Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2019 vyšlo tiskem 6. 11. 2019. V elektronické verzi na webu 2. 12. 2019. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; rozvodny

Hlavní článek
Příčina mechanického chvění těžních synchronních motorů Palašer a jeho odstranění

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 16. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Činnost odborných organizací
Mezinárodní konference SVĚTLO 2019 – 6. oznámení
Zúčastnili sme sa kongresu Medzinárodnej komisie pre osvetlenie CIE 2019 vo Washingtone
Odborný seminár SLOVALUX 2019

Veletrhy a výstavy
Inspirujte se boho stylem i designem Dálného východu na podzimním veletrhu FOR INTERIOR

Aktuality

Finále celorepublikové soutěže Energetická olympiáda proběhne na FEL ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 15. listopadu od 8.30 hodin Den…

Chystaná digitalizace stavebnictví pomůže zkvalitnit budovy a ušetřit miliardy Od roku 2022 bude muset být u všech nadlimitních veřejných zakázek v českém stavebnictví…

Co vozí energetici v autě? TETRIS CHALLENGE Co vše se vejde energetikům do auta, které používají metodu práce pod napětím (PPN) –…

ENERGO SUMMIT – vrcholná událost energetického sektoru 15. listopadu 2019 se na pražském výstavišti PVA EXPO PRAHA uskuteční již 5. ročník…

Více aktualit

Korejští vědci vytvořili mozkovou sondu z grafen a zlata

19.04.2017 | Phys.org | phys.org

Tým korejských výzkumníků vytvořil ohebnější neuronové elektrody, které minimalizují poškození tkáně při zachování schopnosti přenášet signály z mozku.

Navrhnout malé a jemné elektrody schopné zachytit signály mozku, je velkou výzvou především proto, že signály mozku jsou velmi slabé. Čím menší je elektroda, tím je obvykle obtížnější signál zachytit. I přes všechny výše uvedené překážky se týmu výzkumníků z korejského výzkumného ústavu Daegu Gyeongbuk Institute of Science & Technology podařilo vyvinout dostatečně malé a ohebné sondy, schopné zaznamenat signály lidského mozku.

Mozková sonda ze zlata a grafenu

Elektrodu sondy tvoří tenká základna ze zlata. K základně jsou připevněny malé nanodráty oxidu, potažené tenkou vrstvou zlata a vrstvou vodivého polymeru zvaného PEDOT. Kombinace těchto materiálů zvyšuje účinnost povrchové plochy sondy, její vodivé vlastnosti a sílu při zachování ohebnosti a kompatibility s měkkou tkání.

Celý článek na Phys.org

Image Credit: DGIST

-jk-