Aktuální vydání

Číslo 8-9/2021 vyšlo tiskem 1. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 30. 9. 2021. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; Průmyslové automatizační prvky

Hlavní článek
Elektroenergetika ČR se bez nových flexibilních jaderných bloků neobejde

Číslo 4-5/2021 vyšlo tiskem
17. 9. 2021. V elektronické verzi na webu 17. 9. 2021.

Světelnětechnická zařízení
Rekonstrukce osvětlení podchodu a nástupišť vlakového nádraží Ústí nad Orlicí

Veřejné osvětlení
Osvětlení parku u Biskupství ostravsko-opavského v Ostravě
Venkovní osvětlovací soustavy a rušivé světlo
Generel verejného osvetlenia 9. časť
Environmentálne hľadiská

Jak postupovat po zrušení řazení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem

8. 8. 2021 | Ing. Karel Dvořáček | placeholder

Rozdělení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem mělo v tuzemských elektrotechnických předpisech a navazující praxi dlouholetou tradici.

... a jak se vypořádat s vnějšími vlivy

Úvod

Rozdělení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem mělo v tuzemských elektrotechnických předpisech a navazující praxi dlouholetou tradici. Pamětníci si možná vzpomenou, že o podobnou praxi byl učiněn pokus i v dokumentu IEC 364-3:1993 modifikovaně převedeného do dokumentu HD 384-3 S1:1985 a tedy i ČSN 33 2000-3:1995 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik kde je v normativní příloze D provedeno rozdělení makroprostředí (dalo by se říci – ekvivalent prostor) do čtyř kategorií označených římskými číslicemi I až IV. Zde však byly uvažovány pouze vlivy atmosférické a působení látek chemických a mechanických vlivů. Po zrušení IEC 364-3 (přejmenovaného na IEC 60364-3) a HD 384-3 (přejmenovaného na HD 60384-3) a přenesení ustanovení dotýkajících se vnějších vlivů do IEC 60364-5-51:2001 a HD 60354-5-51:2006 nedošlo k dohodě v rámci technických komisí o zachování, nebo změně těchto požadavků na makroprostředí, takže příloha D zůstala nenaplněna (viz ČSN 33 2000-5-51 ed. 2:2006 Elektrická instalace budov – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy) a následně takto v dokumentech IEC a HD a v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí Část 5-51 ed. 3: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy i zůstala. Příslušné technické komise TC 64 i SC 64B IEC i CENELEC při přípravě dokumentů preferovaly zásadně posouzení vnějších vlivů v místě v čase na stupeň rizika úrazu elektrickým proudem.

 

Důvodů, proč nebylo možné udržet řazení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem pro nové projekty v systému dokumentů ČSN je několik.

  1.   Jak je výše v Úvodu řečeno, mezinárodní normy, především připravované CENELEC k tomuto řazení nepřistoupily a i náznak, který byl zavedením „makroprostředí“ není v současnosti uváděn. Tím se vytvořil rozdíl mezi posuzováním základního kritéria bezpečnosti elektrických rozvodů a takovéto „rozdíly“ v projektové praxi jsou velmi často posuzovány jako překážka v obchodu v rámci EU. Toto byl též jeden z důvodu, proč byl názor prezentovaný Agenturou ČAS na možnost zachování rozdělení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zamítavý.

Poznámka:

V případě, že by došlo v rámci prací komisí IEC a CENELEC k opětnému naplnění přílohy D v dokumentu IEC (HD) 60364-5-51, pak by byl návrat k obdobnému hodnocení „makroprostředí“ (v podstatě prostor) možný. Nicméně, ze sledování prací v technických komisích obou mezinárodních organizací je patrné, že dokument IEC (HD) 60364-5-51 je považován za stabilizovaný a není zájem ho zásadně revidovat. Maximálně se provádějí drobné změny dokumentu vynucené např. požadavky na kompatibilitu elektrického zařízení a jejího prokazování.

