Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Malí roboti tvoří překvapivě komplexní útvary

03.08.2015 | Harvard University | www.eecs.harvard.edu

Je známo, že organismy v přírodě umí velmi dobře spolupracovat a tvořit překvapivě složité útvary - od jednobuněčných organismů až po složité stavby, jaké vytvářejí z hlíny termiti.

Výzkumníci na poli robotiky se inspirovali touto kolektivní inteligencí a vytvořili umělé systémy, které napodobují chování jedinců utvářejících velké celky. Výsledkem jsou roboti o velikosti mince, jejichž předlohou bylo chování mravenců, včel či buněk. Tyto organismy spolupracují jako jednotlivci, ale společně dokáží vytvořit obrovské spolky.

Od koncepčního návrhu na papíře, či v dnešní moderní době spíše v počítači, k realiě v podobě skutečných robotů, je dlouhá cesta. Při stavbě systémů, které by měly schopnost tvořit složité formace, vyvstává otázka, jak roboty koncipovat nejen z hlediska programovacího jazyka ale i vlastního designu. Už jen naprogramování algoritmu, který by byl shcopen kontrolovat stovky či tisíce robotů je velkou výzvou. Z důvodů finanční a časové náročnosti a s ohledem na složitost úkolu, tak prozatím roboti operují v režimu simulace či ve skupinkách do 10 robotů.

Malí roboti tvoří složité útvary

Kiloboti, jak jsou tito malincí roboti trefně nazývání, se skládají z 1024 prvků a jsou navrženi tak, aby je zvládl ovládat jeden člověk a mohl tak sám experimentovat s kolektivním chováním velkého počtu samosprávných systémů. Každý robot disponuje základní způsobilostí potřebnou ke správnému fungování (programovatelné nastavení, základní pohyby a komunikační zařízení), ale je vyroben z levných součástek a z velké části je vyroben automatizovaným procesem. K tomu všemu je systém navržen tak, aby jej mohl ovládat jeden člověk. Ovládat nejen jednoho robota, ale kompletní sestavu. Napomoci tomu má jednoduché programování, možnost zapnutí a vypnutí a nabíjení všech robotů. Cílem výzkumníků je zpřístupnit experimentální výzkum kolektivního chování a rozšířit jej pro potřeby hlubšího poznání chování jednotlivců ve skupině a vytvořit algoritmy potřebné pro správné fungování těchto skupin.

Celý článek na stránkách Harvard University

Image Credit: Harvard University

-jk-