Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2020 vyšlo tiskem 20. 1. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2020. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nářadí, nástroje a pomůcky

Hlavní článek
Využití mHealth technologií pro automatizovaný sběr a přenos dat pacientů s diabetem

Číslo 6/2019 vyšlo tiskem 9. 12. 2019. V elektronické verzi na webu 9. 1. 2020.

Činnost odborných organizací
Svetelnotechnická konferencia Vyšehradských krajín LUMEN V4 2020 – 1. oznámenie
23. mezinárodní konference SVĚTLO – LIGHT 2019
56. konference Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení v Plzni
Co je nového v CIE

Osvětlení interiérů
Halla osvětlila nové kanceláře Booking.com v centru Prahy

Aktuality

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

Česká komora architektů vyhlásila 5. ročník České ceny za architekturu Soutěžní přehlídka je otevřena architektonickým realizacím postaveným na území České…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Více aktualit

Jedna elektrárna, tři světové rekordy

17.06.2016 | Siemens Česká republika | www.siemens.cz

Elektrárny s kombinovaným cyklem často lámou rekordy. Není divu, jedná se o vysoce efektivní a flexibilní zdroje, které mohou být připojeny do sítě za několik minut a vykrývat tak špičky ve spotřebě elektřiny. V lednu byla do provozu předána paroplynová elektrárna, která je nejekologičtějším a nejefektivnějším zařízením svého druhu na světě. Najdete ji v německém Düsseldorfu.

Siemens turbína SGT5-8000HMontáž turbíny SGT5-8000H v berlínském závodě Siemens. Do Düsseldorfu se mimo jiné dopravovala po řece Rýn.

Elektrárna, která se nachází v düsseldorfském přístavu, překonává hned tři světové rekordy najednou. Jejím srdcem je spalovací turbína SGT5-8000H společnosti Siemens, která spolu s parní turbínou SST5-5000 poskytuje výkon 603,8 MW. To je zatím nejvyšší hodnota dosažená jediným kombinovaným cyklem spalovací a parní turbíny. K dosažení 100% výkonu 445 tunové turbíny přitom stačí necelých 25 minut. Tato energie je navíc produkována při účinnosti 61,5 %, což je opět hodnota, které ještě nikdy předtím nebylo dosaženo – předchozí rekord držel paroplynový zdroj v německém Irschingu a měl hodnotu 60,75 %. Teplo vyprodukované spalovací turbínou je pak ještě dále využito pro dálkové vytápění, čímže lze získat dalších 300 MW tepelné energie – v dané kategorii se jedná o další rekordní hodnotu. V součtu je tak celková účinnost spalovaného zemního plynu celých 85 %, zatímco emise CO2 jsou sníženy na pouhých 230 gramů na kilowatthodinu. Ve srovnání s průměrnou spotřebou paroplynových elektráren je v nové elektrárně množství spáleného plynu na jednotku energie zhruba o třetinu nižší. 

Elektrárna Stadtwerke Düsseldorf AG, SiemensDominantou elektrárny je 65 metrů vysoká skleněná budova. Provozovatelem je energetická společnost Stadtwerke Düsseldorf AG.

Paroplyn se představuje…
Elektrárny s kombinovaným cyklem, zvané též paroplynové elektrárny, produkují elektrickou energii s pomocí dvou turbín. Ve spalovací turbíně je spalováním zemního plynu roztáčen rotor generátoru vyrábějícího elektřinu. Při tom ovšem také vznikají horké spaliny, které se dají dále využít. Proto je v systému zařazena ještě další turbína, tentokrát parní. Ta je poháněna párou, která je vyrobena s použitím spalin ze spalovací turbíny.

Výhodou kombinovaného cyklu je lepší využití vložené energie a nižší emise spalin vztažené na vyrobenou MWh. Paroplynové elektrárny mají významně nižší emise než uhelné elektrárny, neprodukují žádné oxidy síry, prach, oxidy dusíku jsou desetinové, výrazně nižší jsou i emise CO2 – až o 70 % nižší oproti stávajícím běžným hnědouhelným blokům.

Technologie paroplynových oběhů se začala rozvíjet v návaznosti na vývoj leteckých proudových motorů, který započal koncem 30. let minulého století. Od konce 80. let zaznamenávají paroplynové oběhy rozkvět, podnícený snahou o ekologizaci průmyslové energetiky a rostoucími ověřenými celosvětovými zásobami zemního plynu. Vedoucím tandemem v instalaci nových paroplynových zařízení jsou USA a Japonsko, v Evropě jsou průkopníky především Itálie, Španělsko a Velká Británie.

Tiskové materiály Siemens

-jn-