Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Číslo 6/2016 vyšlo tiskem 5. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2017.

Osvětlení interiérů
Seminář Interiéry 2016 – páté výročí
Součinnost bytového interiéru a osvětlení 

Normy, předpisy a doporučení
Nové normy pro osvětlení pozemních komunikací

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Karbidová elektronika zvýší účinnost přenosu elektrické energie

29.03.2016 | FEL ČVUT | www.fel.cvut.cz

Tým prof. Pavla Hazdry z katedry mikroelektroniky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze se spolupodílí na vývoji nové generace elektronických součástek. Měly by být podstatně odolnější než ty stávající z křemíku a umožňovat především zvýšení účinnosti výroby a přenosu elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

V rámci nadnárodního projektu SPEED (Silicon Carbide Power Electronics Technology for Energy Efficient Devices) se vědci zaměřují na vývoj polovodičových součástek využívajících karbidu křemíku a jejich aplikací v elektronických systémech. Cílem výzkumu je vývoj ucelené průmyslové technologie, začínající výrobou kvalitních karbido-křemíkových monokrystalů, na kterých lze realizovat nové typy součástek schopných pracovat při vysokých napětích, frekvencích a teplotách. Tyto komponenty budou mimo jiné využity pro konstrukci moderních výkonových měničů typu SST (Solid State Transformer), které jsou nezbytným prvkem rozvoje inteligentních energetických sítí. 

Prof. Pavel Hazdra, který výzkum na Fakultě elektrotechnické ČVUT vede, k projektu říká: „Nové součástky na bázi karbidu křemíku mohou zpracovávat vyšší výkony a pra­co­vat na vyšších frekvencích než křemíkové. Na rozdíl od křemíku karbid funguje i při extrémně vysokých teplotách. Díky tomu je jednodušší chlazení a součásti systému mohou být menší a lehčí.″ A doplňuje: „Součástky jsou v praxi určeny pro nehostinné prostředí, karbidovou elektroniku můžeme umístit tam, kam křemík nelze, například přímo do kontaktu s rozehřátým motorem. Vyvíjíme aplikace pro generátory větrných elektrá­ren, měniče elektromobilů a elektrické trakce i inteligentní energetickou síť. Cílem je snížení rozměrů a zvýšení energetické účinnosti a spolehlivosti vyvíjených zařízení.″ 

Partnery fakulty v sedmnáctičlenném konsorciu projektu SPEED jsou průmysloví giganti ABB, Infineon či ENEL. „Takto specifická spolupráce v oblasti výzkumu s vysokými školami je pro výrobní sféru i danou vysokou školu velmi přínosná,″ doplňuje ke spolupráci s akademickou sférou Jana Vašíčková, personální ředitelka ABB ČR. „Naše společnost se zajímá jak o čerstvé absolventy, tak studenty elektrotechnických fakult po celé ČR. Výborných výsledků při uplatnění technických znalostí v praxi u nás dosahují například absolventi programů Elektronika a komunikace a Elektro­tech­nika, energetika a management Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze″.

Další informace o výzkumu týmu prof. Hazdry naleznete na stránce: http://micro.feld.cvut.cz/speed/

Tiskové materiály FEL ČVUT