  1. Při zařazení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem nebyla obvykle uvažována proměnlivost jednotlivých vnějších vlivů v čase. Pouze v tabulce NA.6 – Prostory zvlášť nebezpečné uvedené v dříve platné ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (změně Z1) je brán zřetel na proměnlivost vnějšího vlivu AD2, AD3. AD4 v čase. Toto ustanovení bylo nutné i z toho hlediska, že původní soubor IEC 364 (HD 384) a navazující soubor ČSN 33 2000 by zaměřen na elektroinstalaci uvnitř budov, což je patrné i z dřívějšího názvu souboru norem (Electrical installations of buildings). S rozvojem působnosti celého souboru je i zvýšená naléhavost promítnout působnost vnějších vlivů, zvláště těch, které mohou mít vliv na bezpečnost před úrazem elektrickým proudem, v kompletním časovém snímku.
  2. IEC, a tedy i CENELEC vybírá oblasti elektrických rozvodů hodných zvýšené pozornosti především z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem a vypracovává normy pro ně. Tyto části jsou zařazeny v části 7, např. ČSN 33 2000-7-729 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-729: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Uličky pro obsluhu nebo údržbu.
  3. Zařazování prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem bylo někdy nepochopeno a vedlo k mylným požadavkům, které se dostávaly až k řešení u členů TNK 22 (Technické normalizační komise pro elektrotechnické předpisy).

Poznámka – příklad:

Prostá kancelář, kde úřadovali pracovníci znalí (BA5) a kam byl zamezen vstup ostatních (z důvodu ochrany dat), měl být podle požadavku pracovníka bezpečnosti práce zařazen jako prostor velmi nebezpečný; jeho odkaz zněl na tabulku NA 5 z ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.

 

Jak postupovat při projektování v určení rizik úrazu elektrickým proudem v daném prostoru.

Zde je vhodné vyjít z dosud platné vyhlášky 73/2010 Sb. Vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních – Přílohy 1, kde se kromě jiného praví:

     Zařazení zařízení do tříd a skupin – Zařízení třídy I. Skupina B:

„Zařízení pracovišť z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných působením vnějších vlivů; nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové dokumentace“…

Z tohoto vyplývají dvě zásadní skutečnosti:

  1. Jak je patrné, vyhláška se odkazuje na určení vnějších vlivů a jejich vliv z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem v projektové dokumentaci; nikoliv na stanovení prostor z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem;
  2. Kromě toho ještě z dikce stanoviska této vyhlášky vyplývá, že rizika úrazu elektrickým proudem vyplývající z vnějších vlivů a následné řešení elektroinstalace musí být v projektové dokumentaci.

Vlastní postup prvotní úvahy o vnějších vlivech působících na elektrická zařízení v prostoru a zpětně, to je jaký vnější vliv může mít užité elektrické zařízení na své okolí je uveden v následném grafu: Doporučená počáteční úvaha. Na základě stanovených vnějších vlivů pak přiřadím i rizika úrazu elektrickým proudem.

Pro návrh, provedení a výchozí revizi (respektive jiné posuzování) je nejjednodušší, pokud užití daného prostoru je kompletně pokryto příslušnou normou z části 7 ČSN 33 2000 a v místě nepůsobí žádný „nenormální“ vliv.

Příkladem, kdy ustanovení příslušné části 7 ČSN 33 2000 nepokryje celý prostor, může být hala s bazénem, zde tato norma (ČSN 33 2000-7-702 ed. 3) pokrývá jen vlastní prostor bazénu a jeho nejbližší okolí (např. v horizontálním směru do vzdálenosti 3,5 m).

Dalším vnějším vlivem, který je nutné řešit nad rámec požadavků ČSN 33 2000-7-702 ed. 3 je u bazénu jeho určení např. pro léčebné účely, kdy může vstoupit do posuzování vnější vliv BA3 – osoby se zdravotním postižením.

