Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Amper 2019 – 27. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Smart Cities (8. část)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

Největší větrná elektrárna v Česku pomohla skupině Portiva překonat rekord Energetická divize investiční skupiny Portiva loni dokázala vyrobit nejvíce elektrické…

Světlo v architektuře - 6. ročník specializované výstavy V březnu budou zářit nejen hvězdy, ale i svítidla na výstavě SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE!

Diskuze u kulatého stolu nastínila trendy v oblasti chytrých budov Kulatý stůl uspořádaný Kanceláří Evropského parlamentu ve spolupráci s Aliancí pro…

CANDELA 2019 – 7. ročník konference o veřejném osvětlení Jsou opravdu dominantním zdrojem rušivého světla soustavy veřejného osvětlení jak…

Více aktualit

Kamera rychlejší než světlo

09.12.2014 | |

Odraz světlaVysokorychlostní kamery, schopné zaznamenat scénu rychlostí 120 nebo 240 snímků za sekundu, nám skýtají některé možnosti, jichž se nám u běžných kamer (natáčejících cca šestinásobně nižší rychlostí) nedostává. Mrknutí oka milované osoby můžeme čtyřikrát zpomalit a kochat se jím bez obvyklého trhání. Velmi pomalý pohyb naopak můžeme v přehrávači čtyřikrát zrychlit, opět aniž by tím utrpěla plynulost obrazu, takže divák může nabýt dojmu, nebudou-li v záběru plující mraky, že na dopravních stavbách je vše v pořádku.

Nejen proto průmyslové kamery „zvládají“ tisíce snímků za sekundu. Ovšem chcete-li zachytit pohyb samotného světla, potřebujete něco rychlejšího. Na Washingtonově univerzitě v St. Louis vyrobili kameru natáčející rychlostí 100 miliard snímků za sekundu. Američtí výzkumníci toho dosáhli tak, že senzor kamery se pohybuje společně se světlem, což je základní vlastnost použitého typu kamery (streak camera), doposud však k natáčení světla neupotřebené. Výstupem je 2D obraz, rovněž odlišný od 1D zobrazení z dřívějších pokusů.

Vědci tak například mohli zaznamenat cestu světla, které se za desetinu pikosekundy odrazilo od zrcadla. Škarohlídi tvrdí, že jde pouze o záznam procesu pomalejšího než rychlost světla, který proběhne v plynu, když jím projde puls laseru, vědci však věří, že jsou světlu takříkajíc v patách – a bližší výzkum jeho chování, nejen co se týče šíření, lomu a způsobu průchodu různými prostředími, je jednou dovede až k vytvoření „neviditelného“ materiálu.

Čtěte více na engadget.com
Image Credit: Nature