MIT | www.mit.edu

Výzkumníci MIT vyvinuli nový rychlejší způsob snímání mozku v dosud nevídaném rozlišení. Díky této metodě dokáží lokalizovat jednotlivé nervové buňky, sledovat jejich vzájemná spojení a vizualizovat organely uvnitř těchto buněk.

Nová technologie kombinuje metodu pro rozvíjení mozkové tkáně, která umožňuje snímání mozku ve vysokém rozlišení, se světelnou mikroskopií. Výsledky výzkumu, jež byly zveřejněny v časopise Science, prokazují, že výzkumníci využili tuto techniku ke snímání mozku octomilky, stejně jako větší části myšího mozku, a to za mnohem kratší dobu, než bylo dosud možné.

Mapování mozku

Tato technika umožňuje výzkumníkům mapovat specifické obvody v mozku a současně nabízí unikátní pohled na funkci jednotlivých nervových buněk. Snímky pořízené ve vysokém rozlišení však vyžadují obrovské úložné prostory – jeden snímek může dosáhnout velikosti až desítek terabajtů – výzkumníci tedy museli současně vymyslet související výpočetní techniky, které by dokázaly rozdělit získaná data na menší kousky a poskládat je dohromady, aby vytvořily ucelený snímek.

Celý článek na MIT

Image Credit: MIT

-jk-