 

Doporučená počáteční úvaha vypadá asi takto:

 

Ztotožnění souboru vnějších vlivů pro více prostor do jediného formuláře (popisu) je výhodné u prostor, u kterých je jasná jejich stavba i využití; např. kanceláře. Samostatné formuláře s určením vnějších vlivů pro jednotlivé prostory se vyplatí zavést u prostor, kde není jejich využití (a někdy i stavba) v době zhotovování protokolu o určení vnějších vlivů jednoznačně dána.

Při projektování je u určení vnějších vlivů nutné vycházet z toho, které vnější vlivy jsou pro daný prostor považovány za normální a z nich, které nezvyšují riziko úrazu elektrickým proudem.

Z hlediska možnosti zvýšeného rizika úrazu elektrickým proudem podle vnějších vlivů vyjděme z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3; tabulky 51A.

Zvláštní postavení mezi vnějšími vlivy mají vlivy skupiny B, označované kódem BA. Tyto vnější vlivy určují, jaké osoby a s jakou elektrotechnickou kvalifikaci se budou v určeném prostoru nejčastěji pohybovat (resp. budou hlavními uživateli tohoto prostoru. Tyto vnější vlivy jsou ukázány v tabulce 1.

Tab. 1. Přehled schopností osob užívajících určený prostor podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
Tab. 1. Přehled schopností osob užívajících určený prostor podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

Osoby označené kódem BA2 (děti) jsou sice zpravidla nepoučenými osobami a obvykle jsou zahrnuty v kódu BA1, ale zvláštní kód jim byl přidělen pro stanovení míry rizika v prostorech pro ně určených, ve kterých je jejich velká koncentrace, např. školky, mateřské školy, domovy mládeže apod.

Osoby označené kódem BA3 (osoby zdravotně postižené) jsou sice zpravidla nepoučenými osobami a obvykle jsou zahrnuty v kódu BA1, ale zvláštní kód jim byl přidělen z důvodu možného snížení jejich mentálních a tělesných schopností. Zvláštní kód jim byl přidělen pro stanovení míry rizika v prostorech pro ně určených, jako jsou domovy důchodců, byty pro osoby se zdravotním postižením apod.

Podrobnější požadavky na tyto prostory mohou být uvedeny v samostatných normách, např. ČSN 33 2130 ed. 3:2014.

 

Vnější vlivy normální podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

Tabulka 51A ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 je doplněna přímými odkazy na IEC 60721-3-3 (ČSN EN 60721-3-3) a IEC 60721-3-4 (ČSN EN 60721-3-4). V tabulce 2 jsou uvedeny vnější vlivy normální podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, kterým musí minimálně vyhovovat každé elektrické zařízení uvedené na trh.

Tab. 2. Vnější vlivy normální podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
Tab. 2. Vnější vlivy normální podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3

Přiřazení vnějších vlivů prostředí prostorům členěným z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem, které jsou z tohoto hlediska „normální“ není totožné s určenými vnějšími vlivy „normálními“ podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Vnější vlivy „normální“ z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem jsou uvedeny v tabulce 3.

Vnější vlivy, které jsou shodně hodnoceny jako normální, a to jak z hlediska ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, tak z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem jsou v tabulce 2 označeny indexem 1) a vyznačeny tučně. Na tyto vnější vlivy jsou i přizpůsobena běžná elektrická zařízení v nejnižší možné ochraně krytem, určená k použití bez dalších doplňků.

V posuzovaných prostorech s těmito normálními vnějšími vlivy podle obou kritérií (tj. podle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 a hodnocení z hlediska rizika úrazu elektrickým proudem) lze též v projektu stanovit maximální časový limit pro provádění pravidelných revizí, podle ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení.

Toto by mohlo změnit např. v tomto prostoru umístění elektrického zařízení vyžadující z jakéhokoliv důvodu častější revize.

