Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Číslo 3/2019 vyšlo tiskem 11. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 15. 7. 2019.

Veletrhy a výstavy
Euroluce 2019 očima designérky
Výstava Světlo v architektuře 2019
Amper 2019 v zajetí „chytrých“ technologií

Pro osvěžení paměti
Osvětlovací sklo z Kamenného pahorku

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Více aktualit

Jaký dopad by měla výstavba větrných a solárních farem na Saharu?

07.09.2018 | University of Illinois | illinois.edu

Je všeobecně známo, že větrné a solární farmy narušují lokální teplotu, vlhkost a další faktory – ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nová studie výzkumníků University of Illinois ukazuje, že výstavba obrovské větrné a solární farmy v africké Sahaře by způsobila navýšení místní teploty, srážek a vegetace. Podle vědců by dopad farem byl veskrze pozitivní.

Studie, zveřejněná v časopise Science, se řadí mezi jeden z prvních modelů pojednávajících o klimatických účincích větrných a solárních farem na místní podmínky. Bere přitom v potaz reakci vegetace na změnu teploty a množství srážek.

Studie dopadů solární elektrárny na Saharu

Větrná a solární farma, které posloužily jako model pro účely studie, by pokrývaly plochu více než devíti milionů kilometrů čtverečních a v průměru by generovaly až 3 TW (větrná farma), respektive 79 TW (solární elektrárna) elektrické energie.


Celý článek na University of Illinois

Image Credit: Eviatar Bach

-jk-