Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem 7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Číslo 5/2016 vyšlo v tištěné podobě 19. září 2016. Na internetu v elektronické verzi bude k dispozici ihned.

Normy, předpisy a doporučení

Nařízení č. 10/2016 (pražské stavební předpisy) z hlediska stavební světelné techniky

 

Světelnětechnická zařízení

PROLICHT CZECH – dodavatel osvětlení pro nové kanceláře SAP

Posviťte si v práci na práci

Moderní a úsporné LED osvětlení bazénové haly

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Konsorcium EPoSil představilo první funkční model zařízení pro získávání energie z mořských vln

02.08.2013 | |

V laboratořích firmy BOSCH byl předveden první funkční model zařízení, které umí energii z mořských vln přeměnit v elektřinu. Výzkumné konsorcium složené ze čtyř firem a dvou univerzit by rádo na evropských pobřežích zavedlo systém udržitelného získávání energie z možského příboje. Do ledna 2015 bude německé Ministerstvo školství a výzkumu projekt EPoSil (Electroactive Polymers Based on Silicon for Power Generation) podporovat téměř dvěma miliony eur. Grant je součástí programu Chytré materiály pro inovativní produkty.

Potenciál
Příbojové vlny mají podle výpočtů Organizace spojených národů jako zdroj energie velký potenciál – až 29 500 terrawathodin. Podobnou hodnotu odhaduje také IEA (International Energy Agency). Konsorcium EPoSil věří, že tento zdroj obnovitelné energie dokáže využít. Ve zprávě Mezivládního panelu pro klimatické změny při Organizaci spojených národů má energie z vln oceánů výrazný potenciál dlouhodobě přispívat k redukci uhlíkatých emisí. Německé ministerstvo dopravy má proto připraven tzv. plán rozvoje oceánů (Ocean development plan).

Přeměna energie z mořských vln
Samotnbý převodník energie je v zásadě trojvrstvou folií. Horní a spodní části jsou z vodivého materiálu a fungují jako elektrody. Prostřední vrstva je vyrobena z mimořádně pružného silikonu, který má navíc zvýšené izolační schopnosti. I v podmínkách běžné výroby lze zajistit, aby tato vrstva měla konstantní tloušťku. Energie pohybu vln vyvíjí na převodník mechanický tlak. Pohyb vzhůru silikon stlačuje. Jako výsledek stlačení prostřední vrstvy se zmenší vzdálenost mezi dvěma elektrodami. Malý proud dodaný z externího zdroje pak pozitivně nabije jednu elektrodu a negativně druhou. Jakmile začne vlna klesat, síla působící na konvertor se sníží. Silikon se uvolní a vrátí a získá zpět svou původní tloušťku. Vzdálenost mezi negativně a pozitivně nabitými elektrodami se zvýší, čímž vzroste také elektrický potenciál v generátoru. Výsledkem bude, přeměna mechanické energie mořské vlny do energie elektrické. Celý cyklus se s další vlnou zopakuje.


Využití dielektrických elastomerů k výrobě elektrické energie.

Samo zařízení generátoru je jakousi bójkou složenou ze dvou částí. Horní polovina pluje po hladině oceánu, spodní je připevněna ke dnu. Ve spodní polovině je uložen stoh polymerových listů. Každých tři až deset sekund se tyto listy pohnou působením pohybu vln na plovákovlou část bójky. „Elektrický proud vytvořený jednou vrstvou je minimální, ale když se znásobí tisíckrát, už to stojí za řeč.“ říká dr. Istvan Denes, který pracuje ve výzkumu společnosti BOSCH ve Stuttgartu.

V další fázi bude vyrobena soustava konvertorů, které budou generovat skutečnou elektřinu. Dnes se používá tzv. Funkční model I, vyvinutý na technické univerzitě v Darmstadtu, a na něm se předvádí, jak zařízení funguje na sucho v laboratorních podmínkách. První realistický model generátoru elektrické energie z mořských vln bude nainstalován v plavebním kanálu Technické univerzity v Hamburgu-Harburgu v roce 2014. Dalším krokem pak bude vytvořit skutečnou elektrárnu. Cílová účinnost přeměny mechanické energie v elektrickou je 50 procent.

Světový energetický potenciál příbojových vln
Norsaká společnosti Furgo Oceanor se specializuje na pozorování oceánů. Toto je její mapa odhadovaného energetického potecniálu pobřežního příboje. Hodnoty vyjadřují desetileté průměry. Hodnoty za interval jednoho roku se mohou výrazně lišit. Mapa je dostupná na
www.oceanor.no a k jejímu vytvoření byla použita data z European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (ECMWF).

Členové konsorcia
Na projektu získávání energie mořských vln se sešlo několik odborných partnerů – Wacker Chemie AG dodala základní silikonový materiál a elektroaktivní polymeru, který převádí mechanickou energii na elektrickou. Projekt koordinuje BOSCH, společně se svým subdodavatelem Compliant Transcuder Systems. Technická univerzita v Darmstadtu vyvíjí metodu dalšího testování elektroaktivních polymerů. Funkční model vzniknul v závodech společnosti BOSCH ve Stuttgartu a bude vyzkoušen v plavebním kanálu Technické Univerzity Hamburg-Harburg. Systémy pro testování generátorových jednotek jsou vyvíjeny společností Ingenieurbüro Brinkmeyer & Partner in Winnenden. BOSCH Rexroth se podílí na konstrukci funkčních modelů.

Původní článek naleznete ZDE
foto: tiskové materiály BOSCH