Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Konsorcium EPoSil představilo první funkční model zařízení pro získávání energie z mořských vln

02.08.2013 | |

V laboratořích firmy BOSCH byl předveden první funkční model zařízení, které umí energii z mořských vln přeměnit v elektřinu. Výzkumné konsorcium složené ze čtyř firem a dvou univerzit by rádo na evropských pobřežích zavedlo systém udržitelného získávání energie z možského příboje. Do ledna 2015 bude německé Ministerstvo školství a výzkumu projekt EPoSil (Electroactive Polymers Based on Silicon for Power Generation) podporovat téměř dvěma miliony eur. Grant je součástí programu Chytré materiály pro inovativní produkty.

Potenciál
Příbojové vlny mají podle výpočtů Organizace spojených národů jako zdroj energie velký potenciál – až 29 500 terrawathodin. Podobnou hodnotu odhaduje také IEA (International Energy Agency). Konsorcium EPoSil věří, že tento zdroj obnovitelné energie dokáže využít. Ve zprávě Mezivládního panelu pro klimatické změny při Organizaci spojených národů má energie z vln oceánů výrazný potenciál dlouhodobě přispívat k redukci uhlíkatých emisí. Německé ministerstvo dopravy má proto připraven tzv. plán rozvoje oceánů (Ocean development plan).

Přeměna energie z mořských vln
Samotnbý převodník energie je v zásadě trojvrstvou folií. Horní a spodní části jsou z vodivého materiálu a fungují jako elektrody. Prostřední vrstva je vyrobena z mimořádně pružného silikonu, který má navíc zvýšené izolační schopnosti. I v podmínkách běžné výroby lze zajistit, aby tato vrstva měla konstantní tloušťku. Energie pohybu vln vyvíjí na převodník mechanický tlak. Pohyb vzhůru silikon stlačuje. Jako výsledek stlačení prostřední vrstvy se zmenší vzdálenost mezi dvěma elektrodami. Malý proud dodaný z externího zdroje pak pozitivně nabije jednu elektrodu a negativně druhou. Jakmile začne vlna klesat, síla působící na konvertor se sníží. Silikon se uvolní a vrátí a získá zpět svou původní tloušťku. Vzdálenost mezi negativně a pozitivně nabitými elektrodami se zvýší, čímž vzroste také elektrický potenciál v generátoru. Výsledkem bude, přeměna mechanické energie mořské vlny do energie elektrické. Celý cyklus se s další vlnou zopakuje.


Využití dielektrických elastomerů k výrobě elektrické energie.

Samo zařízení generátoru je jakousi bójkou složenou ze dvou částí. Horní polovina pluje po hladině oceánu, spodní je připevněna ke dnu. Ve spodní polovině je uložen stoh polymerových listů. Každých tři až deset sekund se tyto listy pohnou působením pohybu vln na plovákovlou část bójky. „Elektrický proud vytvořený jednou vrstvou je minimální, ale když se znásobí tisíckrát, už to stojí za řeč.“ říká dr. Istvan Denes, který pracuje ve výzkumu společnosti BOSCH ve Stuttgartu.

V další fázi bude vyrobena soustava konvertorů, které budou generovat skutečnou elektřinu. Dnes se používá tzv. Funkční model I, vyvinutý na technické univerzitě v Darmstadtu, a na něm se předvádí, jak zařízení funguje na sucho v laboratorních podmínkách. První realistický model generátoru elektrické energie z mořských vln bude nainstalován v plavebním kanálu Technické univerzity v Hamburgu-Harburgu v roce 2014. Dalším krokem pak bude vytvořit skutečnou elektrárnu. Cílová účinnost přeměny mechanické energie v elektrickou je 50 procent.

Světový energetický potenciál příbojových vln
Norsaká společnosti Furgo Oceanor se specializuje na pozorování oceánů. Toto je její mapa odhadovaného energetického potecniálu pobřežního příboje. Hodnoty vyjadřují desetileté průměry. Hodnoty za interval jednoho roku se mohou výrazně lišit. Mapa je dostupná na
www.oceanor.no a k jejímu vytvoření byla použita data z European Centre for Medium-Range Weather Forecasts (ECMWF).

Členové konsorcia
Na projektu získávání energie mořských vln se sešlo několik odborných partnerů – Wacker Chemie AG dodala základní silikonový materiál a elektroaktivní polymeru, který převádí mechanickou energii na elektrickou. Projekt koordinuje BOSCH, společně se svým subdodavatelem Compliant Transcuder Systems. Technická univerzita v Darmstadtu vyvíjí metodu dalšího testování elektroaktivních polymerů. Funkční model vzniknul v závodech společnosti BOSCH ve Stuttgartu a bude vyzkoušen v plavebním kanálu Technické Univerzity Hamburg-Harburg. Systémy pro testování generátorových jednotek jsou vyvíjeny společností Ingenieurbüro Brinkmeyer & Partner in Winnenden. BOSCH Rexroth se podílí na konstrukci funkčních modelů.

Původní článek naleznete ZDE
foto: tiskové materiály BOSCH