Vnější vlivy „nebezpečné“ z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem jsou uvedeny v tabulce 4.

S ohledem na celkový náhled na zabezpečení elektrických rozvodů před úrazem elektrickým proudem a právní ochranu laické veřejnosti se požadavky na opatření při návrhu a realizaci elektrického zařízení v prostorech, kde jsou vnější vlivy z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem definovány jako „normální“ a „nebezpečné“ postupně sjednocují. Hlavní rozdíl zatím spočívá v doporučených lhůtách pro provádění pravidelných revizí a požadavcích na prokazatelné seznamování uživatelů se vhodnými úkony zajišťujícími bezpečnost elektrických zařízení.

Vnější vlivy „zvláště nebezpečné“ z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem jsou uvedeny v tabulce 5.

Tab. 3. Třídy vnějších vlivů normálních z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Tab. 4. Třídy vnějších vlivů nebezpečných z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Tab. 5. Třídy vnějších vlivů zvláště nebezpečných z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem

Tyto vnější vlivy (uvedené v tabulce 4) jsou považovány za zvláště rizikové z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem. Pro některé v určitých podmínkách užití platí předpisy, např. ČSN 33 2000-7-710 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Zdravotnické prostory, nebo pro hořlavé kapaliny skupina norem ČSN 65 02XX Hořlavé kapaliny. Xx.

Zvláště u vnějších vlivů povahy AB a zejména AD je třeba věnovat pozornost i na dobu výskytu.

V projektu je třeba rovněž zohlednit ochranu elektrického zařízení před nepříznivými vlivy, které mohou nastat v době, kdy je elektrické zařízení dokončeno, avšak z jakýchkoliv důvodů je prodleva do jeho uvedení do řádného provozu. Tyto nepříznivé vnější vlivy (především AB a AD podle tabulky 4) dílo mohou nejen poškodit, avšak i mít zásadní vliv na bezpečnost před úrazem elektrickým proudem.

Výskyt vnějších vlivů podle tabulky 4 v projektu elektrického zařízení naplňuje i podmínky přílohy č. 1 k vyhlášce č. 73/2010 Sb., Zařazení třídy I., Skupina B.

 

Realizace elektroinstalace

Ten, kdo bude provádět realizaci elektroinstalace, by měl již od počátku vycházet z několika tuzemských specifik.

1)    Zvláště u tzv. „jednoduchých“ staveb je snaha investora, aby realizátor elektroinstalace ji provedl podle dokumentace ke stavebnímu řízení. Je nutné si uvědomit, že na rozdíl od kdysi platného požadavku, aby tato dokumentace byla úplná (realizační), je současná dokumentace ke stavebnímu řízení určena k potřebám stavebního úřadu, aby mohl posoudit především stavbu jako celek a nezabývá se do hloubky detaily řešení elektroinstalace. To se velmi dotýká i určení vnějších vlivů, které mohou být v části elektro dokumentace ke stavebnímu řízení velmi rámcové.

2)    Při realizaci elektroinstalace je třeba mít na paměti, že je na investorovi, zda si u projektanta elektroinstalace zadá i autorský dozor. Pokud tomu tak není, měl by v podstatě investor zajistit osobu, která připraví dokumentaci skutečného provedení. Obvykle toto břemeno je investorem přeneseno na firmu zajišťující realizaci a její pracovník pak svým podpisem figuruje na „Prohlášení projektanta“, které je součástí dokumentace výchozí revize. Zde opět je velmi důležité, aby vnější vlivy byly pro jednotlivé prostory vyčerpávajícím způsobem určeny.

