Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2019 vyšlo tiskem 16. 1. 2019. V elektronické verzi na webu 12. 2. 2019. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Elektricky vodivá lepidla pro elektrotechniku
Smart Cities (6. část)

Číslo 6/2018 vyšlo tiskem 3. 12. 2018. V elektronické verzi na webu 4. 1. 2019.

Svítidla a světelné přístroje
Modulární světlomety Siteco
Dekorativní svítidlo PRESBETON H-E-X z ucelené řady městského mobiliáře
LED svítidla ESALITE – revoluce v oblasti průmyslového osvětlení

Denní světlo
O mediánové osvětlenosti denním světlem
Odborný seminář Denní světlo v praxi

Aktuality

Personální inzerce Společnost AZ Elektrostav, a.s., z Nymburka, a její dceřiná společnost ELTRAF, a.s., se…

Fórum automatizace 2019 ukáže perspektivy a úskalí digitalizace Cesta k digitalizaci v průmyslu, infrastruktuře, dopravě a dalších oborech může být i…

Ing. Martin Durčák zvolen předsedou představenstva ČEPS, a.s. Představenstvo společnosti ČEPS zvolilo na svém mimořádném zasedání předsedou…

ČEZ Distribuce se cvičně bránila kybernetickému útoku Hrozba kybernetických útoků je v poslední době stále častěji skloňované téma. Hned…

Více aktualit

Jaký dopad by měla výstavba větrných a solárních farem na Saharu?

07.09.2018 | University of Illinois | illinois.edu

Je všeobecně známo, že větrné a solární farmy narušují lokální teplotu, vlhkost a další faktory – ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Nová studie výzkumníků University of Illinois ukazuje, že výstavba obrovské větrné a solární farmy v africké Sahaře by způsobila navýšení místní teploty, srážek a vegetace. Podle vědců by dopad farem byl veskrze pozitivní.

Studie, zveřejněná v časopise Science, se řadí mezi jeden z prvních modelů pojednávajících o klimatických účincích větrných a solárních farem na místní podmínky. Bere přitom v potaz reakci vegetace na změnu teploty a množství srážek.

Studie dopadů solární elektrárny na Saharu

Větrná a solární farma, které posloužily jako model pro účely studie, by pokrývaly plochu více než devíti milionů kilometrů čtverečních a v průměru by generovaly až 3 TW (větrná farma), respektive 79 TW (solární elektrárna) elektrické energie.


Celý článek na University of Illinois

Image Credit: Eviatar Bach

-jk-