Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Číslo 4/2019 vyšlo tiskem 29. 7. 2019. V elektronické verzi na webu 29. 8. 2019.

Světelně-technická zařízení
Foxtrot řídí nové sídlo asociace barmanů
Dynamické osvětlení kaple Anděla Strážce v Sušici

Příslušenství osvětlovacích soustav
Bezpečnost, úspornost a komfort s KNX
Celosvětově první LED spínaný zdroj s rozhraním KNX od výrobce MEAN WELL
KNX – systém s budoucností
Schmachtl – konektorová instalace gesis

Aktuality

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

Cenu Architekt roku 2019 získal český architekt Stanislav Fiala Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Více aktualit

Jaký dopad by měla výstavba větrných a solárních farem na Saharu?

07.09.2018 | University of Illinois | illinois.edu

Je všeobecně známo, že větrné a solární farmy narušují lokální teplotu, vlhkost a další faktory – ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nová studie výzkumníků University of Illinois ukazuje, že výstavba obrovské větrné a solární farmy v africké Sahaře by způsobila navýšení místní teploty, srážek a vegetace. Podle vědců by dopad farem byl veskrze pozitivní.

Studie, zveřejněná v časopise Science, se řadí mezi jeden z prvních modelů pojednávajících o klimatických účincích větrných a solárních farem na místní podmínky. Bere přitom v potaz reakci vegetace na změnu teploty a množství srážek.

Studie dopadů solární elektrárny na Saharu

Větrná a solární farma, které posloužily jako model pro účely studie, by pokrývaly plochu více než devíti milionů kilometrů čtverečních a v průměru by generovaly až 3 TW (větrná farma), respektive 79 TW (solární elektrárna) elektrické energie.


Celý článek na University of Illinois

Image Credit: Eviatar Bach

-jk-