Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2019 vyšlo tiskem 15. 5. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Ochrana před bleskem a přepětím; Požární a bezpečnostní technika

Hlavní článek
Overenie materiálového koeficientu v norme STN EN 62305-3
Smart Cities (10. část – dokončení)

Číslo 2/2019 vyšlo tiskem 15. 3. 2019. V elektronické verzi na webu ihned.

Architekturní a scénické osvětlení
Architekturní osvětlení hradu Bečov nad Teplou
Světelný design v kostce (41)
Analýza světelného obrazu trochu více teoreticky

Denní světlo
Největší chyby v návrhu denního osvětlení budov

Aktuality

FEL_Camp pro středoškoláky Jak přežít v přírodě a opatřit si základní životní potřeby, jako je připojení k internetu…

Osram přebírá společnost Ring Automotive Po schválení převzetí společnosti Ring Automotive společností Osram britským Úřadem pro…

Hľadáš svoje uplatnenie? Pripoj sa k nám! Sme SEMIKRON. SEMIKRON je rodinná nemecká spoločnosť s dlhoročnou tradíciou a skúsenosťami. Sme jedným…

Elektrotechnická asociace zdůraznila své postavení v SPČR V květnových volbách do orgánů Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR) uspěli…

Více aktualit

Jaký dopad by měla výstavba větrných a solárních farem na Saharu?

07.09.2018 | University of Illinois | illinois.edu

Je všeobecně známo, že větrné a solární farmy narušují lokální teplotu, vlhkost a další faktory – ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nová studie výzkumníků University of Illinois ukazuje, že výstavba obrovské větrné a solární farmy v africké Sahaře by způsobila navýšení místní teploty, srážek a vegetace. Podle vědců by dopad farem byl veskrze pozitivní.

Studie, zveřejněná v časopise Science, se řadí mezi jeden z prvních modelů pojednávajících o klimatických účincích větrných a solárních farem na místní podmínky. Bere přitom v potaz reakci vegetace na změnu teploty a množství srážek.

Studie dopadů solární elektrárny na Saharu

Větrná a solární farma, které posloužily jako model pro účely studie, by pokrývaly plochu více než devíti milionů kilometrů čtverečních a v průměru by generovaly až 3 TW (větrná farma), respektive 79 TW (solární elektrárna) elektrické energie.


Celý článek na University of Illinois

Image Credit: Eviatar Bach

-jk-