Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2019 vyšlo tiskem 4. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2020. 

Téma: Měřicí přístroje, metody měření a dálkové měření

Hlavní článek
Inovativní postupy při diagnostice částečných výbojů při AC a DC napětí

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Cenu ABB za výzkum získal projekt bezbateriového senzoru Grant ve výši 300 000 amerických dolarů získal Ambuj Varshney, který jej využije na…

Rating ČEPS na úrovni Aa3 se stabilním výhledem Ratingová agentura Moody´s aktualizovala ohodnocení akciové společnosti ČEPS na úroveň…

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Více aktualit

Malí roboti tvoří překvapivě komplexní útvary

03.08.2015 | Harvard University | www.eecs.harvard.edu

Je známo, že organismy v přírodě umí velmi dobře spolupracovat a tvořit překvapivě složité útvary - od jednobuněčných organismů až po složité stavby, jaké vytvářejí z hlíny termiti.

Výzkumníci na poli robotiky se inspirovali touto kolektivní inteligencí a vytvořili umělé systémy, které napodobují chování jedinců utvářejících velké celky. Výsledkem jsou roboti o velikosti mince, jejichž předlohou bylo chování mravenců, včel či buněk. Tyto organismy spolupracují jako jednotlivci, ale společně dokáží vytvořit obrovské spolky.

Od koncepčního návrhu na papíře, či v dnešní moderní době spíše v počítači, k realiě v podobě skutečných robotů, je dlouhá cesta. Při stavbě systémů, které by měly schopnost tvořit složité formace, vyvstává otázka, jak roboty koncipovat nejen z hlediska programovacího jazyka ale i vlastního designu. Už jen naprogramování algoritmu, který by byl shcopen kontrolovat stovky či tisíce robotů je velkou výzvou. Z důvodů finanční a časové náročnosti a s ohledem na složitost úkolu, tak prozatím roboti operují v režimu simulace či ve skupinkách do 10 robotů.

Malí roboti tvoří složité útvary

Kiloboti, jak jsou tito malincí roboti trefně nazývání, se skládají z 1024 prvků a jsou navrženi tak, aby je zvládl ovládat jeden člověk a mohl tak sám experimentovat s kolektivním chováním velkého počtu samosprávných systémů. Každý robot disponuje základní způsobilostí potřebnou ke správnému fungování (programovatelné nastavení, základní pohyby a komunikační zařízení), ale je vyroben z levných součástek a z velké části je vyroben automatizovaným procesem. K tomu všemu je systém navržen tak, aby jej mohl ovládat jeden člověk. Ovládat nejen jednoho robota, ale kompletní sestavu. Napomoci tomu má jednoduché programování, možnost zapnutí a vypnutí a nabíjení všech robotů. Cílem výzkumníků je zpřístupnit experimentální výzkum kolektivního chování a rozšířit jej pro potřeby hlubšího poznání chování jednotlivců ve skupině a vytvořit algoritmy potřebné pro správné fungování těchto skupin.

Celý článek na stránkách Harvard University

Image Credit: Harvard University

-jk-