Dále je nutné si uvědomit, že při realizaci a následné výchozí revizi elektrických rozvodů u díla, které bylo z prokazatelně závažných důvodů zhotovováno delší čas (např. po etapách), během kterého došlo k náhradě ustanovení příslušné ČSN, podle které byl projekt zpracován a dílo zhotoveno, lze ve výjimečných případech zhotovit a následně provést platnou výchozí revizi s přihlédnutím k ČSN, podle kterých bylo dílo navrženo a zhotoveno za těchto předpokladů:

1)    Zpracovatel Požárně bezpečnostního řešení (PBŘ) vydal písemné kladné stanovisko;

2)    U objektů, které posuzuje TIČR, bylo vydáno kladné závazné odborné stanovisko;

3)    K výchozí revizi se zpracuje a investorovi prokazatelně předá informace určená k zapracování do místního provozního bezpečnostního předpisu (MPBP) o odchylkách od současně platných norem s návrhem možných řešení.

 

Výchozí revize

Pro výchozí revizi je požadováno předložení protokolu o určení vnějších vlivů, nebo pokud se jedná o prostory, kde jsou v podstatě všechny vnější vlivy normální z hlediska požadavků ČSN 33 2000-5-51 ed. 3, může být popis vnějších vlivů i ve zjednodušené podobě uveden např. v technické zprávě. Pokud bylo nutné do projektu promítnout působení vnějších vlivů nebezpečných z hlediska úrazu elektrickým proudem, promítne se tato skutečnost především v kratším časovém úseku mezi pravidelnými revizemi. Jestliže jsou i v daném prostoru vnější vlivy nebezpečné z hlediska úrazu elektrickým proudem, pak jak pro projekt, tak obvykle nastávají další povinnosti vyplývající z vyhlášky č. 73/2010 Sb.

 

Pravidelné revize

Jedna z hlavních zásad, která platí pro již zřízené elektroinstalace (a zařízení) je, že elektrické instalace (zařízení) provedené a provozované podle předpisů a norem platných v době, kdy byly tyto elektrické instalace (zařízení) uvedeny do provozu, lze ponechat v provozu beze změny, nemají-li závady, které bezprostředně ohrožují bezpečnost a zdraví osob, zvířat nebo vznik škod na majetku. Elektrické instalace (zařízení), u kterých jsou zjištěny závady ohrožující bezpečnost a zdraví osob, zvířat nebo vznik škod na majetku je nutné upravit takovým způsobem, aby byly v souladu s ustanoveními technických norem platných v době odstraňování závad. Tedy to znamená, že pro ně platí původní určení vnějších vlivů, a to jak uvedené v protokolu o určení vnějších vlivů, tak případně v průvodní dokumentaci. Rovněž zařazení míst s elektrickým zařízením do prostor podle rizika úrazu elektrickým proudem pro tyto elektroinstalace zůstává.

Pro lhůty pravidelných revizí elektrického zařízení zřízeného podle dříve platných norem (např.: ČSN 34 1010, ČSN 33 0300, ČSN 33 2000-3, ČSN 33 2000-4-41, ČSN 33 2000-4-41 ed.2 a před platností příslušné části 7 souboru ČSN 33 2000 obsahujících požadavky na údržbu, kontroly a revize) platí stále údaje tak, jak jsou uváděny v ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. REVIZE ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ, viz tabulka 6.

Pro stanovení lhůt v projektu (a následné provádění) pravidelných revizí elektrického zařízení zřízeného podle norem části 7 ČSN 33 2000 jsou doporučeny termíny uvedené v tabulce 7 a tabulce 8. V těchto doporučeních jsou již obsaženy i všechny vnější vlivy z hlediska rizika úrazu elektrickým proudem při normálním využití (s uvažováním vnějšího vlivu BA1). Tyto lhůty jsou doporučené s ohledem na možnost případného působení dalších vnějších vlivů, které mohou zvyšovat riziko úrazu elektrickým proudem (např. vnější vliv BA3), viz též Doporučená počáteční úvaha.

Mají-li být posouzeny vnější vlivy, které nejsou „normální“ v prostorech, které nezahrnují normy části 7 ČSN 33 2000, nebo další (např. ČSN 33 2130 ed. 3), respektive mohou zvýšit riziko úrazu elektrickým proudem v těchto prostorech, je vhodné vyjít z předpokladů uvedených v následující tabulce 9. Takto lze skloubit požadavky vyplývající z vnějších vlivů a ČSN 33 1500.

