Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem 7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Více aktualit

LED svítidla budoucnosti: nižší spotřeba energie, vetší světelný výkon

16.03.2014 | |

O LED světelných zdrojích se ví, že jsou trvanlivé a šetří energii. Vědci ve Fraunhofer IAF nyní našli způsob, jak docílit toho, aby LED zdroje byly ještě kompaktnější a přitom měly vyšší světelný výkon. Docílí toho využitím nitridu galia namísto klasického křemíků v tranzistorech předřadníků.

Klasické vláknové žárovky jsou nyní v EU zakázány a do roku 2016 budou zakázány i žárovky halogenové s příkonem nad 10 wattů. LED diody tak mají nejlepší šanci stát se světelným zdrojem budoucnosti. Odborníci předpovídají, že LED zdroje s tzv. retrofit paticemi (kompatibilní s paticemi pro klasické žárovky), získají v roce 2015 poprvé převahu nad klasickými zdroji. LED zdroje mají řadu výhod: spotřebují méně energie, mají životnost od 15 000 do 30 000 hodin a plné svítivosti dosáhnou prakticky ihned po té, co jsou zapnuty.

Mají však také jednu slabinu: poměrně vysoké nároky na vyrovnanost napájecího proudu. Potřebují konstantní dodávku po celou dobu provozu, jíž se dosahuje pomocí speciálního předřadníku s transformátorem. Vysoké jsou tak zejména nároky na elektroniku v tomto předřadníku. Výzkumníci z Fraunhoferova institutu IAF ve Freiburgu zkoumali možnost , zda by nebylo možné tranzistory pro tyto předřadníky vyrábět z nitrdu galia (GaN) namísto klasického křemíku.

Zjistili, že spínací frekvence GaN transformátorů může být až 10 krát vyšší než rychlost konvenčních křemíkových. To znamená, že na srovnatelně výkonný přepínač stačí desetina kapacity, což přepínač zlevní a zmenší také jeho požadavky na prostor. Jeho efektivita naopak stoupne až na 86 procent, což je o jedno až čtyři procenta lepší hodnota než u křemíkového tranzistoru. Výměnou tranzistorů se u zdroje zvýšil i světelný výkon a to z 1000 na 2090 lumenů.

Více na stránkách FRAUNHOFER IAF
Obrázek: www.iaf.fraunhofer.de