Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

LED svítidla budoucnosti: nižší spotřeba energie, vetší světelný výkon

16.03.2014 | |

O LED světelných zdrojích se ví, že jsou trvanlivé a šetří energii. Vědci ve Fraunhofer IAF nyní našli způsob, jak docílit toho, aby LED zdroje byly ještě kompaktnější a přitom měly vyšší světelný výkon. Docílí toho využitím nitridu galia namísto klasického křemíků v tranzistorech předřadníků.

Klasické vláknové žárovky jsou nyní v EU zakázány a do roku 2016 budou zakázány i žárovky halogenové s příkonem nad 10 wattů. LED diody tak mají nejlepší šanci stát se světelným zdrojem budoucnosti. Odborníci předpovídají, že LED zdroje s tzv. retrofit paticemi (kompatibilní s paticemi pro klasické žárovky), získají v roce 2015 poprvé převahu nad klasickými zdroji. LED zdroje mají řadu výhod: spotřebují méně energie, mají životnost od 15 000 do 30 000 hodin a plné svítivosti dosáhnou prakticky ihned po té, co jsou zapnuty.

Mají však také jednu slabinu: poměrně vysoké nároky na vyrovnanost napájecího proudu. Potřebují konstantní dodávku po celou dobu provozu, jíž se dosahuje pomocí speciálního předřadníku s transformátorem. Vysoké jsou tak zejména nároky na elektroniku v tomto předřadníku. Výzkumníci z Fraunhoferova institutu IAF ve Freiburgu zkoumali možnost , zda by nebylo možné tranzistory pro tyto předřadníky vyrábět z nitrdu galia (GaN) namísto klasického křemíku.

Zjistili, že spínací frekvence GaN transformátorů může být až 10 krát vyšší než rychlost konvenčních křemíkových. To znamená, že na srovnatelně výkonný přepínač stačí desetina kapacity, což přepínač zlevní a zmenší také jeho požadavky na prostor. Jeho efektivita naopak stoupne až na 86 procent, což je o jedno až čtyři procenta lepší hodnota než u křemíkového tranzistoru. Výměnou tranzistorů se u zdroje zvýšil i světelný výkon a to z 1000 na 2090 lumenů.

Více na stránkách FRAUNHOFER IAF
Obrázek: www.iaf.fraunhofer.de