Tab. 6. Lhůty pravidelných revizí elektrického zařízení zřízeného podle dříve platných norem

Tab. 7. Doporučené lhůty pravidelných revizí elektrického zařízení uvedených v částích 7 ČSN 33 2000

Tab. 8. Doporučené lhůty pravidelných revizí stanovené podle druhu prostoru se zvýšeným rizikem ohrožení osob (např. BA1, BA2), velkého počtu osob (BD>BD1), nebo stavebního materiálu (CA2)

Tab. 9. Přiblížení vnějších vybraných vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 k definicím ČSN 33 1500

Závěr

Závěrem lze jen zdůraznit, že rizika úrazu elektrickým proudem v případech, která byla dříve nebezpečná, dnes řeší elektrotechnické předpisy na vybavení elektrických zařízení ochrannými prostředky, které jsou obecně požadovány (užití proudových chráničů, dvojité izolace, užívání SELV atd.) a důrazu na tzv. „normální“ užívání. Zde se jedná především o schopnosti osob. „Nebezpečnost“ z hlediska možnosti úrazu elektrickým proudem se zde obvykle projeví na požadované četnosti kontrol (viz např. článek 704.6.101 ČSN 33 2000-7-704 ed. 3), nebo pravidelných revizí (toto určuje projektant).

Poznámka:

Použití SELV a PELV podle článku 414 ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 je považováno za ochranné opatření účinné za jakýchkoliv okolností a bez rozdílu. V praxi je však PELV vylučováno z použití (viz např. ČSN 33 2000-7-702 ed. 3 a v některých zemích je legislativními předpisy PELV oproti SELV omezeno i nad rámec EN a HD.

Pozornost je nutné věnovat prostorům, kde se vyskytují vnější vlivy zařazené do skupiny, které jsou zvláště nebezpečné, a to jak z hlediska řešení elektrických zařízení, jejich kontrol a revizí, tak z pohledu působnosti požadavku vyhlášky č. 73/2010 Sb.

Vlastní řešení provedení elektrických rozvodů je souhrnně popisováno např. v publikaci Příručka pro zkoušky elektrotechniků – požadavky na základní odbornou způsobilost od Ing. Michala Kříže.


Ing. Karel Dvořáček

*1948

1973: dokončení studia na ČVUT – FEL
1973 až 1992: STÚ; státní podnik Studijní a typizační ústav
pozice: postupně – asistent, projektant, samostatný projektant, vedoucí projektant
1992 až 1995: STÚ a.s.; akciová společnost Stavebně technický ústav
pozice: postupně – vedoucí projektant, hlavní projektant
1995 až 2007 STÚ – E a.s.; akciová společnost Stavebně technický ústav – Energetika budov
pozice: hlavní projektant
2007 až 2021 OSVČ – poradenská činnost (MMR – obor elektro ve stavebním řádu); spolupráce na energetických auditech, normotvorba, odborné posudky elektroinstalací, přednášková činnost, publikační činnost atd.
1992 až dosud: člen TNK č. 22 pro elektrotechnické předpisy (od roku 2010 předseda), člen TNK č. 76 pro osvětlení
1992 až dosud: Autorizovaný inženýr v oborech technika prostředí staveb – elektrické rozvody a energetické auditorství, člen autorizační rady ČKAIT
1978 až dosud: úzká spolupráce s úřadem pro normalizaci především v oblasti norem pro bytovou a občanskou výstavbu, přejímání harmonizačních dokumentů
Přednášková činnost: 1980 – dosud: Přednášková činnost v oblasti elektrických rozvodů, úsporného umělého osvětlení
Publikační činnost: 1995 – dosud: cca 20 titulů (některé ve vícenásobném vydání)