Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2018 vyšlo tiskem 31. 10. 2018. V elektronické verzi na webu 30. 11. 2018. 

Téma: Rozváděče a rozvodny; Údržba el. zařízení; Točivé el. stroje a pohony

Hlavní článek
Smart Cities (4. část – 2. díl)

Číslo 5/2018 vyšlo tiskem 17. 9. 2018. V elektronické verzi na webu ihned.

Osvětlení interiérů
Výběr svítidla podle konceptu interiéru
Unikátní kniha o interiérech právě v prodeji
Pozvánka na seminář Interiéry 2018 – výjimečná akce již posedmé

Aktuality
Pan profesor Jiří Habel odešel – vzpomínky zůstanou

Aktuality

ŠKODA AUTO DigiLab začíná v Praze testovat mobilní nabíjecí stanice pro elektromobily ŠKODA AUTO DigiLab spustila v Praze pilotní fázi nového projektu mobilních nabíjecích…

Nejlepší projekt energetických úspor na Slovensku je z dílny ENESA z ČEZ ESCO V Bratislavě se předávaly ceny za nejlepší slovenské energeticky úsporné projekty. Letos…

Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 se bude konat souběžně s veletrhem MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2019 14. Veletrh DŘEVOSTAVBY 2019 nabídne vše, co lze ze dřeva vyrobit, moderní technologie,…

Podniky v Moravskoslezském kraji řeší transformaci průmyslu Transformaci průmyslu od těžkého, hutního, k moderním digitalizovaným a automatizovaným…

Více aktualit

Jaký dopad by měla výstavba větrných a solárních farem na Saharu?

07.09.2018 | University of Illinois | illinois.edu

Je všeobecně známo, že větrné a solární farmy narušují lokální teplotu, vlhkost a další faktory – ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nová studie výzkumníků University of Illinois ukazuje, že výstavba obrovské větrné a solární farmy v africké Sahaře by způsobila navýšení místní teploty, srážek a vegetace. Podle vědců by dopad farem byl veskrze pozitivní.

Studie, zveřejněná v časopise Science, se řadí mezi jeden z prvních modelů pojednávajících o klimatických účincích větrných a solárních farem na místní podmínky. Bere přitom v potaz reakci vegetace na změnu teploty a množství srážek.

Studie dopadů solární elektrárny na Saharu

Větrná a solární farma, které posloužily jako model pro účely studie, by pokrývaly plochu více než devíti milionů kilometrů čtverečních a v průměru by generovaly až 3 TW (větrná farma), respektive 79 TW (solární elektrárna) elektrické energie.


Celý článek na University of Illinois

Image Credit: Eviatar Bach

-jk-