Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 5. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 24. 6. 2019. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Hybridní pohon posunovací lokomotivy

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 17. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

FOR ARCH 2019 zaostří na chytrá města i na bezpečnost Objevte novou, chytřejší a bezpečnější budoucnostna 30. ročníku mezinárodního stavebního…

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Více aktualit

Malí roboti tvoří překvapivě komplexní útvary

03.08.2015 | Harvard University | www.eecs.harvard.edu

Je známo, že organismy v přírodě umí velmi dobře spolupracovat a tvořit překvapivě složité útvary - od jednobuněčných organismů až po složité stavby, jaké vytvářejí z hlíny termiti.

Výzkumníci na poli robotiky se inspirovali touto kolektivní inteligencí a vytvořili umělé systémy, které napodobují chování jedinců utvářejících velké celky. Výsledkem jsou roboti o velikosti mince, jejichž předlohou bylo chování mravenců, včel či buněk. Tyto organismy spolupracují jako jednotlivci, ale společně dokáží vytvořit obrovské spolky.

Od koncepčního návrhu na papíře, či v dnešní moderní době spíše v počítači, k realiě v podobě skutečných robotů, je dlouhá cesta. Při stavbě systémů, které by měly schopnost tvořit složité formace, vyvstává otázka, jak roboty koncipovat nejen z hlediska programovacího jazyka ale i vlastního designu. Už jen naprogramování algoritmu, který by byl shcopen kontrolovat stovky či tisíce robotů je velkou výzvou. Z důvodů finanční a časové náročnosti a s ohledem na složitost úkolu, tak prozatím roboti operují v režimu simulace či ve skupinkách do 10 robotů.

Malí roboti tvoří složité útvary

Kiloboti, jak jsou tito malincí roboti trefně nazývání, se skládají z 1024 prvků a jsou navrženi tak, aby je zvládl ovládat jeden člověk a mohl tak sám experimentovat s kolektivním chováním velkého počtu samosprávných systémů. Každý robot disponuje základní způsobilostí potřebnou ke správnému fungování (programovatelné nastavení, základní pohyby a komunikační zařízení), ale je vyroben z levných součástek a z velké části je vyroben automatizovaným procesem. K tomu všemu je systém navržen tak, aby jej mohl ovládat jeden člověk. Ovládat nejen jednoho robota, ale kompletní sestavu. Napomoci tomu má jednoduché programování, možnost zapnutí a vypnutí a nabíjení všech robotů. Cílem výzkumníků je zpřístupnit experimentální výzkum kolektivního chování a rozšířit jej pro potřeby hlubšího poznání chování jednotlivců ve skupině a vytvořit algoritmy potřebné pro správné fungování těchto skupin.

Celý článek na stránkách Harvard University

Image Credit: Harvard University

-jk-